Smrt McAfeeho v katalánské cele a newyorské primárky plné socialistů a podivínů

Dnešní přehled dění ve Spojených státech se zaměřuje především na newyorské primárky a na podivnou smrt miliardáře a zakladatele antivirové společnosti Johna McAfeeho.

Uplynulý týden toho ve Spojených státech přinesl mnoho nového, ale přímo v hlavním městě se zatím objevily spíše jen náznaky blížících se změn. Washingtonu stále dominuje vyjednávání o kompromisu mezi demokraty a republikány ve věci velkého balíku investic do infrastruktury, který prosazuje Joe Biden. Všechna média ve čtvrtek informovala o průlomu ve vyjednávání. Podle webu Axios by měl finální balík mít cenovku 1,2 bilionu dolarů. Jedná se tedy o významně menší částku, než jakou demokraté původně prosazovali. Konkrétní detaily ohledně toho, co v balíku bude, se mohou ještě měnit, pokud vás ale zajímají základní obrysy investic, probírali jsme je v nedávném díle podcastu Redneck. Slavit budou podle všeho především středoví demokraté, zatímco ti levicovější se mají na pozoru.

Život McAfeeho byl plný finančních machinací i podvodů, obvinění z vražd, drog i neúspěšných kandidatur na prezidenta, a tak asi není příliš divu, že se po jeho smrti konspirační teorie rozjely naplno.

V současnosti také probíhá vlna primárek k podzimním lokálním volbám. Největší pozornost si vysloužily demokratické primárky na starostu New Yorku. Aktuální starosta Bill de Blasio je sice značně neoblíbený, ale to by v demokratické baště, jakou je NYC, možná až tak nevadilo. V další kandidatuře mu brání především newyorská legislativa, podle které můžete úřad starosty zastávat jen dvakrát po sobě. Letošní primárky byly nebývale kompetitivní – hlasy se ucházelo přes deset kandidátů s tím, že čtveřice z nich měla poměrně vyrovnané šance a oslovovala různé části elektorátu. V primárkách se o kandidaturu ucházel například podnikatel Andrew Yang, který se v uplynulých letech pokoušel získat demokratickou prezidentskou kandidaturu. Yang se už v prezidentských primárkách proslavil především prosazováním omezené podoby základního nepodmíněného příjmu. V aktuálních primárkách ale nakonec přes velkou mediální pozornost pohořel a skončil až čtvrtý.

Výsledky voleb stále ještě nejsou zcela dopočítané (především proto, že NYC letos experimentovalo s tzv. preferenčním hlasováním), ale už teď je téměř jisté, že zvítězí současný starosta Brooklynu a bývalý policista Eric Adams. Což je – eufemisticky řečeno – vcelku unikátní politik. V roce 2007, když zastával úřad v senátu státu New York, se například proslavil tím, že si stěžoval na malý plat. Jeho video z roku 2011, ve kterém se snaží rodičům vysvětlit, kde všude jejich dítě může schovávat zbraně, kulky a drogy, je jednou z nejbizarnějších věcí, na níž můžete na internetu narazit. Nejde ale jen o archivní kousky. Na začátku týdne vydal časopis Vanity Fair nenáročný a nekonfrontační rozhovor s Adamsem. Novinářka Bess Levin se v něm Adamse mimo jiné ptá, jaký nejlepší koncert v životě zažil. Adams kupodivu odpověděl, že nejvíce se mu líbilo vystoupení Curtise Mayfielda v roce 1990 v Brooklynu. Na podivnost své volby přitom upozornil sám Adams: na Mayfielda ten den spadlo osvětlení a po nehodě ochrnul do konce života. Co už Adams neuvádí, je fakt, že Mayfield ten den nestihl zahrát ani tón. Vskutku úžasné vystoupení.

Středové NYC a levicové Buffalo

Politicky vzato je Adams středový demokrat, který v minulosti neváhal kritizovat své bývalé policejní kolegy, ale stejně tak se jasně vymezil vůči snahám škrtat policejní rozpočty. Míra zločinnosti (v čele s množstvím vražd, které se nejen v NYC v posledním roce zvedlo) a policejní práce byly přitom jedním z hlavních témat kampaně. David Freedlander v NY Magu charakterizuje Adamsovu voličskou koalici jako složenou převážně z „odborů, černošských majitelů nemovitostí, realitních zájmových skupin a dalších politiků Demokratické strany“. Poměrně dobrá čísla měl Adams také v hispánských čtvrtích. New York City dlouhodobě tíhne spíše k demokratické straně, ale není úplnou raritou, že si zvolí republikánského starostu. V letošních primárkách však zvítězil Curtis Sliwa, který není o nic méně podivným kandidátem než Adams a média mu mnoho šancí na úspěch nedávají. V primárkách získal Silwa přibližně 72 procent hlasů, které ale odpovídaly jen asi 39 tisícům jedinců oproti asi čtvrt milionu voličů Adamse.

Ve státě New York si mnoho pozornosti vysloužila také kandidátka, které vyhrála demokratické primárky na starost(k)u Buffala, tedy druhého největšího města ve státě. Zvítězila tu téměř čtyřicetiletá India Walton, která se hrdě označuje za socialistku. Ve státě New York se přitom socialista stal starostou většího města naposledy v roce 1911. Walton slíbila posílit práva nájemníků, odstranit z gesce místní policie výjezdy týkající se lidí s psychickými potížemi. Walton má čtyři děti (první z nich porodila, když jí bylo teprve čtrnáct let) a dosud byla zdravotní sestrou. „Mýtus o ‚drsném individualismu‘ je lež. Když ve své komunitě vybudujete koalice, všechno je možné. Za všechno, co představuju, za každé vítězství vděčím lidem, kteří mě věrně podporovali,“ řekla Walton v rozhovoru pro CNN po svém vítězství.

Konspirační teorie běží naplno

Ale zpátky k bizarním zprávám – bizarním a nešťastným. Ve středu byl americký podnikatel a podivín John McAfee nalezen mrtvý ve své cele ve vězení nedaleko Barcelony. Čekal v ní na vydání do Spojených států, které nedávno nařídil španělský soud v souvislosti s obviněním z daňových úniků. Dle katalánských úřadů McAfee spáchal sebevraždu. To ovšem nezabránilo, aby internet nezaplavily konspirační teorie, podobně jako v případě předloňské smrti Jeffreyho Epsteina. Nedůvěře mnohých určitě nenapomohl ani McAfeeho tweet z listopadu 2019, ve kterém přímo psal, že jestli bude někdy nalezen mrtvý, určitě nespáchal sebevraždu. Život McAfeeho byl plný finančních machinací i podvodů, obvinění z vražd, drog i neúspěšných kandidatur na prezidenta, a tak asi není příliš divu, že se po jeho smrti konspirační teorie rozjely naplno, byť je nutno podotknout, že alespoň podle dosavadních zpráv skutečně nic nenasvědčuje tomu, že by McAfee zemřel jinak, než tvrdí katalánské úřady.

Poslední drobná zpráva se týká Nejvyššího soudu USA. Většina debat v americkém veřejném prostoru ohledně Nejvyššího soudu se točí okolo prezidentských nominací a takzvaných kulturních válek. Kulturní témata ale rozhodně nepředstavují většinu judikátů soudu. Když se Donaldu Trumpovi na konci loňského roku naskytla příležitost dosadit svého už třetího soudce (respektive soudkyni) do tohoto soudu, demokrati panikařili. Jako vždycky se většina debaty točila okolo regulace potratů, ale také budoucnosti Obamovy reformy zdravotnictví – liberály děsilo především to, že šest z devíti zasedajících soudců je „konzervativních“, dosazených republikánskými prezidenty. Jedno rozhodnutí z minulého týdne ale ukazuje, že hrozba aktuálního rozložení sil u soudu pro liberální agendu spočívá v něčem jiném. Nejvyšší soud totiž minulý týden rozhodl, že kalifornský zákon, který umožňuje odborářům vstoupit na zemědělský pozemek za účelem odborářské aktivity, je protiústavní. „Ve zkratce: konzervativní většina u Nejvyššího soudu právě zneplatnila jeden z největších úspěchů Césara Cháveze,“ tweetoval novinář Mark Joseph Stern v odkazu na slavného kalifornského odboráře, jehož bustu letos Joe Biden umístil do Oválné pracovny. Busta ale o ústavnosti zákonů nerozhoduje…

Autor je redaktor Alarmu.

Čtěte dále