Foto Pixource, Pixabay
Česká republika byla v roce 2019 třetím největším producentem skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kromě toho je nejhorší v emisi oxidu uhličitého. Data pocházejí ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí a informoval o nich server Seznam Zprávy. Horší než Česko jsou jen Irsko a Lucembursko, které ale na rozdíl od nás emise postupně snižují. Česká republika vypustila v roce 2019 o tunu a půl skleníkových plynů na obyvatele více než v roce 2014, Lucembursko o tunu méně, Irsko o půl tuny méně.
Většina zemí mezi lety 2014 a 2019 své emise celkově snížila, zatímco Česko jich vypouští o desetinu více.
Evropská unie se v roce 2010 rozhodla sledovat, jak členské země pracují na snižování skleníkových plynů, které způsobují oteplování planety, konkrétně oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, amoniaku a oxidů dusíku. Většina zemí mezi lety 2014 a 2019 své emise celkově snížila, zatímco Česko jich vypouští o desetinu více. Česko je podle zprávy také jednou ze čtyř zemí Unie, které v roce 2019 překročily limity, které si daly pro vypouštění amoniaku. Třiadvacet zemí EU mezi lety 2018 a 2019 své emise amoniaku snížilo. Emise se i v tuzemsku sice snížily o čtrnáct procent v roce 2020, jenže jak píše Seznam, v pandemickém roce klesly emise ve všech evropských zemích o průměrně deset až patnáct procent, přičemž daný pokles byl patrně způsoben výjimečnými výpadky v průmyslu, a je tedy dočasný. Navíc během posledních let se země EU dohodly na zpřísnění cílů a místo o čtyřicet procent chtějí do roku 2030 zmenšit produkci škodlivých plynů o 55 procent.
A co na to politici?
O tom, jak zlepšit výsledky Česka v oblasti ochrany prostředí, diskutovali v pondělí zástupci českých politických stran, které mají šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, v debatě pořádané ekologickými organizacemi. Právě problém skleníkových plynů nejvíce kritizovala předsedkyně Zelených Magdalena Davis. „Za doby pana ministra Brabce emise skleníkových plynů neklesly. V této oblasti bych vládě dala pětku,“ hodnotila Davis. Markéta Pekarová Adamová zastupující koalici Spolu považuje za špatný krok oddálení konce těžby uhlí, který uhelná komise stanovila na rok 2038. „Myslím, že máme šanci ukončit těžbu uhlí už v roce 2030, a myslím, že to je reálné i vzhledem k ceně emisních povolenek,“ domnívá se.
Lídři debatovali o případných nástrojích pro zastavení ničení klimatu, jako jsou právě emisní povolenky nebo uhlíková daň. Předseda Pirátů Ivan Bartoš navrhuje, aby byli pomocí dotací pozitivně motivováni zemědělci, kteří nepoužívají škodlivé pesticidy. Naopak emisní povolenky nepovažuje podle svých slov za nejlepší nástroj, přestože chce, aby je stát dál používal. „I ty povolenky jsou jen nějaká korekce negativního chování. Jde o to, že se z toho někdo vykoupí a zároveň s tím nic dalšího nedělá,“ řekl Bartoš a vyjádřil také obavu, že průmysl může o náklady emisních povolenek zvýšit ceny spotřebitelům. „Devadesát procent nákladů hnědouhelné elektrárny jsou ty emisní povolenky, deset procent je samotná výroba,“ dodal.
Lubomír Zaorálek z ČSSD se obával, jak nástroje pro zmírňování změn klimatu přijme veřejnost. „V řešení klimatického problému jde o to, jestli jsme schopni celou tu politiku obhájit a vysvětlit veřejnosti. Nejsme v Německu. Německo je bohatá země, kde dokážou tu transformaci dělat tak, že to většina lidí nepocítí tak, jak to pocítí lidé v České republice,“ vysvětlil. Lídři ostatních pozvaných stran se na debatu nedostavili. Ministr průmyslu a zároveň dopravy Havlíček svou účast zrušil pouhou hodinu před začátkem akce.