Společnost STEM, česká pobočka německé nadace Friedrich-Ebert-Stiftung a think-tank Masarykova demokratická akademie vydaly společně sociologickou studii Jedna společnost – různé světy, která se zaměřuje na polarizaci a fragmentarizaci české společnosti. O jejích výsledcích a závěrech jsme si povídali se sociologem a ředitelem organizace STEM Martinem Buchtíkem a politoložkou Kateřinou Smejkalovou z české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung. Proč bychom podle Buchtíka neměli aplikovat koncept polarizace na českou společnost? A proč se mezi nejvíce štěpícími tématy objevuje vztah k takzvanému Západu a ke společenskému vývoji po roce 1989? Tomu se věnuje nový díl podcastu Kolaps s moderátory Janem Bělíčkem a Pavlem Šplíchalem.
Proč jste svůj průzkum nakonec pojmenovali Jedna společnost – různé světy? O jakých světech je tady řeč?
O tom názvu jsme celkem dlouho přemýšleli. Nakonec jsme se shodli na „různých světech“, protože nám přišlo, že to je ta nejklíčovější věc. Ve společnosti máme u mnoha témat různé postoje a ty plynou z velmi rozdílných zkušeností a z rozdílných interpretací podobných věcí. To je samo o sobě v pořádku a je to znak pluralitních společností. Ukazuje se ale, že téměř neexistuje žádná reflexe těchto rozdílných životních zkušeností ani jakékoliv pochopení toho, že rozdíly plynou právě z těchto odlišných zkušeností. Ilustrovala bych to jedním výrazným příkladem. V té části spektra, která vnímá vývoj po roce 1989 pozitivně, je Západ vnímán jako symbol pozitivního hodnotového směřování země po Listopadu. U postojové skupiny, kterou studie označuje jako ‚kritickou‘, je Západ vnímán jako symbol vykořisťování nadnárodními společnostmi. To jsou dva naprosto rozdílné postoje, dvě zcela rozdílné interpretace, za nimiž stojí nějaké životní zkušenosti, a ty názory se vůbec nepotkávají. Působí to tak, že zatímco ‚kritičtí‘ aspoň trochu tuší, odkud se u ‚pozitivních‘ berou jejich interpretace, protože jsou zároveň celospolečensky dominantní, opačným směrem to takhle nefunguje. ‚Pozitivní‘ jako by vůbec tu odlišnou životní zkušenost nevnímali. Zároveň ale říkají, že velkým zdrojem štěpení je nedostatek informací.
Ale myslí tím asi tu druhou stranu, že?
Ano, nevztahují to na sebe, ale na ten zbytek. Mají dojem, že rozdílné postoje existují jen v důsledku toho, že ostatní nemají ty správné informace, a že v okamžiku, kdy je dostanou, musí přece všichni smýšlet stejně jako oni. Ti ‚kritičtí‘ naopak říkají, že v informacích není problém, ale že jim chybí, aby někdo zohledňoval jejich životní realitu.
Z toho jako by vyplývalo, že my Češi jsme tak trochu neempatičtí autisti, kteří nejsou absolutně schopní reflektovat životní zkušenost někoho jiného…
Naše studie to do jisté míry ukazuje, i když to rozhodně neplatí u všech témat. V otázkách k migraci a politice jsou ty postojové skupiny překvapivě zajedno. V jiných zásadních tématech jsou však postoje úplně opačné a jakékoliv pochopení druhého v nich chybí.
Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v dlouhodobé crowdfundingové kampani.