Foto Pixabay
Texas se totiž v uplynulých týdnech stál centrem hned několika front na poli amerických kulturních válek. Navíc mnohdy v až vyloženě absurdní intenzitě. Texas má samozřejmě vcelku jedinečnou pozici a historii v rámci Spojených států – provází ho pověst konzervativního rebela, jehož obyvatelé čas od času dokonce vyhrožují odtržením od zbytku Spojených států. Proto taky v uplynulém půlstoletí stabilně volí republikánské prezidenty (se specifickou výjimkou jižana Jimmyho Cartera). V uplynulých letech ale demokraté lačně přihlížejí demografickým změnám ve státě a věří, že se v budoucnu jejich šance zvýší. Zatím ale vše zůstává při starém, a Texas tak představuje „ideální“ pole pro kulturní války.
Critical race theory
Velkou mediální pozornost si vysloužil případ texaského ředitele školy, který byl odvolán školní radou. O případu, který se točí okolo rasy a takzvané critical race theory (CRT), psal deník Washington Post. James Whitfield byl odvolán ze své funkce na konci srpna a rada odmítla komentovat důvody, proč se tak stalo. V předchozích týdnech byl ale Whitfield kritizován některými rodiči za to, že údajně zanášel do osnov CRT a chtěl žáky učit o systémovém rasismu.
Kterýkoli místní občan může podat stížnost na kohokoli, koho podezírá z napomáhání nelegální interrupci.
Withfield se nařčení bránil. „Nejsem žádný CRT strašák. Jsem první Afroameričan, který zastává post ředitele na mé současné škole v průběhu její pětadvacetileté historie, a jsem si velmi dobře vědom, jaký strach to vyvolává v nepočetné menšině, která by byla raději, kdyby bylo všechno jako dřív,“ psal Whitfield na facebooku. Ještě absurdnější nádech dodává zprávě zmínka o incidentu z roku 2019, tedy doby, kdy se Whitfield stal ředitelem. Tehdy si měl jeden z místních rodičů na ředitele stěžovat za to, že na facebooku nasdílel fotku sebe a své ženy, která je běloška. „Je toto Dr. Whitfield, kterého chceme ukazovat našim studentům jako vzor?“ ptal se rodič v e-mailu adresovaném školní radě, která doporučila řediteli fotku ze sociální sítě smazat, byť popírala, že by šlo o cokoli rasového.
S prvním zářím nicméně začala v Texasu platit celá řada nových zákonů, které se školstvím nemají nic společného. Prvním a nejpřímočařejším z nich je zmírnění regulací držení zbraní ve státě. Texas byl na svůj přístup ke zbraním hrdý vždycky a v uplynulých letech lákal na své laxní regulace „fanoušky druhého dodatku“ z celých USA. Abyste v Texasu mohli nosit na veřejnosti zbraň, museli jste až doposud projít několikahodinovým školením a písemným i střeleckým testem. To už je minulost. Od tohoto měsíce nepotřebujete žádné zvláštní povolení a zbraně může nosit kdokoli, komu je přes 21 let a nemá záznam v trestním rejstříku. Časopis Slate však upozorňuje, že zákon není mezi obyvateli příliš populární – v době jeho prosazení bylo dle průzkumů proti šedesát procent lidí a z laxnějších regulací vcelku pochopitelně nejsou nadšeni ani místní policisté.
Konopí, hymna a volby
Většina z balíku 666 zákonů, které začínají od 1. září platit, jde konzervativním směrem. Jednu z výjimek tvoří mírné zpřístupnění konopí pro lékařské účely. V Texasu je rekreační užití konopí nelegální. Pro lékařské účely se už nějakou dobu s jistými omezeními využívat mohlo, ale od nynějška budou mít k lékařskému konopí snazší přístup pacienti trpící rakovinou, posttraumatickou stresovou poruchou a lidé účastnící se vědeckých studií. Opačným směrem jde naopak zákon, který nakazuje sportovním klubům, že musí před zápasy pouštět americkou hymnu.
Velké pozdvižení bylo v Texasu v uplynulých měsících kolem plánovaných restrikcí volebního práva. Místní demokraté se dokonce snažili hlasování o volebních zákonech bojkotovat. Zákon s názvem SB1 nakonec prošel a omezuje například otevírací dobu volebních místností, takzvané drive-through volení, které bylo v loňských pandemických volbách velmi populární, nebo zpřísňuje pravidla pro hlasování poštou. Kritici z řad demokratů balík nových opatření označují za snahu znesnadnit nebělošské populaci a lidem se zdravotním postižením přístup k volbám.
What’s the matter with Texas?
Absolutně největší poprask ale způsobily zákony, které v Texasu omezují potraty. Zákon s názvem SB8 zakazuje provedení interrupce od okamžiku, kdy jde u plodu detekovat tlukot srdce, což bývá většinou okolo šestého týdne těhotenství. Kritici podobných zákonů přitom často poukazují na to, že v této fázi velká část žen vůbec netuší, že jsou těhotné. Texaský zákon nepočítá ani s výjimkami pro oběti znásilnění a incestu. To však není zdaleka nejkontroverznější část SB8.
Ďábelská inovace texaského zákona spočívá v tom, že jeho vymáhání primárně spoléhá na udavačství místních obyvatel. Kterýkoli místní občan totiž může podat stížnost na kohokoli, koho podezírá z napomáhání nelegální interrupci. Aby toho nebylo málo, jsou tito hlídači z řad obyčejných občanů motivováni i finančně, jelikož v případě úspěšné žaloby jim protistrana musí zaplatit nejen soudní výlohy, ale i „škodné“ ve výši až deseti tisíc dolarů (přes 200 tisíc korun). Americká média upozorňují na to, že postih by mohl hrozit například i taxikářům, kteří by vezli ženu na potrat. Podle kritiků samotná hrozba žaloby znamená, že v praxi bude zákon fungovat ještě striktněji než na papíře, protože lidé nebudou chtít riskovat žaloby v hraničních případech.
Nový zákon pochopitelně způsobil poprask i ve Washingtonu, D.C. Mimo jiné proto, že zákon odmítl zablokovat Nejvyšší soud. Prezident Joe Biden ho označil za „bezprecedentní útok na práva žen“. Novinář a bývalý člen kampaně Bernieho Sanderse David Sirota spílá demokratům v Kongresu a Bílém domě za to, že nejsou schopni texaskému zákonu zabránit, ačkoli je to v jejich moci. Upozorňuje, že federální zákon, který by tak učinil, leží ladem v jednom senátním výboru, přitom by ho senátoři mohli okamžitě schválit.
Politici v sousedních státech Arkansas a Florida už prohlašují, že by texaský zákon chtěli napodobit. Ne všichni republikáni jsou ale nadšeni. Bývalý speechwriter George W. Bushe David Frum v článku pro časopis The Atlantic píše, že se obává, že republikáni budou tohoto zpřísnění litovat a vymstí se jim ve volbách.
Jaký efekt bude zákon mít, není zatím jasné, ale začátky jsou divoké. Server Daily Beast píše o tom, že protipotratové spolky v Texasu už teď přijímají udání. Talking Points Memo ale pro změnu uvádí, že tyto spolky jsou zaplaveny falešnými udáními ze strany odpůrců zákona. Na tyto nezamýšlené dopady upozorňuje na twitteru i profesor John Pfaff: SB8 je napsán tak benevolentně, že umožňuje zaplavení systému žalobami. „Takto může být zákon poražen, ne? Zaplavíte texaské soudy žalobami na každého republikánského zákonodárce a politika – a nakonec budou muset zákon osekat,“ komentuje Pfaff.
Autor je redaktor Alarmu.