Protesty proti zákazu potratů ve Varšavě. Foto Petr Zewlakk Vrabec
V minulém roce polské Centrum pro výzkum veřejného mínění (CBOS) provedlo řadu šetření, která ukazují, že v roce 2020 se procento mladých Poláků ve věku 18 až 24 let s levicovými názory téměř zdvojnásobilo ve srovnání s předchozím rokem. Poprvé za téměř dvě desetiletí bylo vyšší než procento mladých lidí hlásících se k pravicovým názorům.
Mladí Poláci žádají pouze to, co na Západě dávno prosazují i konzervativní strany: odluku státu od církve, liberální interrupční zákon a rovnoprávnost pro osoby LGBT+.
Průzkum připomíná, že v roce 2015, kdy bylo procento pravicově se identifikujících mladých lidí na rekordně vysoké úrovni, byl tento výsledek připisován hlavně mladým mužům – pravicové názory sdílelo až 40 procent z nich, oproti 20 procentům mezi ženami. V roce 2020 je situace opačná: až 40 procent mladých žen se ztotožňuje s levicí, ve srovnání s 22 procenty mezi mladými muži. Zatímco v roce 2015 převažovaly u mladých žen pravicové sympatie, již v roce 2019 se více žen v této skupině hlásilo k levici než k pravici (19 oproti 14 procentům).
CBOS poukazuje na to, že názory mladých Poláků se polarizovaly. V roce 2020 se zvýšil podíl levicových i pravicových respondentů (i když nerovnoměrně) a procento centristů a nerozhodnutých se snížilo. Nejvyšší výskyt levicové sebeidentifikace byl zaznamenán v největších městech (43 procent) a nejnižší na venkově (25 procent). Nejvýraznější rozdíl je patrný ve velkých městech s více než sto tisíci obyvateli. Až 54 procent mladých žen zde deklaruje levicové názory, ve srovnání s 25 procenty mladých mužů.
Podíl levicově smýšlejících mladých lidí stoupá od roku 2015, kdy vládu převzala národně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Ta se ostře vymezuje proti liberálním hodnotám, jako jsou práva menšin, reprodukční práva žen či sekularismus. A právě s tímto hodnotovým nastavením současné vlády dávají komentátoři do souvislosti nárůst levicových preferencí mezi mladými lidmi. Sociolog Andrzej Rychard z polské Akademie věd pro deník Gazeta.pl uvedl, že dle jeho názoru Polsko prochází strukturálním procesem modernizace a sekularizace, což vytváří čím dál méně prostoru pro strany vyznávající tradiční hodnoty jako PiS. List Gazeta Wyborcza si zase všímá, že zatímco v západní Evropě se čím dál více mladých lidí přiklání k pravici, v Polsku je trend opačný. Dle komentátora tohoto deníku ovšem mladí Poláci žádají pouze to, co na Západě dávno prosazují i konzervativní strany: odluku státu od církve, liberální interrupční zákon a rovnoprávnost pro osoby LGBT+. Jejich levicové požadavky tak nejsou v celoevropském měřítku nijak radikální.