Foto se svolením Institutu Terezínské iniciativy
V A2larm.cz jsem zaznamenal text z 9. července 2021 Pracovníci Institutu Terezínské iniciativy stojí za bývalou ředitelkou. Hrozí odchodem, v němž je mimo jiné citována bývalá ředitelka Institutu Terezínské iniciativy (dále ITI) paní Tereza Štěpková: „Úsilí nového vedení Terezínské iniciativy a jí založeného Institutu o tematické zúžení poslání organizace směrem ke konzervativnímu pojetí holokaustu a rozdělování židovských a romských obětí je neslučitelné s mými postoji a hodnotami, podle nichž jsem organizaci devět let vedla.“
Nejen s ohledem na úzkou spolupráci Židovského muzea v Praze s ITI, ale především s přihlédnutím k předpokládanému odbornému charakteru této instituce, by spojení „konzervativní pojetí holokaustu“ z úst její dlouholeté ředitelky nemělo být přehlédnuto. Platí to tím spíše, že neujasněnost pojmů holokaust/holocaust a šoa není ve spojení s ITI nic nového. Mimo jiné i na to jsem již před téměř třemi lety upozorňoval v článku pro měsíčník členů Terezínské iniciativy stejného jména (Institut Terezínské iniciativy a jeho Holocaust.cz). V tomto směru se, žel, na webovém rozhraní Holocaust.cz, které je v České republice ústředním referenčním zdrojem online informací o holokaustu, dodnes nic nezměnilo.
Spojení „konzervativní pojetí holokaustu“ Terezy Štěpkové však již nesvědčí o neujasněnosti pojmu, ale o jejím přesvědčení, že existují i „nekonzervativní“ vymezení tohoto pojmu.
Jistě, nikomu nelze bránit, aby si pod čímkoliv představoval cokoliv. V daném případě by však vzhledem k závažnosti tématu nemělo jít o hru slov, zvláště když k pojmu holokaust existují v odborném světě zavedené normativní charakteristiky.
Mezi všemi je zásadní ta, kterou vypracovala Mezinárodní aliance pro připomínání holokaustu (International Holocaust Remembrance Alliance – IHRA). Členy této organizace je 34 států světa a dalších 7 se statutem pozorovatelů. Členem IHRA je i Česká republika, která 25. ledna 2019 přijala následující pracovní definici holokaustu IHRA. Ta hned v úvodu zdůrazňuje „důsledné a přesné používání pojmů“ jako podmínku pro „smysluplné vzdělávání o holokaustu“ a zní takto:
„Jak je uvedeno v oddíle 3.1, smysluplné vzdělávání o holokaustu vyžaduje důsledné a přesné používání pojmů. Pojmy ,holokaust‘ a ,šoa‘ označují konkrétní genocidu v dějinách dvacátého století: systematické a státem podporované pronásledování a vraždění Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty v letech 1933 až 1945. Pronásledování a vraždy vyvrcholily v průběhu druhé světové války. Ke genocidě došlo v souvislosti s nacisty vedeným pronásledováním a vražděním, cíleným i na další skupiny, včetně genocidy Romů a Sintů. Výuka a učení se o holokaustu se zaměřuje na diskriminaci, pronásledování, vraždění a genocidu Židů národně socialistickým režimem a jeho kolaboranty a pro porozumění holokaustu považuje za nezbytné pochopit i nacistické zločiny proti nežidovským obětem. Jelikož se nacistická agrese a pronásledování rozšířily z kontinentální Evropy až do severní Afriky, může výuka o holokaustu zahrnovat také problematiku týkající se severoafrických Židů. Následující doporučení se obecně vztahují také na výuku a učení se o genocidě Romů a Sintů, i když toto téma vyžaduje specifické znalosti o historii této menšiny, základech anticikanismu a o nacistickém pronásledování a vyhlazovací politice (politika vycházející z rasové ideologie). Důležité je uvědomit si, že předsudky a zášť vůči Sintům a Romům jsou v evropské historii hluboce zakořeněny a že genocida Sintů a Romů byla po válce přehlížena a popírána. Oficiálně byla uznána až v roce 1982. Výbor aliance IHRA pro genocidu Romů si klade za cíl zvýšit povědomí o genocidě Romů za nadvlády národního socialismu a posílit závazek aliance IHRA informovat, vzdělávat, zkoumat a připomínat genocidu Romů (viz další zdroje).“
Nejen s touto definicí se je možno seznámit na webu českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (zde strana 7 „Doporučení k učení (se) o holokaustu“), protože v daném smyslu má i český školský systém s fenoménem holokaust pracovat.
Bývalá ředitelka ITI Tereza Štěpková již k pracovní definici holokaustu IHRA doporučenou MŠMT neuvede, zda ji považuje za „konzervativní“. To už ale není důležité. Podstatné je, jak k pojmům holokaust a šoa bude ITI nadále přistupovat. A jestliže toto píši, nemusím snad zdůrazňovat, že úctu ke všem, kdo trpěli za druhé světové války, vzájemný respekt při spolupráci s přeživšími a potomky obětí nacismu bez rozdílu stejně jako odpor proti všem současným projevům rasismu, xenofobie a národnostní či kulturní zášti považuji za samozřejmé.
Autor je ředitel Židovského muzea v Praze.
Příspěvek Leo Pavláta vyvolal polemické reakce odvolané ředitelky Institutu Terezínské iniciativy (ITI) Terezy Štěpkové Holocaust je součástí dějin a každý k němu můžeme mít svůj vztah, pracovnice ITI Marie Smutné Třísku v oku svého bratra vidíš, ale trám ve svém oku nevidíš? a historika Jiřího Smlsala Hra se slovem holokaust? Sledujeme střet dvou politik paměti.