Foto: archiv Daniela Vondrouše
„Nikdy se to u nás ještě nestalo,“ říká Daniel Vondrouš, ředitel platformy Zelený kruh, která čítá 88 ekologických neziskovek. Komentuje fakt, že stavební zákon nechala připravit organizace sdružující aktéry, kteří jím mají být regulováni. Situaci, ve které je kozel zahradníkem, kritizuje celá řada odborníků na správní právo, rozvoj měst nebo ochranu přírody, ale také soudy, Svaz obcí a měst nebo 101 akademiků, kteří napsali premiérovi, aby nový stavební zákon zastavil. „Hospodářskou komoru to stálo mnoho milionů. Problém je, že zaplatila advokátům. Zákon vyžaduje odborníky z praxe, a to z různých oborů,“ vysvětluje Vondrouš. Pokud by se dodržel standardní postup, zákon by připravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, to však uzavřelo memorandum s Hospodářskou komorou o přípravě zákona. „Víme z Ministerstva pro místní rozvoj, že to byl nápad premiéra. Myslím, že si premiér ve své přímosti řekl, že Hospodářská komora stavební zákon kritizuje nejvíc, tak ať si sama navrhne, jak má vypadat. A nedošlo mu, že právě ona ze zákona bude mít největší prospěch. Sdružuje developery, kteří si tak legislativu zaplatili prostřednictvím příspěvků. Zákon ale nemůže připravovat jedna skupina, která z něj bude profitovat, to je přímá definice střetu zájmů.“
Ne rychleji, ale kvalitněji
O lepším stavebním zákoně se podle Vondrouše mluví už patnáct let. K tomu, proč je proces povolování staveb tak dlouhý a komplikovaný, ale nikdo nemá relevantní data. Často se pak argumentuje tím, že ho zdržují připomínky veřejnosti nebo vydávání stanovisek odbornými úřady. Podle Vondrouše je dlouhý hlavně kvůli tomu, že se u nás zákony mění moc rychle. Stavební zákon se naposledy novelizoval v roce 2017 a Vondrouš uvádí další příklady relevantních zákonů, které se mezitím změnily. „Každý úředník se nejdřív musí zákon naučit, kromě toho má k dispozici i soudní výklady, kterými se řídí, a pak si musí osvojit jeho aplikaci. Když se zákon změní i několikrát ročně, a to se u nás dělo, tak už nezvládá držet krok. U každého případu musí totiž rozhodovat podle toho, kdy mu přistál na stole. Současně jich posuzuje mnoho a každý z nich podle jiné legislativy, která zrovna byla platná. Tohle nejde řešit jinak, než že novely budou platit delší dobu, aby se je úředníci vůbec naučili.“
Podle vystudovaného biologa a ekologa a dlouholetého poradce ministrů životního prostředí je potřeba vytvořit kvalitní zázemí pro úředníky včetně lepšího ohodnocení a zajištění vzdělávání. „Naším cílem by přece mělo být, aby rozhodovali ne rychleji, ale kvalitněji,“ říká Vondrouš. „V současnosti nás zdržuje to, že úředník často neví, jak se rozhodnout. Musí se někde ptát nebo čeká, co kde rozhodne další úřad. Úředníci ze stavebních úřadů to všechno dávají dohromady a dohlíží jestli to všichni dělají dobře a včas. Tohle všechno může zvládnout jen dostatečné množství kvalitních úředníků, ti naši prostě dělají chyby. Jejich nadřízení jim to vracejí, vzniká ping pong mezi různými stupni úřadů nebo to jde k soudu, který rozhodne, že to bylo špatně, a vrátí jim to,“ vypočítává Vondrouš. „Úřady si zkrátka mezi sebou podávají chybná rozhodnutí a pak to musí napravovat.”
Kolaps?
Aby se proces povolování staveb zrychlil, mají být však podle nového návrhu zákona odebrány kompetence úřadům, které dosud vydávaly odborná stanoviska – ochráncům přírody, památkářům, hasičům a tak dále. O všem má podle návrhu rozhodovat sám stavební úřad. „Například o tom, zda udělit výjimku na zábor výjimečně kvalitní zemědělské pudy. I toto posouzení provede úřad patřící do soustavy zakončené Nejvyšším stavebním úřadem, jehož předsedu jmenuje vláda,“ popisuje Vondrouš navrženou centralizaci rozhodování.
„Premiér si pak bude zvát na kobereček předsedu Nejvyššího stavebního úřadu a ptát se: ‚Jak jste to už zrychlili?‘ Nebude se ptát na to, jak se rozhodování zkvalitnilo. Nebo zda se provedly změny, díky kterým je proces lepší, průhlednější, důvěryhodnější. Bude chtít slyšet, že je rychlejší a že se povolilo víc staveb. Předseda bude chtít to samé po svých podřízených a ti zase po svých. Těžko se v takovém prostředí bude uplatňovat odborný názor, podle kterého by se zmíněná výjimka udělit neměla, protože jde o cennou půdu.“
Už dnes se podle Vondrouše ve stavebním zákoně neorientuje většina úředníků, občané ani menší investoři. „Jediný, kdo se orientuje dobře, jsou velké developerské firmy se svými právníky, které jsou schopné vést soudní případy. Ty ovlivňují přípravu legislativy, vědí, jaký paragraf se chystá, protože sponzorovaly jeho přípravu, ty z toho budou mít prospěch. Budou mít víc informací a náskok před ostatními.“ Nový návrh zákona podle něj situaci ještě zhorší. „To, že budou opomenuty odborné úřady, povede k tomu, že stavební úřady budou vydávat rozhodnutí, která budou častěji končit u soudů a soudy budou trvat déle.“
Všechny díly podcastu Bulvár si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.