„V Brně je málo umění mimo velké instituce,“ říká Bára Bažantová, která s přáteli založila umělecko-kurátorskou platformu Fitness 3000. „Díky ní jsme se skamarádili s dětmi z Cejlu. Začala jsem je podporovat v učení, někdy je beru do bazénu. Jednou jsme se šli podívat za mojí kamarádkou, když připravovala sérii obrazů,“ vypráví umělkyně, kterou chudoba zdejších obyvatel překvapila.
Squatterka, aktivistka a umělkyně Bára Bažantová, která je hostkou druhého dílu podcastu o současném umění Raut, žije v Brně, kde studuje Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Ateliéru environmentu. Její projekty se často týkají veřejného prostoru a zapojuje do nich nejrůznější komunity. Projekt Hladová zeď z roku 2019 spočíval v umístění kola štěstí před pobočku úřadu práce. Účastníci si jako výhru mohli vytočit pracovní smlouvu na pracovní pozici při stavbě „hladové zdi“. Tu pak společně s účastníky postavila na bezejmenném náměstí, kterému obyvatelé brněnského Cejlu říkají „Pod platany“.
Ulici Cejl v centru Brna a její okolí po poválečném odsunu německého obyvatelstva zabydleli Romové, kteří se sem stěhovali z východních částí Československa. Čtvrť si vysloužila nálepku vyloučené lokality. Té se sice v posledních letech postupně zbavuje, zároveň se ale stává předmětem zájmu developerů. Hlučné a pulzující prostředí čtvrti ovšem láká i umělce, kteří do ní nejrůznějšími způsoby zasahují a spolupracují s místními obyvateli. „Ohrožuje je navíc zvyšování nájmu spojené s gentrifikací. Cejl prochází proměnou, aby navenek působil přívětivě, zásahy do čtvrti by ale měly být podle mého pro místní obyvatele užitečné.“
Svou pozici ve vztahu k dětem vnímá Bažantová jako problematickou. „Jsem starší, mám zcela jiné postavení než oni. Umělci, kteří se věnují podobným projektům, by podle mého měli svoje projekty konzultovat s odborníky.“ Bažantová, která na Cejlu sama žije, se v minulosti veřejně vymezila vůči aktivitám umělkyně Kateřiny Šedé, která Cejl zmapovala v knižním průvodci nazvaném Brnox. Čím se podle Bažantové jejich přístupy liší? Čím je pozice umělce v roli sociálního pracovníka problematická? A jak se žije původním obyvatelům oblasti Cejlu, která vlivem gentrifikace prochází výraznou proměnou?
Podcastová série Raut se zaměřuje na okrajové a hraniční formy umělecké tvorby a proměny uměleckých strategií, které vstupují do otevřených a aktivních vztahů s dalšími disciplínami a komunitami. V nadcházejících dílech se zaměříme na umění ovlivněné aktivismem a sociální prací, přehlížené profese uměleckého provozu a problematiku přístupnosti uměleckého vzdělávání. Dramaturgyní podcastu je redaktorka Alarmu Táňa Zabloudilová. Raut je součástí dlouhodobých aktivit projektu Ve věci umění, jejž organizuje iniciativa pro současné umění tranzit.cz a zkoumá v něm možnosti sociální a politické funkce umění. Podcastová série vychází z témat, jimž se projekt Ve věci umění a tranzit.cz dlouhodobě věnují, a zasazuje je do širšího kontextu. První ročník bienále Ve věci umění se uskutečnil v roce 2020 v Praze.
Bienále Ve věci umění je projekt iniciativy pro současné umění tranzit.cz. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. Podcast je součástí projektu tranzit.cz Centrum a periferie: Kulturní pouště ve východní Evropě, který je financovaný z Fondů EHP a Norska. Série vzniká za podpory Státního fondu kultury České republiky.