Foto Gage Skidmore, Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)
Viceprezidentka Spojených států Kamala Harris se vydala na svou první služební zahraniční cestu do Mexika a Guatemaly. Právě v druhé zmíněné zemi měla na začátku týdne společnou tiskovou konferenci s guatemalským prezidentem Alejandrem Giammatteiem. Během ní pronesla slova, za která si vysloužila ostrou kritiku napříč politickým spekterem. „Nechoďte, nechoďte,“ odrazovala Harris potenciální jihoamerické migranty od cesty do Spojených států.
Bohatí Američané mohou ušetřit mnoho peněz tím, že se podvodně vyhýbají federální dani z příjmu, ale to není nic proti sumám, jaké jsou schopni ušetřit, aniž by pravidla porušovali.
Právě tento její výrok začal být okamžitě srovnáván s protiimigračními postoji bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Americká levice Harris zkritizovala za odrazující výroky. „Tohle je zklamání,“ tweetovala například zastupitelka Alexandria Ocasio-Cortez. Američtí konzervativci pro změnu ukazovali na pokrytectví spočívající v rozdílném přístupu médií k podobným výrokům exprezidenta Trumpa a viceprezidentky Harris. Kritika se ozývala ale i od Bidenových politických spojenců. „Bylo to příšerné. Nevím, jak to jinak říct,“ cituje jednoho z nich anonymně server The Hill. „Nechápu, jak se na podobné otázky mohli takto nepřipravit,“ komentoval situaci pro The Hill další anonymní respondent.
https://twitter.com/gaijingirl2004/status/1402572122237571076
Kamale Harris svěřil Joe Biden migrační politiků v rámci jejího viceprezidentského postu už dříve na jaře. Jak ilustruje i reakce na viceprezidentčiny aktuální výroky, je to poměrně nevděčná role, ve které je jednoduché naštvat takřka všechny strany. To by mohlo poškodit vyhlídky Kamaly Harris na prezidentskou nominaci Demokratické strany v roce 2024. Během loňské kampaně totiž Joe Biden naznačoval, že vzhledem ke svému pokročilému věku nebude znovu kandidovat (Biden byl nejstarším prezidentem, jakého Spojené státy v době inaugurace kdy měly). Nutno podotknout, že nic takového zatím definitivně neslíbil, a naopak v průběhu jara mluvil o možnosti opětovné kandidatury.
Kdo platí daně?
Server ProPublia zveřejnil v úterý investigativní text týkající se daní, které platí nejbohatší Američané jako Warren Buffet, Michael Bloomberg, Jeff Bezos nebo Elon Musk. „Mnozí Američané žijí od výplaty k výplatě, nebohatnou a platí federální vládě procenta ze svého příjmu, která rostou s výší platu. V posledních letech mediánová americké domácnost vydělala asi sedmdesát tisíc dolarů ročně a zaplatila čtrnáct procent na federálních daních,“ píše se v článku, pod nímž jsou podepsáni Jesse Eisinger, Jeff Ernsthausen a Paul Kiel. „Podle časopisu Forbes [25 nejbohatších Američanů] v letech 2014 až 2018 kolektivně zbohatlo o 401 miliard dolarů. Na federálních daních podle dat daňového úřadu během tohoto období zaplatili 13,6 miliard dolarů. To je závratná suma, ale odpovídá pouhým 3,4 procenta,“ dodávají.
Šéf daňového úřadu (IRS) Charles Rettig v souvislosti s články oznámil, že se jimi bude jeho úřad zabývat. Nicméně nemyslel tím vyšetřování potenciálních daňových úniků, ale vyšetření toho, jak se ProPublica k neveřejným záznamům dostala. Server v souvislosti se svým hlavním článkem vydal i samostatný text, ve kterém jeho redakce zveřejnění obhajuje. „Zveřejňujeme daňové informace nejbohatších Američanů, protože věříme, že veřejný zájem v podobě informované debaty převažuje nad obavami z narušení soukromí,“ vysvětlují v jeho úvodu zakladatelé ProPublicy Stephen Engelberg a Richard Tofel.
Případem se začala okamžitě zabývat i další média. „Bohatí Američané mohou ušetřit mnoho peněz tím, že se podvodně vyhýbají federální dani z příjmu, ale to není nic proti sumám, jaké jsou schopni ušetřit, aniž by pravidla porušovali,“ píše pro New York Times Binyamin Appelbaum ve svém komentáři s titulkem The Real Tax Scandal Is What’s Legal (Opravdový daňový skandál spočívá v tom, co všechno je legální). „Minulá odhalení, včetně Panama Papers a zpráv týkajících se financí Donalda Trumpa, nám poskytla střípky ukazující, jak rozšířené jsou daňové úniky. Tato nejnovější data nám ukazují vše ještě zevrubněji. Doufám, že to bude stačit k přesvědčení veřejnosti, že změna je nutná,“ uzavírá Appelbaum.
Velký bratr proti CRT
Humorná zpráva na závěr přichází tentokrát z Nevady. Ve zdejším Washoe County zuří bouřlivá debata rodičů týkající se výuky jejich dětí. Veřejná slyšení zdejší školní rady přitáhla podle agentury AP přímo davy. Klíčovým bodem sváru je způsob, jakým se má na nejnižším stupni (od předškolního ročníku po pátou třídu) učit o tématech jako rasa, diverzita a rovnost. Školní rada odmítá, že by se jejich nové plány jakkoli dotýkaly takzvané Critical Race Theory (CRT), která je mnohými konzervativními Američany považována za nebezpečnou levicovou indoktrinaci.
— Matěj Schneider (@matschneid) June 11, 2021
„Odpůrci ale říkají, že plánované změny obsahují základní principy CRT, která rýsuje přímku od otrokářství přes segregaci až po současné nerovnosti a říká, že rasismus je stále obsažen v zákonech i institucích,“ píše Sam Metz na AP. K radikálnímu požadavku pak přistoupil spolek rodičů s názvem Nevada Family Alliance (NFA). Po místních školách chtějí, aby vybavily učitele kamerami, jaké v posledních letech musí nosit mnozí američtí policisté. Mají sloužit k tomu, aby mohli rodiče kontrolovat, že jejich děti nejsou indoktrinovány. „Máte zásadní problém s aktivistickými učiteli, kteří vnáší politiku tam, kam nepatří, obzvláště ne v pátých třídách,“ prohlásila šéfka NFA Karen England.
Autor je redaktor Alarmu.