Foto A2larm
Dnešní svodka z USA bude zase jednou monotematická. Na americké mediální levici se totiž v druhé polovině uplynulého týdne strhla bouře. Způsobilo ji dění okolo jednoho z nejvýraznějších levicových časopisů: dvouměsíčníku Current Affairs. Situace se stále vyvíjí a bůhví, jak celá kauza skončí. Vzhledem k pozornosti, které se kauze dostalo, a také tomu, že zdaleka nejde o první podobný případ, stojí za to si dění rozebrat.
Ujetější Jacobin
Nejprve krátce k tomu, co jsou Current Affairs vůbec zač. Časopis byl založen v roce 2015 a náklad jeho tištěné verze je poměrně skromný. „Náš náklad je velmi malý, asi desetina nákladu Jacobinu,“ psal loni zakladatel časopisu Nathan J. Robinson. A právě na kontrastu mezi Jacobinem a Current Affairs se dá ilustrovat, co je menší časopis zač. Jacobin byl založen v roce 2010 a stal se rychle nejviditelnější platformou americké „nové, nové, nové“ levice (počítá to ještě někdo?). Jacobin sídlí v Brooklynu a je celkem úzce spojen s růstem Democratic Socialist of America v uplynulé dekádě.
„Byli jsme vyhozeni šéfredaktorem socialistického časopisu za to, že jsme se snažili založit zaměstnanecké družstvo,“ píší bývalí zaměstnanci Current Affairs.
Current Affairs oproti tomu sídlí v New Orleans a už tato volba poukazuje k jinému ladění, než jaké najdete u Jacobinu. Current Affairs vychází vždy s velmi specifickými ilustracemi, které se nestydí za určitou míru ujetosti. Stejně tak obsah Current Affairs byl vždycky trochu mimoběžný k pěně dní polické publicistiky. V různých číslech najdete články s velkým rozptylem, od osobitých textů o kráse horských drah přes poměrně časté rozbory nejrůznějších zvířecích témat („Vojenští delfíni a další nápady“ nebo „Kočky. Měli bychom je uctívat?“ hlásají některé z obálek), až po klasičtější levicové eseje rozplývající se nad krásou veřejných knihoven nebo vzpomínající na lidi jako Huey Long a Malcolm X.
Poměrně malý tištěný náklad ale trochu podceňuje význam, jaký si na americké levici Current Affairs za posledních šest let vydobyly. Časopis totiž také disponuje webem, který plní jak vybraný obsah z tištěných čísel, tak i články určené přímo pro web. Z řad redakce Current Affairs si senátor Bernie Sanders po čas své kampaně vybral i tiskovou mluvčí Briahnu Joy Gray. Především si ale existenci časopisu nelze představit bez longreadů jeho zakladatele Nathana J. Robinsona, který je schopný v opravdu dlouhých formátech rozpitvávat vše od hypotetických prezidentských kandidátů přes témata jako trest smrti po existenci kapustňáků.
Když píšu, že se Robinson nevyhýbá dlouhým formátům, ani zdaleka nepřeháním. Kdyby si jen jediný člověk na světě zasloužil označení „grafoman“, byl by to právě Robinson. Jeho články nemá smysl počítat na normostrany, ale na desítky tisíc znaků. Navíc je chrlí v ďábelském tempu. Ani to ale plně nepostihuje jeho grafomanii. Jenom během roku 2019 například vydal knihu Why Should You Be A Socialist, dále pak jako pdf volně ke stažení komický román, ve kterém retrospektivně, z roku 2076, vypráví o hypotetických Spojených státech, ve kterých vyhrál volby Bernie Sanders, rovněž jako pdf vydal zápisky svých snů za několik let, a kdyby vám to nestačilo, jednou se přiznal na Facebooku, že když se nudí, vypisuje postupně seznam všech slov, co zná… Aby toho nebylo málo, Robinson je ještě známý velmi specifickým stylem oblékání, pro který ho zlí jazykové přirovnávají přinejlepším k „jižanskému dandymu“, častěji pak k majiteli plantáže nebo rovnou neworleanskému pasákovi.
Odbory, jen ne tyto
A právě okolo Robinsona se točí aktuální kontroverze. Co se tedy stalo? Ve středu skupina zaměstnanců Current Affairs přišla s šokujícím oznámením, že byli z redakce vyhozeni: „8. srpna šéfredaktor Nathan j. Robinson (autor knihy Why You Should Be A Socialist) jednostranně vyhodil většinu zaměstnanců, aby se vyhnul restrukturalizaci, která by omezila jeho osobní moc. Ano, byli jsme vyhozeni šéfredaktorem socialistického časopisu za to, že jsme se snažili založit zaměstnanecké družstvo,“ píší bývalí zaměstnanci Current Affairs ve svém prohlášení. Vysvětlují tu, že proces strukturální proměny byl promýšlen od loňského jara. Uvádějí, že Robinson jim odebral přístup k redakčním nástrojům, a jakkoliv je de facto požádal o to, aby sami odstoupili, sám o procesu mluví jako o „vyhazovu“.
Bouři, kterou prohlášení okamžitě rozpoutalo na sociálních sítích, si asi dovedete představit. Největší výsměch si vysloužily starší tweety a články Robinsona, které jsou v jasném rozporu s jeho aktuálním počínáním. Primárním terčem byl Robinsonův dva roky starý článek („jen“ o 2700 slovech), ve kterém vysvětluje, proč levici irituje nedostatečná podpora liberálů pro odbory a který vyšel pod ironickým titulkem volně přeložitelným jako „Podporuji odbory, jenom ne tyto konkrétní“ a s uštěpačným podtitulkem „Liberalismus v kostce…“. Uživatelé Twitteru zase vyhrabali jeho sarkastický komentář k protiodborářským řečem Bena Shapira. „Představte si, kdybyste měli kontrolu nad svým pracovištěm a mohli rozhodovat o tom, za co jsou utráceny peníze, a váš šéf byl voleným vůdcem, a ne feudálním tyranem. Jaký děs!“ psal tehdy Robinson. Au…
https://twitter.com/Reach4ACopsGun/status/1428333365971755017
Robinson se na dlouho neodmlčel a ještě ve středu vydal vlastní prohlášení (taktéž svižných 2700 slov). Snaží se tu vysvětlit charakter rozkolu z vlastního úhlu pohledu. Jak naznačovalo už původní prohlášení vyhozených zaměstnanců, změnil ale trochu kurz. „Cítím silnou lítost ohledně toho, jak jsem se vše pokusil vyřešit, a mám se co učit o tom, jak spravovat organizaci v souladu s mými hodnotami,“ píše tu Robinson. Zároveň vysvětluje, že časopis Current Affairs nikdy neoperoval pro zisk a že všichni zaměstnanci berou stejný plat. Tvrdí, že rozkol nespočívá v jakémkoli jeho odporu k organizaci zaměstnanců. Dle jeho názoru za rozepří stojí jeho snaha zabránit „přesunu značné moci z redakční části k byznysové“.
Jak vrátit džina do lahve
Mnohé z třecích ploch, které popisují jak zaměstnanci, tak Robinson, budou znít povědomě komukoliv, kdo kdy měl co dočinění s podobným spolkem či redakcí. Jakkoliv si teď Robinson sype popel na hlavu, zůstává palčivou otázkou, jestli ještě jde tyto rány zahojit (v jednom z už smazaných postů na Facebooku Robinson přiznával, že čísla předplatitelů už se pod vlivem kauzy propadla). Jak Robinson, tak zaměstnanci v současnosti komunikují s představenstvem Current Affairs a bůhví, jak vše dopadne. Nejen samotný rozkol, ale i jeho následné propírání na veřejnosti ale zcela zjevně vyprodukovaly příliš velké množství zlé krve na to, aby se mohli všichni zúčastnění vrátit zpět. Jakou podobu tak budou mít Current Affaris do budoucna, tak zatím zůstává ve hvězdách.
Nutno podotknout, že Current Affairs nejsou jediným americkým levicovým médiem, které zažívá podobný skandál. Nejneslavněji si něčím podobným prošla internetová show The Young Turks. Její zakladatel Cenk Uygur měl loni během jedné schůze křičet na své zaměstnance a vyčítat jim snahu založit odbory. Pod palbu se dostal i Jacobin. Newyorský socialistický časopis se dostal opakovaně do hledáčku Mikea Elka, novináře soustředícího se na odbory, jehož web Payday Report kritizoval jak nízké honoráře Jacobinu, tak způsob, jakým šéfredaktor Jacobinu Bhaskar Sunkara jedná se zaměstnanci britského časopisu Tribune.
Autor je redaktor Alarmu.