Jsou horší přemnožené nutrie, nebo exekutoři? Uvidíme

Přemnožené nutrie se dostaly na titulní stránky předních českých deníků. Naši pozornost by si ale zasloužilo spíš přemnožení exekutorů, které trvá už dvě desítky let. Sledujte další díl Všichni tady umřeme.

Českou republiku napadly nutrie. Zemi svitla naděje, že by se do jejího čela mohla dostat nějaká empatická organická entita. Nutrie je sice řazena mezi jedny z nejhorších invazivních druhů, nicméně ani nutrie by se nepodílely na vymáhání lichvářských pohledávek. Jsou tedy horší přemnožené nutrie, nebo exekutoři? Uvidíme.

Exekutoři jsou v Evropě většinou chováni v zajetí, pod dohledem státu, a jejich počet je regulován. Při vypuštění do volné krajiny se totiž brzy přemnoží a podobně jako nutrie začnou spásat vše, na co svými tesáky dosáhnou. Zatímco nutrie může narušit statiku říčních břehů a zvláště pak sypaných hrází, exekutor dokáže člověku sebrat celý dům a narušit statiku celé společnosti.

Zatímco nutrie může narušit statiku říčních břehů a zvláště pak sypaných hrází, exekutor dokáže člověku sebrat celý dům a narušit statiku celé společnosti.

Do české krajiny byli exekutoři vypuštěni v roce 2001. Před touto dobou existoval problém se špatně vymahatelnými dluhy. Řešením mělo být uvolnění pravidel – a ta se uvolnila v duchu u nás oblíbeného hesla „ode zdi ke zdi“. Zatímco předtím nebylo možné vymoci skoro nic, po uvedeném roce se vymáhalo všechno a ode všech. Včetně dětí. Trochu to připomíná situaci v Austrálii, kde se přemnožili králíci. Do volné krajiny pak byly vypuštěny lišky a kočky, aby situaci vyřešily. Ty ale místo králíků začaly decimovat původní australskou faunu, protože zabít koalu dá míň práce, než se honit za králíkem. A podobně skončil každý desátý obyvatel Česka v exekuci. V současnosti se exekuce týká tři čtvrtě milionu lidí a většina z nich má na krku exekucí více.

Základem úspěchu vzniku nové exekutorské mafie bylo přisátí se na generátory drobných dluhů. Třeba na dopravní podniky, které svěřovaly exekutorům vymáhání pokut za jízdu bez lístku. Pražský dopravní podnik například odprodával pohledávky za cenu výše pokuty. Co pak z dlužníka za penále, úroky a další poplatky vymlátil exekutor, bylo víceméně jen na něm. Do exekuce tak poslaly jen dopravní podniky různých měst řádově tisíce dětí. Na drobných dlužnících pražského dopravního podniku se pak obohacoval třeba právník Tomáš Sokol.

Ještě připomeňme, že to vše se dělo a stále děje v zemi, kde miliardáři jako Andrej Babiš pobírají nezákonně dotace a toto jejich rabování veřejných zdrojů kryje a brání státní aparát – jako by celá naše země byla v jedné velké exekuci. Když Sokol v nedávném rozhovoru pro Seznam pravil, že „příval ‚novodlužníků‘ by z hlediska exekucí nemusel být tak velký, pokud se budou chovat racionálně. Ale pokud se nechovají racionálně, je to podobné, jako když vběhnete na červenou do křižovatky. Nemůžete vyčítat autu, že vás zajede.“ Náš problém však je, že systém funguje tak, že chodce pod kola aut sám strká, že systematicky maskuje, zda je na semaforu zelená či červená, a snaží se každého v nastavených podmínkách utopit.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace