V Česku se rozjíždí online výzkum násilí na lidech se zdravotním postižením

Podle zahraničních studií jsou lidé se zdravotním postižením častým cílem útoků. Organizace In Iustitia chce v novém výzkumu zjistit přesnější čísla.

Prvního září  2020 se stala Česká republika svědkem nevídaného občanského protestu. Řidič Dopravního podniku města Brna Josef Prokeš odmítl vyjet s autobusem, na němž byl umístěn předvolební slogan „Zdravé školství bez inkluze“ kandidáta do Senátu za SPD Tomáše Anderleho. Prokeš má dceru s diagnostikovanou poruchou autistického spektra, která díky inkluzi úspěšně studovala na běžné základní škole, a se sloganem zásadně nesouhlasil.

Josef Prokeš vzbudil svým protestem rozruch v českých médiích i na Facebooku. Jeho rozhořčený příspěvek, ve kterém označil slogan za útok na širší skupinu dětí se zdravotním postižením, sdílely stovky lidí a řada z nich v komentářích upozorňovala, že s podobným verbálním násilím se setkávají ve veřejném prostoru často. Tato slova potvrzuje i průzkum vypracovaný pro Národní radu osob se zdravotním postižením ČR v roce 2012. Podle něj se u nás s diskriminací setkalo 62 procent zdravotně postižených respondentů.

V roce 2020 na něj navázala výzkumná zpráva organizace In Iustitia, která byla výstupem šetření mezi organizacemi, které lidi se zdravotním postižením sdružují nebo jim pomáhají. Podle ní se aspoň s jedním případem násilí proti lidem se zdravotním postižením setkalo v posledních třech letech 52 procent organizací. Více než třetina z nich pak zaznamenala násilí v předsudečné formě.

Ublížím ti, protože jsi tím, kým jsi

Pojem předsudečné násilí je přesnější formou zažitého termínu „zločin z nenávisti“. Jeho podstatou je předsudek útočníka vůči určité charakteristice napadeného. Jde tedy o symbolický útok na jednotlivce, který se nezakládá na pachatelově zkušenosti s konkrétní osobou, ale na stereotypních představách o skupině, jíž je oběť součástí.

Kromě zdravotně postižených jsou mu u nás vystavováni například LGBT+ osoby, Romové a barevní, ale také třeba příslušníci různých subkultur nebo lidé bez domova. Předsudečné násilí také nemusí mít pouze fyzickou formu. Zahrnuje i verbální útoky, šikanu, ponižování, výsměch, zastrašování nebo vyhrožování. Zdravotně postižení se setkávají rovněž se sexuálním a ekonomickým násilím, kdy jsou jim odebírány peníze, zdravotní pomůcky či léky. Mezi ohrožené skupiny patří zejména lidé s mentálním postižením a duševním onemocněním. S násilím se ale setkávají také tělesně a jinak limitovaní jedinci včetně HIV pozitivních lidí. Jednou z podob násilí je, že útočníci vyhrožují prozrazením zdravotního stavu rodině, zaměstnavateli či veřejnosti. Oběťmi předsudečného násilí se stávají také zaměstnanci organizací pracujících s lidmi se zdravotním postižením.

Nový výzkum v roce 2021

Organizace In Iustitia proto v roce 2021 rozběhla nový online výzkum násilí na lidech se zdravotním postižením, který by měl zpřesnit data získaná v Česku naposled před devíti lety. Vedoucí výzkumného oddělení organizace Václav Walach k tomu říká: „Podle shrnujících studií ze zahraničí mají lidé se zdravotním postižením asi jedenapůlkrát větší šanci, že se stanou obětí násilí, ve srovnání s lidmi bez postižení. Nicméně u lidí s mentálním postižením je to až čtyřikrát větší šance.“

Zásadním problémem je také fakt, že lidí se zdravotním postižením nejsou v současnosti v Česku dostatečně legislativně chráněni. V rámci trestního zákoníku totiž nepožívají žádné zvláštní ochrany, jako tomu je například lidí, kteří byli napadeni pro svou barvu pleti, národnost, náboženství nebo politické přesvědčení. Výraznou charakteristikou tohoto násilí je proto také nižší míra jeho hlášení policii. Napadení totiž nemají důvěru v to, že by jejich problém mohl být jako násilí identifikován nebo řešen v rámci trestního řízení. Nový průzkum by měl být podle jeho autorů prvním krokem k nápravě této nerovnosti.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace