Fran├žois Mitterrand a posledn├ş levicov├í ofenz├şva v Evrop─Ť z roku 1981

Socialistick├í smlouva prezidenta Fran├žoise Mitterranda m─Ťla spojit r┼»zn├ę my┼ílenkov├ę proudy francouzsk├ę levice. P┼Öes podporu ve┼Öejnosti v┼íak tento projekt ztroskotal. Pro─Ź?

Letos na ja┼Öe je tomu ─Źty┼Öicet let, kdy ve Francii v┬áprezidentsk├Żch volb├ích zv├şt─Ťzil Fran├žois Mitterand. Jeho vl├ída byla v┬áprvn├şm kr├ítk├ęm obdob├ş v┬áletech 1981 a 1982 fakticky posledn├ş ofenz├şvou levice v┬áEvrop─Ť. V┬ásedmdes├ít├Żch letech se Mitterandovi poda┼Öilo sjednotit velkou ─Ź├íst francouzsk├ę levice. Zformoval politick├Ż blok, v┬án─Ťm┼ż se spojili zast├ínci keynesi├ínsk├Żch reforem, marxistick├ę skupiny z┬ároku 1968, odbory, ekologov├ę, feministky, levicov├ş k┼Öes┼ąan├ę. Vznikl tak program s┬án├ízvem ÔÇ×Socialistick├í smlouvaÔÇť. C├şlem bylo vytvo┼Öit jedine─Źn├Ż ekonomick├Ż syst├ęm, kter├Ż nebude pouze um├şrn─Ťnou verz├ş kapitalismu, ale ani v├Żchodn├şm st├ítn├şm socialismem, jen┼ż potla─Źuje osobn├ş svobody. Program obsahoval t┼Öi z├íkladn├ş body: zespole─Źen┼ít─Ťn├ş, demokratick├ę pl├ínov├ín├ş a zam─Ťstnaneckou samospr├ívu. Zohled┼łoval tak├ę feministick├í, regionalistick├í a ekologick├í hnut├ş, kter├í vznikla po roce 1968. V┬áekonomice kombinoval keynesi├ínsk├ę zvy┼íov├ín├ş popt├ívky a marxistickou ambici zmen┼íit ─Źi p┼Öekonat t┼Ö├şdn├ş nerovnosti. Byl to nov├ítorsk├Ż keynesi├ínsko-marxistick├Ż model.

Francouzsk├í vl├ída uskute─Ź┼łovala podobn├Ż program, jak├Ż v roce 1968 vypracovali p┼Öedstavitel├ę pra┼żsk├ęho jara.

Na ÔÇ×Socialistick├ę smlouv─ŤÔÇť se shodly Socialistick├í strana, Francouzsk├í komunistick├í strana a Levicov─Ť radik├íln├ş strana. Jejich z├ístupci pak usedli ve spole─Źn├ę vl├íd─Ť a za─Źali napl┼łovat socialistick├Ż program. Vl├ída sm─Ť┼Öovala k┬ázespole─Źen┼ít─Ťn├ş n─Ťkter├Żch strategick├Żch podnik┼», o deset procent zv├Ż┼íila minim├íln├ş mzdu, poskytla v├Żznamnou soci├íln├ş podporu nezam─Ťstnan├Żm, chud├Żm rodin├ím a matk├ím samo┼żivitelk├ím, zavedla solid├írn├ş da┼ł pro bohat├ę, roz┼í├ş┼Öila pr├íva zam─Ťstnanc┼» v┬ápodnic├şch, zavedla dev─Ťtat┼Öicetihodinov├Ż pracovn├ş t├Żden a p─Ťtit├Żdenn├ş dovolenou a v├Żrazn─Ť zv├Ż┼íila p┼Ö├şsp─Ťvky na bydlen├ş.

Protiofenz├şva ÔÇ×v rukavi─Źk├íchÔÇť

Francouzsk├í vl├ída vlastn─Ť uskute─Ź┼łovala podobn├Ż program, jak├Ż v┬ároce 1968 vypracovali p┼Öedstavitel├ę pra┼żsk├ęho jara. Tak├ę se pokusila vytvo┼Öit nov├Ż spole─Źensk├Ż syst├ęm, kter├Ż by realizoval socialistickou demokracii. A tak├ę tento pokus byl potla─Źen, by┼ą se tak stalo v ÔÇ×rukavi─Źk├íchÔÇť. Francouzsk├í ÔÇ×t┼Öet├ş cestaÔÇť p┼Öi┼íla v┬ádob─Ť, kdy v┬áEvrop─Ť a v┬áUSA nast├ív├í ├ęra neoliberalismu a Francie byla sou─Ź├íst├ş mezin├írodn├şho monet├írn├şho syst├ęmu, kter├Ż ovl├ídala neoliber├íln├ş doktr├şna. Protiofenz├şva ze strany mezin├írodn├şho i n├írodn├şho kapit├ílu na sebe nedala dlouho ─Źekat. Francie ─Źelila spekulativn├şm ├║tok┼»m na frank, um─Ťle vyvolan├ę inflaci a sni┼żov├ín├ş ziskovosti podnik┼». Pod t├şmto tlakem byla socialistick├í vl├ída donucena k┬áobratu o sto osmdes├ít stup┼ł┼» a od roku 1983 zav├íd├ş ├║sporn├í opat┼Öen├ş. T├şm skon─Źila Mitterandova socialistick├í politika zmen┼íov├ín├ş t┼Ö├şdn├şch nerovnost├ş a jeho vl├ída za─Źala podporovat zvy┼íov├ín├ş p┼Ö├şjm┼» nejbohat┼í├şch.

Jak shrnuje Fabien Escalona v americk├ęm ─Źasopise Jacobin, Mitterand dal francouzsk├Żm socialist┼»m s├şlu, ale zbavil je du┼íe. Francouz┼ít├ş socialist├ę kv┼»li udr┼żen├ş mocensk├Żch pozic prov├íd─Ťli politiku, kter├í byla do zna─Źn├ę m├şry v┬ározporu s┬ájejich socialistick├Żm programem z┬álet 1981 a 1982. Byl to za─Ź├ítek ├║padku francouzsk├Żch socialist┼» i komunist┼». Z├ístupci Francouzsk├ę komunistick├ę strany v┬ároce 1984 ode┼íli z┬ávl├ídy, ale jejich volebn├ş zisky se od t├ę doby zten─Źovaly. Socialist├ę a komunist├ę ve volb├ích v┬ároce 1993 utrp─Ťli drtivou por├í┼żku: pravice z├şskala 485 k┼Öesel, levice 92. V┬án├ísleduj├şc├şm obdob├ş se francouzsk├Żm socialist┼»m poda┼Öilo usp─Ťt pouze ve dvou p┼Ö├şpadech: v┬áletech 1997 a┼ż 2002 p┼»sobil jako premi├ęr Lionel Jospin a v┬áobdob├ş 2012 a┼ż 2017 vykon├íval prezidentsk├Ż ├║┼Öad Fran├žois Holland. Tato obdob├ş v┼íak kon─Źila volebn├şmi katastrofami. Holland byl jedn├şm z┬ánejm├ęn─Ť obl├şben├Żch prezident┼» Francie v┼íech dob, a kdyby znovu kandidoval, z├şskal by podle odhad┼» jen ─Źty┼Öi procenta hlas┼». Katastrof├íln├ş propad ov┼íem francouzsk├Żch socialist┼» pokra─Źuje dodnes. Socialistick├Ż prezidentsk├Ż kandid├ít Beno├«t Hamon v┬áposledn├şch prezidentsk├Żch volb├ích v┬ároce 2017 skon─Źil s┬á┼íesti procenty hlas┼». V┬át├ęm┼że roce strana prodala sv├ę s├şdlo v Rue de Solf├ęrino developersk├ę firm─Ť.

Socialistická Francie bez spojenců

Prvn├ş dva roky Mitterandovy vl├ídy byly posledn├şm obdob├şm, kdy evropsk├í levicov├í strana p┼Öe┼íla do ofenz├şvy a za─Źala uskute─Ź┼łovat politiku ve prosp─Ťch neprivilegovan├Żch s┬ác├şlem vytvo┼Öit postkapitalistickou ekonomiku. Rok 1983 p┼Öedstavuje definitivn├ş konec pov├íle─Źn├ęho historick├ęho obdob├ş, kdy levice dok├ízala v├şt─Ťzit a pravice se ─Źasto nal├ęzala v defenz├şv─Ť. Od t├ę doby uplynulo ─Źty┼Öicet let a levice se st├íle nach├íz├ş v┬ádefenziv─Ť s┬áob─Źasn├Żm pokusem o t┼Ö├şdn├ş levicovou politiku, kter├í se v┼íak nikde p┼Ö├şli┼í dlouho neudr┼ż├ş. V┬án─Ťkter├Żch zem├şch levice zesl├íbla natolik, ┼że v┬áparlamentu nen├ş ani jedna levicov├í strana.

Por├í┼żka Mitterandovy socialistick├ę politiky ze za─Ź├ítku jeho vl├ídy poskytuje cenn├ę pou─Źen├ş pro sou─Źasn├ę debaty o budoucnosti levice. Tehdej┼í├ş socialistick├í politika byla mnohem d├íl, ne┼ż si dnes dok├í┼żeme p┼Öedstavit. Disponovala detailn─Ť vypracovan├Żm ekonomick├Żm a spole─Źensk├Żm programem. Levice vyhr├íla volby a vl├ída byla tvo┼Öena pouze jej├şmi p┼Öedstaviteli, tak┼że nemusela d─Ťlat politick├ę kompromisy s┬ápravic├ş. Op├şrala se o ┼íirokou aktivistickou z├íkladnu, m─Ťla vysokou podporu ve spole─Źnosti, zvl├í┼ít─Ť v┬á┼íirok├Żch vrstv├ích pracuj├şc├şch, ale tak├ę u feministick├Żch a ekologick├Żch aktivist┼». Na sv├ę stran─Ť m─Ťla ─Ź├íst m├ędi├ş, podporovaly ji ve┼Öejn─Ť zn├ím├ę osobnosti. A p┼Öesto brzy nastala jej├ş por├í┼żka.

Pokud si dop┼Öejeme trochu alternativn├ş historie, sv─Ťt by dnes vypadal jinak, kdyby francouz┼ít├ş socialist├ę ve sv├ę dob─Ť usp─Ťli. Jen┼że to vy┼żadovalo spojence na mezin├írodn├şm poli. Pochopiteln─Ť j├şm nemohl b├Żt v├Żchodn├ş blok v┬ájeho tehdej┼í├ş podob─Ť. Av┼íak kdyby nedo┼ílo k┬ározdrcen├ş pra┼żsk├ęho jara, jist├í ┼íance by tu byla. Revolu─Źn├ş reformy pra┼żsk├ęho jara se mohly roz┼í├ş┼Öit po v├Żchodn├şm bloku, jak to zam├Ż┼ílel Alexandr Dub─Źek. T├şm by se st├ítn─Ť socialistick├Ż moloch prom─Ťnil v socialistickou demokracii. A takto demokratizovan├Ż syst├ęm se mohl st├ít spojencem a podporovatelem socialistick├ę politiky v┬áz├ípadn├şch zem├şch. Ta by tak m─Ťla p┼Öijatelnou mezin├írodn├ş oporu a nedostala by se do izolace, jak to hrozilo socializuj├şc├ş se Francii na za─Ź├ítku osmdes├ít├Żch let. V┬átakov├ęm p┼Ö├şpad─Ť by se nejsp├ş┼íe poda┼Öilo odvr├ítit n├ístup neoliberalismu a nastala by konvergence Z├ípadu a V├Żchodu, jak o tom v┬ásedmdes├ít├Żch a osmdes├ít├Żch letech uva┼żovali n─Ťkte┼Ö├ş teoretici i politici na obou stran├ích ┼żelezn├ę opony.

─îty┼Öicet let defenz├şvy

P┼Ö├şb─Ťh francouzsk├ęho pokusu o socialistickou demokracii odhaluje z├íkladn├ş p┼Öek├í┼żku, j├ş┼ż ─Źelilo a bude ─Źelit ka┼żd├ę levicov├ę hnut├ş, kter├ę nastol├ş ot├ízku t┼Ö├şdn├şch nerovnost├ş. Probl├ęm nakonec nespo─Ź├şv├í v┬átom, jak vytvo┼Öit nov├ę levicov├ę vize a programy nebo jak z├şskat dostate─Źnou podporu spole─Źnosti. Ve ─Źty┼Öicetilet├ęm obdob├ş defenz├şvy se ob─Źas stalo, ┼że levice m─Ťla jak program, tak masovou podporu. Byl to p┼Ö├şpad Huga Chav├ęze, ale i ┼Öeck├ę Syrizy v┬ájej├şm prvn├şm obdob├ş. Levici v┼żdy zastavilo to, ┼że nevynalezla ├║─Źinn├Ż zp┼»sob, jak se ubr├ínit politick├Żm a ekonomick├Żm sil├ím mezin├írodn├şho i n├írodn├şho kapit├ílu, pokud se mu p┼Öestalo zamlouvat zmen┼íov├ín├ş nerovnost├ş. Z┬átoho lze vyvodit, ┼że socialistick├í politika nem┼»┼że dlouhodob─Ť usp─Ťt v┬á┼ż├ídn├ę zemi, pokud se dostane do mezin├írodn├ş izolace. Sov─Ťtsk├Ż svaz se sice udr┼żel v┬ámezin├írodn├ş izolaci mezi sv─Ťtov├Żmi v├ílkami i pozd─Ťji, ale za cenu mnoha ob─Ťt├ş a s┬ápraktikami, kter├ę osudn─Ť zdeformovaly socialismus. Levicovou politiku je bezpochyby t┼Öeba nejprve prov├íd─Ťt v┼żdy v┬áur─Źit├ę zemi, ale z┬ád┼»vodu jej├şho p┼Öe┼żit├ş je z├írove┼ł nezbytn├ę usilovat o ├║─Źinnou mezin├írodn├ş koordinaci, d├şky n├ş┼ż lze zm├şrnit ─Źi odvr├ítit tlak mezin├írodn├şho kapit├ílu. Jin├Żmi slovy, levicov├í politika, kter├í m├í za c├şl zmen┼íit ─Źi p┼Öekonat t┼Ö├şdn├ş nerovnosti a vytvo┼Öit postkapitalistick├Ż syst├ęm, se v┬á┼ż├ídn├ę zemi dlouhodob─Ť neobejde bez n─Ťjak├ęho typu koordinovan├ę mezin├írodn├ş spolupr├íce mezi st├íty, jak├ęsi novodob├ę obdoby Internacion├íly. A to je mo┼żn├í i hlavn├ş odkaz francouzsk├Żch socialist┼» z roku 1981.

Autor je filosof, p┼»sob├ş na Filozofick├ęm ├║stavu AV ─îR.

─ît─Ťte d├íle