Berlíňané řekli, co chtějí. Většina se v referendu vyslovila pro vyvlastnění velkých pronajímatelů

Německo žije parlamentními volbami, obyvatelé Berlína navíc o víkendu v referendu rozhodli, že chtějí zespolečenštit byty velkých pronajímatelů.  

Hnutí Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen) slaví vítězství. V nedělním referendu, které bylo výsledkem dlouhodobých snah iniciativy, volilo 56,4 procenta obyvatel Berlína, účastnících se hlasování, pro vyvlastnění velkých společností, které ve městě pronajímají více než tři tisíce bytů. Proti vyvlastňování hlasovalo 39 procent.

„Je to jasný výsledek ve prospěch vyvlastnění,“ řekl Rouzbeh Taheri, jeden z mluvčích iniciativy Vyvlastnit Deutsche Wohnen, pro Tagesspiegel. „Chceme vyhnat spekulanty a realitní žraloky z tohoto města.“

Nyní bude záviset na tom, zda se berlínský Senát rozhodne vypracovat odpovídající zákon. Iniciativa, která již vlastní návrh zákona připravila, s ním chce na procesu spolupracovat. Vyvlastňování by znamenalo odkup bytů od společností za předem daných, jasných a transparentních podmínek. Týkalo by se kolem 250 tisíc bytů (cca jedenáct procent realitního trhu v Berlíně), které by přešly do společného vlastnictví veřejnoprávní instituce a spravovány by byly „za demokratické účasti městské společnosti a nájemníků“. Hlasování sice není pro berlínský Senát závazné, s výsledky se však bude muset nějak vypořádat. Referendum jej totiž vyzývá k tomu, aby „zahájil veškerá opatření, která jsou nezbytná pro převod nemovitostí do společného vlastnictví“, a bývalý starosta Michael Müller i nová starostka Franziska Giffey se vyjádřili v tom smyslu, že referendum s takovým výsledkem rozhodně nelze ignorovat.

Sociální demokraté (SPD), kteří v Berlíně zvítězili ve volbách i na spolkové úrovni, jsou však zároveň známými odpůrci vyvlastňování. V minulosti tvrdili, že kompenzace za vyvlastnění by město stály příliš mnoho peněz, a navzdory právním posudkům, které si Senát v minulosti nechal pořídit, také zastávali názor, že zákon o vyvlastnění neprojde u ústavního soudu. Podle některých odhadů by pronajímatelským společnostem muselo být vyplaceno nejméně deset miliard eur. Jiné odhady předpokládají až třicet miliard eur. Franziska Giffey sice oznámila, že referendum by mělo být respektováno, ale sama zastává názor, že vyvlastnění není řešením otázky dostupného bydlení.

„S referendem se téma pronájmu a bydlení stalo v berlínské politice ještě důležitějším. Cílem iniciativy je ukončit spekulace s obytným prostorem a postavit se za zájmy nájemníků. Žádná politická strana toto nemůže ignorovat!“ řekl Taheri na tiskové konferenci iniciativy. Ani kdyby se podařilo převést do obecního majetku tisíce bytů spravovaných dnes největšími pronajímateli, neznamenalo by to pro korporace poskytující v Berlíně bydlení žádný konec byznysových příležitostí. Heimstaden, jedna z největších realitních firem v Berlíně, včera večer oznámila, že od konkurenční společnosti Akelius odkoupí dalších čtrnáct tisíc bytů. Odkup se plánuje na konec tohoto roku.

Čtěte dále