Klimatická krize je urgentní v Bruselu, ale co v Praze?

Vrcholní představitelé Evropské unie dávají Česku najevo, že pokud se změní jejich přístup ke klimatu, mohou s Unií počítat jako s partnerem pro zelené inovace.

„Abychom byli zdraví, potřebujeme nejen sport, ale i čistý vzduch. Nejsem ekologický fanatik, abych kvůli tomu chtěl zaříznout český průmysl nebo brát lidem jejich auta, která neplní nejnovější ekologické normy. Ne, nejsme Strana zelených, nebuzerujeme lidi. Víme, že lepší cesta je lidem pomáhat. A úplně nejlíp, něco jim dát, abychom na kvalitě vzduchu pracovali všichni společně. Co by to mělo být? No přece moderní, ekologické kotle.“
(Andrej Babiš: Sdílejte, než to zakážou!)

Výše uvedený citát pochází z nové publikace současného českého premiéra Andreje Babiše. Babiš má velkou kliku, že jeho volební plátek je jen v češtině a kromě bruselského Playbooku od Politica publikace nikoho nijak zvlášť nezaujala. Nejen z uvedeného citátu je jasné, že Babiš nikdy nechápal urgenci klimatických potíží, před kterými v příštích dekádách budeme stát. Je to obzvlášť viditelné v situaci, kdy během uplynulého měsíce došlo hned k několika katastrofám: ničivému tornádu na Moravě a záplavám v Beneluxu a v Německu. O dalších pochybných pasážích v publikaci, například o koketování s maďarským pseudodemokratickým vůdcem Viktorem Orbánem, radši ani nemluvím. Babišova interpretace klimatické krize každopádně stojí v hlubokém kontrastu s plánem, který přijala minulý týden Evropská komise. Evropská unie hodlá být světovým lídrem na cestě k čistší planetě s balíčkem opatření, jejichž cílem je snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Země nejhlasitějších odpůrců

Komisní návrh Fit for 55 se prezentuje jako „komplexní a vzájemně provázaný soubor návrhů“, který mimochodem zajistí i vznik nového Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem poskytnout členským zemím EU finance na pomoc občanům s investicemi do čisté mobility, nových systémů vytápění a chlazení a energetické efektivity. Členské státy zároveň mohou při realizaci investic do zelené transformace využít finanční prostředky z fondu na podporu postcovidového oživení NextGenerationEU. Pro Česko je nyní v tomto fondu rezervováno sedm miliard eur pod podminkou, že „kontrolní systémy budou přiměřené pro předcházení, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetů zájmů v souvislosti s využíváním finančních prostředků“. V obecné češtině to znamená: vyřešte si problém s Babišovým střetem zájmů a peníze dostanete! Kromě těchto prostředků je zřejmé, že víceletý finanční rámec EU bude chtít alokovat velkou část prostředků na zelenou transformaci.

Brusel chce dát najevo, že Česko může s podporou počítat, ale také musí chápat, že staré klimaskeptické řeči nadále nesmí patřit do slovníku českých politiků.

Celý plán pochází z pera místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse (ano, to je ten nizozemský sociální demokrat, proti kterému Babiš vedl před dvěma roky boj, aby se hlavně nestal předsedou Komise). Teď ho čeká neblahý úkol: přesvědčit země EU, aby schválily současný ambiciózní návrh balíčku. Není náhodou, že si Timmermans vybral Česko jako první zemi svého turné na propagaci balíčku. Česká republika bude příští rok předsedat sedmadvacítce a česká vláda bude muset jako moderátor vyjednávat přijatelný kompromis mezi členskými státy. Česká politická scéna přitom dlouhodobě patří k nejkritičtějším odpůrcům ekologických inovativních opatření. Když zástupci hnutí Fridays for Future hodnotili hlasování stran o zákonech týkajících se ochrany klimatu a přírody a důraz, který na toto téma kladly, pět z devíti sněmovních stran propadlo. Nejlepší známku, a to pouze trojku, dostali Piráti a KDU-ČSL.

Nevsadit pouze na Babiše

Timmermans ví, že v Česku budou na podzimu parlamentní volby – nechce tedy slepě sázet jen na Babiše, a proto vyrazil také do Ostravy, aby se tam sešel s regionálními politiky z Moravskoslezského, ale také z Karlovarského a Ústeckého kraje. Timmermans sám pochází z nizozemského kraje Limbursko, který byl v minulosti provincií bohatou na těžbu černého uhlí, a členové jeho rodiny se živili prací v uhelných dolech. Na vlastní kůži tak na konci osmdesátých letech zažil dopady ekonomické reformy a velké nezaměstnanosti. Paralely s ostravským regionem jsou tím pádem na místě a i tímto backgroundem se pokusí Čechy přesvědčit, že zelená transformace není jen hrozba, ale i šance na inovaci současného průmyslu.

Hned po Timmermansově návštěvě přijela do Prahy šéfka Komise Ursula von der Leyen, aby k pochlebování ze strany bruselských institucí přidala další lákadlo a schválila český plán pro výše uvedené postcovidové oživení NextGenerationEU. Tímto krokem chce Brusel dát najevo, že Česko může s podporou počítat, ale také musí chápat, že staré klimaskeptické řeči nadále nesmí patřit do slovníku českých politiků. Velký český průmysl pod vedením automobilky Škoda se přitom balíčku nebojí, naopak ho skoro vítá, protože potřebuje inovace jako sůl. Jestli nová generace poslanců a nová vláda, která vznikne po parlamentních volbách, bude schopna tomuto vzkazu porozumět, je zatím ve hvězdách. České předsednictví EU v příštím roce nám poví více.

Autor je ředitel bruselského úřadu práce Actiris a bývalý spolupracovník sociální demokracie v Evropském parlamentu.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace