Foto International Rivers, Flickr (CC BY-NC-SA 2.0)
Laoská lidově demokratická republika se zařadila na seznam států snažících se využít potenciál kryptoměn. Zprávy hovoří o šesti společnostech, které získaly potřebná povolení k těžbě a prodeji kryptoměn bitcoin, litecoin a ethereum. Laos tak reaguje na finanční ztráty způsobené globální pandemií a výpadkem příjmů z turistického ruchu.
Pračka špinavých peněz?
Tento relativně malý východoasijský stát s populací něco málo přes sedm milionů obyvatel plánuje k takzvané těžbě „digitálního zlata“ využít své četné vodní elektrárny na řece Mekong. Laos se stavbou přehrad významně zadlužil, takže je pochopitelné, že pro ně hledá ekonomické využití. Navíc díky současnému úbytku turistů laoská energetická infrastruktura produkuje více elektrické energie, než země spotřebuje. Přebytek tak podle laoské vlády může uspokojit poptávku po obnovitelných zdrojích energie potřebné pro těžbu kryptoměn, která jinak čelí ostré – a opodstatněné – kritice kvůli své energetické náročnosti. Spekuluje se také, že se Laos tímto krokem snaží nalákat „těžaře“, kteří jsou postupně vytlačováni z Číny.
Vyskytují se obavy, že se z Laosu stane pračka špinavých peněz – i proto, že se nachází v takzvaném zlatém trojúhelníku, tedy v oblasti, která je proslulá produkcí narkotik, obchodem s lidmi a dětskou prostitucí.
Na pilotní projekt budou dohlížet laoská ministerstva technologie a komunikací, financí, energetiky a těžby, plánování a investic i ministerstvo veřejné bezpečnosti. Je zřejmé, že laoská vláda nechce nic ponechat náhodě a snaží se podchytit všechny dimenze projektu už ve fázi jeho plánování. Přesto se vyskytují obavy, že se díky tomuto kroku z Laosu stane pračka špinavých peněz – i proto, že se Laos (spolu s Myanmarem a Thajskem) nachází v takzvaném zlatém trojúhelníku, tedy v oblasti, která je proslulá produkcí narkotik, obchodem s lidmi a dětskou prostitucí.
Pokles cen a komplikace v Salvadoru
Zpráva o laoské podpoře kryptoměn způsobila nemalé překvapení, zejména pak poté, co laoská centrální banka minulý měsíc vydala prohlášení varující občany i podniky před investicemi do kryptoměn vzhledem k jejich cenové volatilitě. A ne nadarmo, v posledních dnech se totiž cena bitcoinu propadla až o deset procent, u jiných kryptoměn i více. Tento razantní pokles ceny je s největší pravděpodobností způsoben globálním investičním strachem z krachu čínského realitního developera Evergrande. Byť na první pohled nemají kryptoměny s čínským realitním trhem mnoho společného, strach z ekonomické krize se přelévá i do chování kryptoinvestorů. Ceny bitcoinu a dalších kryptoměn tak v posledním roce často korelují s vývojem ostatních investičních trhů, což naznačuje, že se bitcoin ještě stále nestal onou rezervní komoditou, za kterou je mnohými vydáván.
Navíc minulý týden přinesl pro bitcoin špatné zprávy nejen po spekulativní stránce, ale i po stránce všedního využití. Uspěchaný salvadorský přechod na bitcoin jakožto legální platidlo stále vázne. Státem podporovaná mobilní aplikace Chivo je nestabilní, slibované peníze z remitend se tedy zatím nehrnou a obyvatelé Salvadoru začínají být netrpěliví. Salvadorci sice mohou používat i jiné „peněženky“, nicméně u těch budou muset zaplatit běžné tržní poplatky za transakci, zatímco u Chiva jsou tyto poplatky hrazené státem. Vinu za situaci v Salvadoru sice nese hlavně prezident Bukele a jeho poradci, nicméně důvěře v bitcoin tento vývoj rozhodně neprospívá.
Autor je ekonomický antropolog, působí jako doktorand na FSV UK.