Teplická kauza prohlubuje nedůvěru Romů ve státní instituce

Kauza úmrtí Stanislava Tomáše ukazuje na mnohá selhání. Romové se v České republice oprávněně cítí jako občané druhé kategorie.

Kolem teplické kauzy je mnoho otazníků, objevilo se mnoho názorů a jako obvykle se vyskytlo mnoho odborníků a expertů na všechna možná témata. Osobně je pro mě obtížně přijatelná bagatelizace smrti Stanislava Tomáše, kterou můžeme sledovat ve veřejném prostoru a v mnoha příspěvcích na sociálních sítích. Zdá se, že mnoha lidem připadá normální zlehčovat smrt člověka čistě z toho důvodu, že byl pod vlivem drog, choval se nevhodně a údajně agresivně. Ale copak si takový člověk zaslouží smrt? Policie ČR se vyjádřila na sociálních sítích titulkem „Žádný český Floyd, byl to recidivista“. Ať už chceme paralelu s Floydem vést, anebo ne, je tato argumentace nesmyslná. George Floyd byl totiž také recidivista a také měl problémy s drogami.

Zemřel Rom beze jména

Dále jsme se od policie ČR téměř okamžitě dozvěděli, že zákrok „neměl žádnou souvislost s úmrtím zemřelého“. Na sítích však koluje video, z něhož je zřetelné, že Stanislav Tomáš přestal reagovat, když ležel na chodníku. Jak je tedy možné, že policie byla se svými závěry tak rychle hotová a že jako příčinu smrti tak rychle označila předávkování, dokonce ještě před pitvou, jen na základě ohledání těla? Jeden z policistů pak také zveřejnil video, ve kterém „dokazuje“, že zakleknutí je standardní forma pacifikace násilné osoby, při níž nemůže dojít k ohrožení na životě. Jakýkoliv odborník, který má zkušenost s lidmi závislými na omamných a psychotropních látkách, vám ale potvrdí, že v situaci, kdy je člověk pod vlivem takových látek, může trpět úzkostmi, smrtelným strachem a celkovým oslabením organismu. K tomu připočtěme dusno a horko, které ten osudný den bylo a které může být nebezpečné i pro relativně zdravého člověka. Proto je okamžité vyjádření policie, že zákrok neměl žádnou souvislost s úmrtím, velice nedůvěryhodné.

Proč ho policisté nezvedli? Proč ho nenechali čekat na sanitku spoutaného v autě? Proč?

Navíc i při v používání zákroků, jakým je například zakleknutí, existují výjimky, tedy konkretizované případy osob, na které se zvýšené policejní násilí neužívá. Jsou jimi například těhotné ženy, děti do určitého věku apod. Je zcela nepochopitelné, mimo jiné i proto kolik už takových případů bylo, že se právě taková výjimka nevztahuje také na narkomany či na psychicky nemocné osoby. Stejně tak je nepochopitelné, že zakleknutí trvalo šest minut. Stanislav Tomáš byl dávno spoutaný. Proč ho policisté nezvedli? Proč ho nenechali čekat na sanitku spoutaného v autě? Proč?

A nepochopitelné není pouze chování policie, ale i českých politiků. Ti buď k případu mlčí, anebo rovnou mají jasno, že policie postupovala správně. Skutečně by bylo tak těžké říct, že je třeba případ důkladně vyšetřit a projevit třeba soustrast pozůstalým? Mít nějakou normální lidskou reakci? Stejně tak se mě dotýká to, jak o tom referuje většina médií. Když informují o teplickém případu, neuvádějí jméno zemřelého. Téměř všude se píše pouze o tom, že dotyčný byl Rom a že se celá událost přihodila v Teplicích. Copak Romové nemají jména? Je na našem lidství opravdu nejdůležitější naše etnicita?

Aby to nedopadlo jako v Žatci

Na celé kauze mě nejvíce děsí, že zapadne a opět se nic nevyšetří a nikdo nebude potrestaný. V Česku by to ostatně nebylo nic nového. Za všechny případy vzpomeňme na zabití mladíka v žatecké pizzerii v roce 2016. Necelého půl roku po události vydala policie usnesení, ve kterém zastavila vyšetřování a odložila případ s tím, že nebyly objeveny stopy cizího zavinění, a nebyl tak spáchán trestný čin. Přesto se v této souvislosti dva případy před soud dostaly. Za mřížemi ale skončili Romové: dvacetiletý chlapec, kterého soudce poslal na čtyři měsíce do vězení s dozorem, a jednačtyřicetiletý muž, kterému soudce vyměřil trest osm měsíců. V obou případech za vyhrožování. To zcela jistě není nic pěkného, ale v kontextu chování příslušníků majoritní společnosti, kteří na žateckém pietním shromáždění bez zábran vykřikovali rasistické nadávky, urážky i výhrůžky, je prostě zvláštní, že se tehdy před soud dostali pouze Romové. Opravdu se divíme mnohým Romům, že nemají žádnou důvěru v systém? Nevolám po nepokojích či demonstracích. Přeji si jen skutečně nezávislé a opravdu důvěryhodné prošetření případu. Jedině takovou cestou lze opět získat důvěru mnohých Romů.

Během mimořádného tiskového brífinku policie k případu nás plukovník Zbyněk Dvořák, náměstek krajského policejního ředitele, ujistil, že se zabývají všemi projevy nejen na sociálních sítích, že v současné době už probíhá vyšetřování trestného činu vyhrožování a už zahájili trestní stíhání jedné osoby. A nám Romům nezbývá než doufat, že tentokrát to neskončí stejně jako v Žatci.

Závěrem chci zdůraznit, že negeneralizuji. Sám to nesnáším a jako Rom žijící v České republice mám s generalizací a předsudky bohaté osobní zkušenosti. Velmi dobře si uvědomuji, že v řadách policie je také mnoho slušných lidí, kteří svou práci dělají poctivě a dobře. Bylo by však skvělé, kdyby v případech, jako je ten teplický či žatecký, nemlčeli. Je nezbytné, aby všichni slušní lidé a celá občanská společnost upozorňovala na případy, jejichž řešení a vyšetřování nebylo či není důvěryhodné, a žádala nezávislé a řádné prošetření.

Autor je ředitel kulturního sdružení ARA ART.

Čtěte dále