Německé volby: přetahovaná o první místo a propad Die Linke. Vyjednávání o vládě bude dlouhé

Volby do německého Bundestagu dopadly trochu jinak, než naznačovaly odhady z posledních týdnů. SPD zvítězila jen velmi těsně, a tak o křeslo kancléře usilují i konzervativci.

Výsledky voleb do dolní komory německého parlamentu zatím nepřinesly jednoznačnou odpověď na to, kdo nahradí Angelu Merkelovou v kancléřském křesle. Souboj o první místo je ještě o něco těsnější, než napovídaly preference z posledních týdnů. Ty totiž stabilně s náskokem několika procentních bodů považovaly za budoucího vítěze kandidáta sociální demokracie Olafa Scholze – dosavadního ministra financí v dosluhující velké koalici SPD a CDU/CSU. Ten stranu nakonec vytáhl na necelých 26 procent, což pro sociální demokracii znamená vzestup o dobrých deset procentních bodů od letošního jara. A je to pravděpodobně hlavně zásluhou Scholzovy osobnosti, ztělesňující zkušenost a státnictví, že výsledky voleb nakonec potvrdily předvolební průzkumy. SPD sice byla v minulosti mnohem silnější stranou a jedná se o třetí nejhorší výsledek v její historii, ale vzhledem k roky trvající mizérii je i oněch zhruba 26 procent důvodem k oslavě. SPD totiž nakonec končí první – před CDU/CSU.

Jde o to, zda CDU/CSU a FDP zvládnou něčím nalákat Zelené – pak by v Německu vládla „jamajská koalice“. Anebo jestli SPD a Zelení nalákají liberální FDP – to by pak vznikla „semaforová“ vláda.

Neslaví se naopak u lidovců z CDU/CSU, kteří vítězství v minulých volbách obhajovali prostřednictvím lídra Armina Lascheta. Lidovci v posledních měsících zaznamenali – hlavně kvůli jeho neoblíbenosti a chybám – sešup na historicky zdaleka nejhorší výsledek, pouhých 24 procent. Kvůli specifiku německého volebního systému – tzv. převisu mandátů – se však při přepočtu na místa v parlamentu teoreticky ještě může stát, že konzervativci budou mít křesel nakonec víc. Německý volební systém totiž dává každému voliči dva hlasy, z nichž prvním se volí jeden z přímých kandidátů strany v malém volebním okrsku a druhým kandidát na úrovni spolkové země. Pokud strana získá více přímých mandátů, než je jejich celkový podíl daný druhými hlasy (tedy výše zmíněná procenta), dostává o to více mandátů, tudíž víc, než jí přisuzují procenta. Jednoduchý přepočet na procenta tak může být zavádějící a poměr počtů křesel pro jednotlivé strany z nich nelze zcela odvozovat. Některé odhady nyní říkají, že by CDU/CDU (tradičně úspěšná v počtu přímých mandátů) nakonec mohla mít víc poslanců než SPD, byť by to procenta do poslední chvíle neukazovala. Na propočty prvních hlasů a přepočet na křesla ale bude třeba si ještě počkat – neodhadují se tak snadno jako podíly druhých hlasů, pro něž mají Němci poměrně spolehlivé exit polls.

Dlouhá vyjednávání o trojkoalici

Mezi oběma stranami se teď každopádně hraje o desetiny procent, které budou určovat vyjednávací pozici obou lídrů. Oba již včera večer ohlásili ambice sestavovat vládu. V Německu k tomu není třeba žádného formálního pověření, jako je u nás to prezidentské, strany prostě začnou vyjednávat a vládu vede ta strana, které se ji podaří sestavit. Konečný odstup obou stran, ať už dopadne ve prospěch kterékoliv z nich, od sebe zřejmě skutečně nebude tak velký, aby jednoho z nich jednoznačně pro tuto úlohu diskvalifikoval. Vyjednávání o podobě budoucí vlády zřejmě budou dlouhá a komplikovaná, v úvahu totiž – mimo v podstatě vyloučené další velké koalice SPD a CDU/CSU – pravděpodobně přichází pouze dvě trojkoalice, mimochodem první na spolkové úrovni od šedesátých let. Jejich společným jmenovatelem jsou Zelení a liberálové z FDP, liší se pouze jejich vedení.

Zelení, kteří si se svými zhruba 14 procenty polepšili od minulých voleb o skoro pět procentních bodů, nemají ale příliš důvodů k radosti. Od jara tohoto roku, kdy byli dokonce v čele, se hodně propadli. Nyní by upřednostňovali vládu s SPD, se kterou mají větší sociálně-ekologický průnik. Naopak FDP, liberálové, kteří získali přes 11 procent, zase upřednostňují vládu s CDU/CSU. Na Zelené i SPD také dopadne i neúspěch Die Linke, která se propadla o polovinu a čeká, jestli se do Bundestagu vůbec dostane. Tímto neúspěchem přišli sociální demokraté i Zelení o možnost „vydírat“ liberály případným sestavením „rudo-zelené“ koalice, která by byla zaručeným postrachem všech konzervativců i liberálů, ačkoliv ani sociální demokraté, ani Zelení o ni nijak extra nestáli. Jde tedy o to, zda CDU/CSU a FDP zvládnou něčím nalákat Zelené – pak by v Německu vládla „jamajská koalice“. Anebo jestli SPD a Zelení nalákají liberální FDP – to by pak vznikla „semaforová“ vláda.

Zbarví se Berlín do zelena?

Relativním úspěchem demokratických sil je mírný pokles výsledků pro národovecky konzervativní Alternativy pro Německo (AfD). Ta si od minulých voleb pohoršila o zhruba dva procentní body na 11 procent voličské podpory. To sice není málo, zároveň ale po koronavirové pandemii, která skýtala určitý prostor pro politickou radikalizaci, to znamená přece jen spíše pozitivní signál. Platí ale, že se výsledky AfD výrazně liší region od regionu – ve spolkových zemích východního Německa zůstává silnou protestní stranou, která zde v této roli nahradila Die Linke.

Spolu s volbami do Bundestagu se v neděli uskutečnily ještě dvoje volby na úrovni spolkových zemí – ve východoněmeckém Meklenbursku-Předním Pomořansku a v městské spolkové zemi Berlín. V prvních zmiňovaných volbách zaznamenala velký úspěch SPD – atakuje skoro 40 procent volební podpory, tedy výsledek, který zde naposledy měla začátkem tisíciletí. Její oblíbená lídryně Manuela Schwesig zde bude tedy vládnout dál. CDU/CSU se naopak propadly na historické minimum – zhruba 15 procent hlasů. V Berlíně nakonec zvítězili sociální demokraté před Zelenými. Bude zajímavé sledovat, jestli se tedy červeno-zeleno-rudou koalici podaří udržet i do dalšího volebního období.

Výsledek poslední ostře sledované volby v Berlíně, referendum  o vyvlastnění největších společností podnikajících v segmentu nájemního bydlení, dopadl pro aktivisty a aktivistky z platformy Deutsche Wohnen & Co Enteignen dobře. Více než 56 procent lidí hlasovalo v referendu PRO vyvlastnění korporátních majitelů, vlastnících více než 3000 bytů. O výsledné podobě i ceně za případný transparentní odkud, kterým je „vyvlastnění“ míněno, se však určitě bude jednat.

Autorka je spolupracovnice redakce.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace