Benátská oslava žen a návrat Jane Campion. Kdo letos vyhrál a jak se festival proměnil?

Za 78 let existence je to poprvé, kdy zvítězily snímky autorek dvakrát po sobě. Dřív byly ženy na festivalu oceňovány jen jednou za řadu let.

Zlatého lva si letos z Benátského filmového festivalu odvezl francouzský snímek Happening režisérky Audrey Diwan. Ta je teprve šestou ženou, jejíž film byl oceněn v hlavní benátské kategorii. I další ceny ale letos putovaly k autorkám. Ocenění za režii získala novozélandská tvůrkyně Jane Campion za snímek Síla psa a za nejlepší scénář porota ocenila debutující americkou herečku Maggie Gyllenhaal.

Vítězný snímek Happening (L’événement) je adaptací autobiografického románu Annie Ernaux, která se v něm vyrovnává s dávným traumatem. Příběh se odehrává ve Francii šedesátých let a vypráví o mladé studentce Anne (Anamaria Vartolomei), která má před sebou slibnou budoucnost, jenže zjistí, že je těhotná. Sen o vymanění se ze svého sociálního prostředí se tak začne rozplývat. Anne se rozhodne podstoupit potrat. Ten však znamená hanbu, bolest a hrozbu vězení, či dokonce smrti.

Masky, které nasazujeme

Snímek Jane Campion Síla psa s Benedictem Cumberbatchem a Kirsten Dunst v hlavních rolích je westernové drama odehrávající se ve 20. letech minulého století na rodinném ranči v drsných podmínkách tehdejší Montany. Vypráví příběh dvou bratrů, jejichž vztah projde zkouškou, když si jeden z nich (Jesse Plemons) domů přivede novou manželku (Dunst) se synem. Druhý bratr (Cumberbatch), jehož dráždí především přítomnost citlivého, „nedostatečně mužného“ synovce, se s tím nedokáže vyrovnat a začne rodině ze života dělat peklo. Snímek o toxické maskulinitě a maskách, které jsme na sebe nuceni brát, bude mít premiéru na Netflixu na začátku prosince. Jane Campion se s ním vrátila k celovečernímu formátu po dlouhých dvanácti letech a dosavadní recenze z Benátek jsou nadšené.

Ženy letos kralovaly také v Cannes, kde Julia Ducournau zvítězila s dramatem Titan. Z Berlinale si Zlatého medvěda sice odvezl Radu Jude, ale jeho snímek Smolný pich aneb pitomý porno nesl silně feministické sdělení.

Maggie Gyllenhaal přivezla na festival svůj režijní a scenáristický debut The Lost Daughter podle románu Temná dcera italské autorky Eleny Ferrante. Olivia Colman v něm ztvárňuje Ledu, zaopatřenou elegantní ženu, která tráví samotná dovolenou u moře. Setkání s mladou matkou a dcerou v ní vyvolá vzpomínky na vlastní rané mateřství. Postupně s ní odhalujeme hrůzu a zmatek, který tehdy prožívala, i důsledky vlastních rozhodnutí.

Sorrentino, Almodóvar a jejich matky

Kromě žen bodoval také matador italské kinematografie Paolo Sorrentino se svým autobiografickým filmem Boží ruka, za který získal Velkou cenu poroty. Sorrentino se v něm vrací k dospívání, během nějž přišel o oba rodiče. Představitel hlavní role Filippo Scotti za ztvárnění mladého Sorrentina (nebo spíše jeho alter ega) dostal cenu Marcella Mastroianniho pro mladé herce. Snímek bude mít premiéru rovněž na Netflixu během prosince.

Z herců byl dále oceněn John Arcilla za film On The Job: The Missing 8, pokračování kriminálního dramatu z roku 2013, které se zaměřuje na korupci a cenzuru na Filipínách. Nejlepší herečkou se stala Penelope Cruz za Paralelní matky, nejnovější počin Pedra Almodóvara o dvou matkách v různých fázích života, jejichž osudy se protnou v porodnici, kde ve stejný den rodí.

Od artu k blockbusterům a zase zpátky

Sedmičlenné hlavní porotě letos předsedal korejský tvůrce Pong Čuh-ho (Bong Joon-ho) a zasedla v ní například Chloe Zhao, režisérka Země nomádů a vítězka Zlatého lva z minulého roku. Vítězství Audrey Diwan přitom činí z letošních Benátek unikát. Před Zhao byly totiž ženy oceňovány se značnými rozestupy: Sophia Coppola za Odnikud (2010), Mira Nair za Bouřlivou svatbu (2001), Agnes Varda za Bez střechy a bez zákona (1985) a Margarethe von Trotta za Olověnou dobu (1981). Ženy letos kralovaly také v Cannes, kde jiná francouzská režisérka – Julia Ducournau – zvítězila s intenzivním dramatem Titan. Z Berlinale si Zlatého medvěda sice odvezl režisér Radu Jude, ale jeho snímek Smolný pich aneb pitomý porno nesl silně feministické sdělení.

Benátský festival v posledních letech směřuje od artových snímků světové kinematografie ke komerčnější, často americké produkci. Z posledních čtyř držitelů Zlatého lva (Země nomádů, Joker, Roma a Tvář vody) byly všechny nominovány na Oscara a dva z nich nominaci dokonce proměnily (Země nomádů a Tvář vody). Předtím to byla v roce 2005 Zkrocená hora, která zvítězila v Benátkách a byla nominovaná do hlavní oscarové kategorie, stalo se tak ale po čtvrtstoletí dlouhé pauze: romantické kanadské drama Atlantic City Luise Malla se do nominací dostalo v roce 1980. Ocenění francouzského snímku Happening je tedy úkrokem od nastoleného trendu poslední doby, zároveň je ale velká šance, že si film vydobude pozici v rámci dalších prestižních ocenění, která si zvykla brát vítěze filmové přehlídky Biennale di Venezia v potaz.

Autorka je filmová publicistka.

Čtěte dále