Foto dronepicr, Wikimedia Commons, CC BY 2.0
Vedle parlamentních voleb čeká Berlín o víkendu také hlasování v referendu o vyvlastnění velkých realitních společností. Téma bytové krize a vyvlastňování je v předvolební kampani jedním z hlavních. Berlín se proto na poslední chvíli rozhodl několik tisíc bytů odkoupit. Firmy Deutsche Wohnen a Vonovia, které jsou v Německu jedny z největších realitních společností, se rozhodly městu prodat byty v hodnotě 2,45 miliard eur (cca 62,2 miliardy Kč). Deutsche Wohnen má prodat 10 700 bytů, Vonovia pak 4250. Občanská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen se však k tomuto kroku staví kriticky a nepovažuje ho za transparentní. Nadále volá po vyvlastnění jako jediném řešení bytové krize.
„To, co tu dělá SPD krátce před volbami, je odpudivé,“ řekl mluvčí iniciativy Moheb Shafaqyar k plánu berlínské samosprávy narychlo odkoupit patnáct tisíc bytů. „Obecně podporujeme převod bytů do veřejných rukou, ale ne prostřednictvím zákulisních obchodů a za spekulativní ceny.“
Referendum o vyvlastnění, které má proběhnout v neděli 26. září, je výsledkem dlouhodobé kampaně iniciativy Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen), která usiluje o vyvlastnění těch realitních společností, jimž patří více než tři tisíce bytů. Iniciativa sbírá podpisy od roku 2019 a podařilo se jí získat podporu téměř 360 tisíc Berlíňanů. Třetina z nich však nebude moci v referendu hlasovat z důvodu cizí státní příslušnosti.
Výsledek referenda navíc není pro vládu závazný. „Proto kampaň zároveň vypracovala vlastní legislativní návrh. Doufáme, že při dostatečném tlaku by se zákon navržený senátem tomuto našemu konkrétnímu návrhu co nejvíce přiblížil,“ vysvětluje Mira Wallis z Deutsche Wohnen & Co. Enteignen v rozhovoru pro měsíčník analyse & kritik. Iniciativa se odvolává především na patnáctý článek německé ústavy, podle něhož existuje možnost za náhradu vyvlastnit soukromý majetek a převést ho do společného vlastnictví.
Krize bydlení je v Německu jedním z hlavních témat předvolebních kampaní, především pak v hlavním městě. Z politické reprezentace je Levice (Die Linke) jednoznačně pro, Zelení podporují návrh pouze částečně, proti jsou sociální demokraté (SPD) a pravice (CDU a FDP). Ti kritizují příliš vysoké náklady spojené s odškodněním společností a riziko, že návrh neprojde u ústavního soudu – podobně jako tomu bylo se zákonem o zmrazení nájmů. Podle posledních průzkumů agentury Civey je většina obyvatel Berlína pro vyvlastnění velkých společností. Jedná se o dlouhodobý trend, pro vyvlastnění se opakovaně vyjadřuje nadpoloviční většina Berlíňanů.
Kdyby referendum o vyvlastnění prošlo, jednalo by se o 250 tisíc bytů (zhruba jedenáct procent všech bytů ve městě), které byly z velké části privatizovány v posledních třiceti letech do rukou několika málo realitních gigantů. Tyto byty by pak měly přejít do komunálního a družstevního vlastnictví. Od roku 1991 rozprodal Berlín přes 200 tisíc bytů, které padly do rukou několika málo realitních gigantů. Během posledních deseti let se ceny pronájmů zvýšily až trojnásobně.