Foto Petr Zewlakk Vrabec
Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nazvaný Podpora sociálního bydlení již dva roky podporuje ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení obce i neziskové organizace v zavádění přístupu Housing First (Bydlení především) v České republice. Jeho cílem je, aby rodiny i jednotlivci v bytové krizi získali standardní bydlení a dlouhodobě si ho udrželi. Za dva roky se ve třinácti pilotních projektech na různých místech republiky podařilo získat bydlení pro 531 lidí, z toho 246 dětí. K zajímavým údajům patří i to, že si 47 lidí díky bydlení našlo nově zaměstnání. Naprosté většině těchto lidí se díky podpoře sociálních pracovníků podařilo bydlení si udržet. MPSV proto považuje projekt za úspěšný a zahájilo přípravu dalšího dotačního programu na podporu Housing First.
Příprava na bydlení v novém bytě probíhá často dlouho předtím, než se rodina či jednotlivec přestěhují. Bez sociální práce by projekt nebyl úspěšný, protože lidé by si bydlení neudrželi.
Třináct obcí a neziskových organizací, které se do projektu zapojily, mají různé postupy, jak rodiny i jednotlivce vybírat. Někde používají bodový systém, kdy adepty vybírají podle potřebnosti, jinde zájemce, kteří potřebují bydlet, ve finální fázi losují. Většina subjektů poskytuje bydlení lidem a rodinám bez domova nebo v nevyhovujícím a nejistém bydlení, ale někteří realizátoři se specializují spíše na seniory nebo zdravotně postižené a například plzeňská organizace Ledovec se soustředí na lidi s duševním onemocněním, kterým poskytuje služby, a tudíž s nimi umí dobře pracovat.
Nedostatek bytového fondu ve vlastnictví obce
Jednou z hlavních obtíží, na které obce i organizace narážejí, je nedostatek obecních bytů. Pouze Brno a Jihlava používají v projektu byty čistě z bytového fondu obce. Čtyři organizace: Spolek Portavita (Havířov a Karviná), Romodrom (Karviná, Orlová, Havířov, Ostrava), Dobrovolnické centrum (Ústí nad Labem) a Centrom (Ostrava) zase využívají pouze soukromé byty. Ostatní organizace i obce obě možnosti kombinují.
Dobrovolnické centrum v Ústí nad Labem získává zhruba polovinu bytů k pronájmu od největšího vlastníka nemovitostí v kraji, společnosti CPI Byty. Druhou polovinu pak pokrývají od jednotlivých soukromých majitelů, což zprostředkovává realitní agentka. „Zhruba polovina lidí je nedůvěřivých, zdráhají se a nechtějí dát byty do služeb Housing First,“ uvedla pro Alarm ředitelka centra Lenka Vonka Černá. „Naopak zhruba padesát procent lidí je spokojeno, že bude v bytě služba, a tedy i nějaká míra kontroly a že garantujeme nájemné,“ vysvětluje Černá, že spolupráce s volným trhem může být funkční.
Podle projektové manažerky z odboru sociálních věcí v Mostě Jany Pánkové je získávání bytů od soukromých vlastníků velice složitý a náročný proces. „Vhodné majitele vytipováváme na základě místní znalosti, oslovujeme je s nabídkou spolupráce v rámci projektu Housing First, ale ke spolupráci je musíme složitě přesvědčovat,“ uvedla Pánková pro Alarm. Jejímu týmu ztěžuje práci i to, že město Most v předchozích letech zprivatizovalo téměř veškerý bytových fond města. „Jediné, co se zprivatizovat nepodařilo, byly byty v sociálně vyloučené lokalitě Chanov. Město se tedy potýká s velmi nedostatečným bytovým fondem. Proto v loňském roce přistoupilo ke zpětnému výkupu bytů prostřednictvím dotace z IROP. Takto se podařilo vykoupit osm bytů. To je ovšem pro naše potřeby velmi málo. Z tohoto důvodu jsme závislí na spolupráci se soukromými vlastníky a na jejich ochotě spolupracovat s městem,“ vysvětluje Pánková, v jak složité situaci zabydlování v její obci probíhá.
A aby toho nebylo málo, zabydlovací tým se v Mostě potýká i s takzvaným opatřením obecné povahy, které spočívá ve vymezení zón, kde není možné vyplácet doplatek na bydlení. Tyto zóny jsou v Mostě nastaveny velice široce a majitelé, kteří jsou ochotni spolupracovat a nabízejí své byty ke spolupráci s obcí, se nacházejí dost často v těchto zónách. „My pak nejsme tyto byty schopni obsadit klienty, protože se v naprosté většině jedná zároveň o osoby závislé na pomoci v hmotné nouzi. Musíme pak takového majitele paradoxně odmítnout,“ uvádí mostecký tým v medailonku, ve kterém prezentuje svou práci. Potíže s bezdoplatkovými zónami má také například Romodrom, který působí v Karviné, Orlové, Havířově a Ostravě. Podmínkou k získání obecního bytu navíc v těchto lokalitách bývá bezdlužnost, což je právě v případě lidí, kteří jsou ohroženi bezdomovectvím, problém.
Aby změny byly do budoucna systémové
Jednotlivé organizace a obce získaly pro jednotlivce i rodiny od pěti do dvaatřiceti bytů, dohromady 200 bytů. Nedostatek bytů je jen jednou z obtíží, s níž se setkávají. Aby zabydlování rodin i jednotlivců bylo úspěšné, musejí s nimi obce i organizace intenzivně pracovat. Často se s klienty scházejí jednou týdně, ale v případě potřeby může být kontakt dočasně i mnohem intenzivnější. Příprava na bydlení v novém bytě probíhá často dlouho předtím, než se rodina či jednotlivec přestěhují. Bez sociální práce by projekt nebyl úspěšný, protože lidé by si bydlení neudrželi, na tom se realizátoři shodují. Proto by pro některé organizace nebo obce byl řádově větší objem dostupných bytů sám o sobě spíše problém, pokud by zároveň nebyly navýšeny kapacity sociálních pracovníků.
Další potíže, se kterými se realizátoři setkávají, jsou „předsudky soukromých pronajímatelů či realitních makléřů vůči osobám bez domova. Stigmatizace Romů, pro něž je násobně obtížné získat nájemní bydlení, což je obecný jev, který se netýká jen města Jeseníku. A všeobecné obtíže, týkající se plateb za zprostředkování realitním kancelářím, kauce a jejich výše, jež přispívají k nedostupnosti bydlení pro osoby bez domova“, jak říká ředitel jesenické organizace Boétheia Kamil Archel. Realizátoři projektů se také shodují v tom, že chtějí v zabydlování pokračovat. Jako velká obtíž se ukazuje i vysoká cena tržních nájmů, na kterou upozorňují například realizátoři z Mostu. Podobně to ale vnímají i jinde, včetně středně velkých obcí. „Narážíme však na bariéru vysokých nákladů na bydlení na soukromém trhu s byty. Aktuální nastavení dávkového systému tyto náklady již nereflektuje a většina klientů si bydlení na komerčním trhu nemůže dovolit. Nehledě na požadovanou kauci, na kterou Úřad práce ČR poskytuje dávku MOP jen velmi neochotně,“ uvádí vedoucí projektu Housing First v Otrokovicích Kamil Hric.
Z šetření Alarmu vyplynulo, že aktéři projektů by uvítali podporu jakéhokoliv legislativního ukotvení, které by podpořilo zabydlovací projekty. Systémová legislativní podpora by vedla k většímu počtu dostupných bytů, mohla by podpořit i sociální práci a mohla by rovněž pomoct s výše popsanými problémy, jako jsou bariéry v podobě kauce, poplatků realitním kancelářím a složení prvních nájmů. V neposlední řadě by měla nastavit podmínky přidělování bytů. Ty totiž v současné době často vylučují sociálně slabé lidi z obecního bydlení.
Týden Housing First
„Moc si ceníme spolupráce s obcemi a neziskovými organizacemi, které realizují projekty Housing First. Jejich zkušenosti a poznatky jsou pro nás nesmírně cenné a snažíme se je plně využít při vytváření budoucích programů, na nichž již intenzivně pracujeme s projektem Podpora sociálního bydlení i s Platformou pro sociální bydlení. Nejdůležitější je ale to, že díky úspěšným projektům nacházejí bydlení stovky domácností a dětí v nouzi,“ uvedla ředitelka odboru realizace projektů Evropského sociálního fondu Helena Petroková. Při příležitosti druhého výročí těchto projektů MPSV připravilo Týden Housing First, který má veřejnosti přiblížit zabydlovací projekty. Kromě prezentace dosažených výsledků, videí a informací byl například zveřejněn webinář s Danielem Prokopem o dopadech nevyhovujícího bydlení na děti a proběhly rovněž benefiční koncerty.