Foto Kacper Ropka
Reportážní kniha polského novináře Jana Mencwela nazvaná Betonóza. Jak se ničí polská města kriticky rozebírá přístup developerů v řadě polských měst. Ti většinou argumentují pouze metry čtverečními obytné plochy a zapomínají na to, že lidé potřebují také trávit čas venku nebo prostě jen přežít úmorná východoevropská vedra. Jak realita polských měst vypadá v praxi, nedávno názorně ukázal devatenáctiletý Kacper Ropka z Krzeszowic. Na dlažbě místního náměstí si totiž usmažil vajíčka. Šlo to stejně snadno jako na rozpálené plotně.
Cílem akce bylo oslovit městské zastupitele a ukázat jim, jak moc se holý městský prostor zahřívá a jak nebezpečný může být pro zdraví a životy obyvatel.
„Ten den bylo na náměstí přes padesát stupňů Celsia na slunci. Z nebe sálalo horko, v němž se nedalo vydržet. A z dlaždic na náměstí šlo ještě větší vedro,“ řekl teenager polskému listu Fakt. O realizaci svého „projektu“ přemýšlel Kacper dlouho. Když do Polska dorazila tropická vedra, koupil si v obchodě balení vajec a vydal se do centra Krzeszowic, kde nenajdete žádné stromy. „Bylo právě poledne. Položil jsem pánev na rozpálenou mramorovou desku na náměstí. Během patnácti minut se zahřála. Pak jsem na ni rozklepnul tři vejce,“ komentoval později svou akci.
Smažení trvalo déle než při přípravě v kuchyni – vaječina byla hotová asi za osmdesát minut. Nakonec ale prý chutnala výborně. Cílem akce bylo oslovit městské zastupitele a ukázat jim, jak moc se holý městský prostor zahřívá a jak nebezpečný může být pro zdraví a životy obyvatel. „Trend budování náměstí z betonu a mramoru je třeba ukončit. Musíme se vrátit k tradiční zeleni. Poskytuje stín a chlad, který je potřebný v horkých letních dnech. Doufám, že můj projekt přiměje lidi, kteří město řídí, aby si to uvědomili,“ dodal Kacper.
Klimatická změna a s ní související globální oteplování způsobují stále častější vlny extrémních veder v místech, kde na ně nejsme připraveni. V Polsku podobně jako v jiných východoevropských zemích navzdory tomu úřady povolují betonovou zástavbu, kácení stromů a likvidaci ploch s keři. Právě tento jev pojmenovali Poláci na internetu termínem „betonóza“, ke kterému odkazuje zmíněná kniha Jana Mencwela. Obvykle se provádí pod heslem revitalizace, i když jde často jen o prokládání trávníků dlažebními kostkami a zbavování se ostatní zeleně. Ve městech je tak během horkého počasí často až o deset stupňů tepleji než na venkově.
Odborně se tomuto jevu říká městský tepelný ostrov. Na tepelné mapě Varšavy jsou nejzřetelnější červené skvrny nad čtvrtěmi Śródmieście a Praga. Podle výzkumu, který už v letech 2011 a 2012 provedli vědci z Ústavu geografie a územního plánování Polské akademie věd, je tam za slunečného počasí o deset stupňů tepleji než na předměstí. A to má samozřejmě svoje důsledky. Vyšší teploty neznamenají jen více zpocených lidí v autobusech a tramvajích, ale také vyšší spotřebu vody a větší účty za elektřinu, protože je v provozu více klimatizací. U lidí se zdravotními problémy může pár stupňů navíc rozhodnout o tom, jestli příští vlnu veder přežijí, nebo ne. Potvrzuje to další výzkum, který byl ve Varšavě proveden v letech 2008 až 2013. Ve dnech, kdy teplota překročí třicet stupňů Celsia, se počet úmrtí zvyšuje o téměř čtrnáct procent. Během extrémních veder, jaká Varšavu zasáhla například v červnu 2010, se úmrtnost navýšila dokonce o třicet jedna procent, u osob starších 65 let pak o třicet osm procent.