Foto Felton Davis, Flickr, CC BY 2.0
Jižní Evropa zažívá rekordně teplé léto. Řecko a Itálie bojují s ničivými požáry, které se kvůli extrémním teplotám stávají nekontrolovatelnými. Za vznik požárů může příroda, lidská nedbalost a v mnoha případech žhářství. Souvislost jejich ničivosti s klimatickou krizí je neoddiskutovatelná. Požáry za sebou zanechávají zničenou půdu a domovy. Mnozí z tisíců evakuovaných, kteří přišli o bydlení i živobytí, se již nemají kam vrátit.
Kde hasit a kde evakuovat?
Řecko se potýká s bezprecedentně dlouhými obdobími s teplotami přes 45 °C (maximum je zatím 47,1 °C). V takovýchto podmínkách je riziko rozšíření požárů obrovské. Jen za poslední dva týdny bylo ohněm zničeno sto tisíc hektarů porostu. Zasaženými regiony jsou Peloponéský poloostrov, okolí Athén a sever ostrova Euboia. Řecká vláda požádala o pomoc ostatní evropské země. Hasiči přijeli z 22 zemí včetně Česka. Většina z těchto jednotek však přijela až po vrcholu smrště požárů. Řecká vláda tak vinou omezených zdrojů musela rozhodnout, kde bude požáry hasit a kde se uchýlí pouze k evakuacím obyvatel.
Surreal video from the ferry that evacuated hundreds of citizens from Limni on Evia island tonight.
/via @meteogr #Greecewildfirespic.twitter.com/CDHNNPzMcf— Yannis Koutsomitis (@YanniKouts) August 6, 2021
Před týdnem internet obletělo šokující video, na němž lidé natěsnaní na trajektu plovoucím od ostrova Euboia sledují své domovy v obřích plamenech. Místní obviňují řeckou vládu, že jim nedostatečně pomohla. Prý vzdala snahu zastavit požáry na ostrově a pouze vystěhovává obyvatelstvo. Místní učitelka Eleni Alexandridi v rozhovoru pro Deutsche Welle kritizovala vládu za to, že většinu prostředků na boj s požáry vláda soustředila na ochranu Athén. Sama spatřila první hasiče až tři dny po vypuknutí požárů. Mnozí tak přišli o živobytí, protože ostrov Euboia je ekonomicky závislý na turistice a zemědělství. Situace se ještě více komplikuje vinou opatření proti šíření covidu-19. Podle jedné zprávy nebyli na začátku týdne evakuovaní obyvatelé ostrova vpuštěni na loď, pokud neprokázali svoji bezinfekčnost.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis je kritizován za chaotickou reakci a nespravedlivé prioritizování míst zásahu. Před týdnem se veřejně omluvil za chyby v boji s požáry. Při té příležitosti sám označil intenzitu požárů za důsledek klimatické krize. Zároveň slíbil obnovu lesů a kompenzace postiženým ve výši půl miliardy eur. V reakci na kritiku organizace hasičských sborů rezignoval ministr vnitra Nikos Hardalias. Zhoršující se letní požáry a neadekvátní reakce na ně jsou předmětem politické debaty v Řecku už dlouhou dobu. Nejtragičtější v novodobé řecké historii byl požár v roce 2018, při kterém ve městě Mati zemřelo 102 lidí. Avšak reakce na tuto tragédii, v podobě investice 1,76 miliardy eur do protipožární infrastruktury, byla ohlášena až letos v červnu. Podle mnohých vláda ignorovala expertní doporučení a reagovala příliš pozdě.
Padesát stupňů na Sicílii
Stejně jako Řecko se s extrémními vedry potýká i Itálie. Na Sicílii bylo ve středu 11. srpna naměřeno 48,8 °C, což je rekordní teplota nejen v Itálii, ale také v celé Evropě. Takovéto podmínky jsou velmi nebezpečné pro rychlé šíření požárů. Italští požárníci za toto léto zatím hasili přes 45 tisíc požárů. To je o dvacet tisíc víc než za celé minulé léto. Jen ve čtvrtek zasahovali hasiči na více než pěti stech místech na Sicílii a v Kalábrii. Nejhorší situace se zdá být právě v Kalábrii. V tomto regionu také zemřeli v důsledku požárů čtyři lidé. Mezi mrtvými je například Nicola Fortugno, 79letý farmář, který odmítl evakuaci, protože chtěl zachránit svá zvířata a úrodu.
Obyvatelé postižených regionů stejně jako v Řecku cítí, že se katastrofickým dopadům požárů dalo předejít. Vláda Mattea Renziho na konci roku 2016 zrušila Corpo forestale dello Stato, státní policejní agenturu zaměřenou na ochranu přírodního bohatství Itálie. Pomoc ze strany armády pak podle místních přišla pozdě. Současný italský premiér Mario Draghi slíbil finanční podporu zasaženým komunitám a zavedení systému, jenž by omezoval vznik nových požárů. Ty jsou však čím dál častěji dílem žhářů. Ministr životního prostředí Roberto Cingolani tvrdí, že přibližně 57 procent požárů z tohoto léta bylo způsobeno žhářstvím, dalších třináct procent nedopatřením. Na Sicílii policie zatkla dva farmáře a obvinila je ze žhářství. Jejich motivací údajně bylo zvětšení prostoru pro pastvu ovcí.
Tragické obrazy z jihu Evropy jsou dalším dílem v mozaice klimatických změn, které se v důsledku globálního oteplování budou vyskytovat častěji a s větší intenzitou. Zatímco Řecko a Itálie marně bojovaly s rostoucími požáry, vyšla zpráva IPCC varující před akcelerující klimatickou katastrofou způsobenou člověkem. V regionu jižní Evropy tak již dnes vznikají velké skupiny lidí, kteří byli vysídleni v důsledku klimatické krize. Stejně jako klimatičtí aktivisté cítí, že jejich vlády neudělaly dost na ochranu jejich životů. Toto selhání vlád je spojeno s postupným rozkladem prvků sociálního státu, které by měly kapacitu předvídat tyto hrozby a bránit se jim, a zároveň jde o následek dlouhodobého ignorování expertních hlasů, jež před klimatickou krizí varují už léta.
Autor je doktorand na Katedře politologie IPS FSV UK.