„Není nám to ukradený,“ vzkazují mladí z PirSTAN. Jejich kampaň cílí přesněji než ta „dospělácká“

Měsíc před volbami představili svou část kampaně i mladí kandidáti a kandidátky Pirátů a STAN. Akcentují především témata, která podle nich nejvíc trápí mladou generaci.

V sále pražského Rock Café bylo v pátek odpoledne pár desítek lidí. Místo koncertu si ale přišli poslechnout, co pro ně chystají mladí kandidáti a kandidátky do Poslanecké sněmovny za koaliční uskupení Pirátů a STAN. Na pódiu je – trochu stereotypně, ale nakonec uvolněně – uváděli oba lídři koalice, Ivan Bartoš a Vít Rakušan. Celkově „mladé pirátstvo“ a „mladý STAN“ představily hned několik zásadních oblastí, kterým by se – v případě zvolení – potenciální budoucí poslanci a poslankyně chtěli věnovat. Kampaň Není nám to ukradený je formálně navázaná na hlavní kampaň koalice, která se oproti minulým letům nese v poměrně smířlivém tónu a spolu s heslem Vraťme zemi budoucnost se obecně i konkrétně zaměřuje na další vývoj České republiky.

Pojďme se stát středoevropským tygrem

„Já bych začal možná trochu drsně: tahle vláda nám krade budoucnost. Je spousta témat, kterými se tato vláda nezajímá. A nám rozhodně není ukradený to, že školy nedávají lidem dostatečnou podporu, není nám ukradený, že rostou ceny na trhu s bydlením, že stát zaspal v digitalizaci, že vláda nevnímá, že společnost se posunula a lidi zajímá duševní pohoda, práva menšin a spravedlnost, životní prostředí…“ začal odpolední program předseda Pirátů Ivan Bartoš. Dodal, že Piráti a Starostové a nezávislí patří mezi strany, které se právě o ekologii zajímají dlouhodobě – jak z hlediska problémů se suchem, tak z hlediska transformace, která je klíčová, pokud chceme nějakou budoucnost mít. „My máme plán,“ hřímal posléze Vít Rakušan s tím, že podle něj je nejdůležitější stát už nadále nezadlužovat. „My s Ivanem – pokud budeme optimisti – jsme v půlce našich životů, ale mladí lidé rozhodně ne. A je strašně nefér, že tahle vláda zadlužuje tak moc, že dluhy se budou splácet po generace,“ pokračuje předseda Starostů. „Pojďme se stát středoevropským tygrem,“ dodává a apeluje na mladé lidi, kteří dle něj mají chuť něco udělat.

Škoda jen, že se v rámci předvolební kampaně žádná ze stran nepokusila přímo oslovit mladé voliče a voličky z jiných než vzdělaných a úspěšných „bublin“.

Koalice Pirátů a STAN má na kandidátkách – jak sami předsedové uvádějí – nejvíce mladých lidí pod třicet pět let, a to na místech, která jsou i při stávajících preferencích volitelná. První svá témata představili Klára Kocmanová a pražský radní pro bydlení Adam Zábranský. Kocmanová zmínila, že Česká republika je v Evropské unii na špici v nedostupnosti bydlení. „Bydlení musíme zdostupnit,“ apeluje a opakuje zažitou mantru, podle níž je třeba především více stavět. Adam Zábranský, který během svého působení na pražském magistrátu výrazně změnil politiku sociálního bydlení města, dodal, že je nutné více zapojit obce a lépe pracovat s jejich bytovými fondy, aby bylo bydlení dostupné pro potřebné profese nebo sociálně ohrožené rodiny s dětmi. Jenže obecní fondy se od devadesátých let neustále zmenšují. „Byty by měly stavět i obce a stát,“ upřesnil svůj postoj a na závěr řekl, že je podle Pirátů a STAN nutné i regulovat Airbnb, aby byty sloužily k bydlení, a nefungovaly jako průtokové noclehárny. Tomu všemu by Piráti i Starostové rádi poskytli podporu.

Ne znamená ne!

Lukáš Blažej, dvojka na ústecké kandidátce, představil řešení ekologické krize. „Změna klimatu probíhá,“ začal svůj výstup Blažej a kritizoval, že současný přístup vlády by se dal shrnout slovy, že sice hoří, ale ještě není takové vedro. Podle Pirátů a Starostů by se těžba uhlí měla ukončit nejpozději v roce 2033 a vláda by měla více podporovat malé zemědělce místo „řepkových lánů“ a řešit také otázku klimatické změny ve městech, která dnes produkují nadměrné množství oxidu uhličitého a výrazně se podílí na znečišťovaní planety.

Piráti také patří ke stranám, které dlouhodobě podporují manželství pro všechny. Tento bod je zároveň v rámci koaliční smlouvy se Starosty ten jediný ze sto pěti bodů, na kterém nepanuje úplná shoda. Mluvila o tom například i právnička Adéla Horáková z platformy Jsme fér v podcastu Kvóty. V koaliční smlouvě se totiž uvádí, že poslanci v této věci mohou využít takzvané výhrady svědomí. Tedy že o tomto citlivém bodě nemusí hlasovat tak, jak se shodnou stranické sekretariáty. To však garant tématu, nejmladší současný poslanec František Kopřiva, nezmínil. Mluvil především o tom, že LGBT páry si dnes nejsou před zákonem rovny s páry heterosexuálními. „Jsme tady dnes s mou přítelkyní, a až se jednou budeme brát, chceme, aby tu samou možnost měly i neheterosexuální páry.“ Ivan Bartoš kontroval, že doufá, že se Kopřiva nehodlá ženit velmi brzo, a vyjádřil naději, že po volbách se manželství pro všechny podaří schválit.

„Víc než biflování chceme posilovat kompetence a dovednosti a rozvíjet talent,“ slibuje jedna z nejmladších kandidátek za Starosty a nezávislé, Barbora Urbanová, šéfka institutu iSTAR, který spadá pod STAN. Do vzdělání by podle ní měla vláda investovat šest procent HPD, což je těsně pod průměrem evropských výdajů, který se dnes pohybuje na 6,1 procenta. Digitalizaci musel uvádět Vít Rakušan, a to proto, že si garant tématu Matěj Hlavatý „dovolil vzít dovolenou“. Podle Rakušana se Česko musí dostat z byrokratického pekla a papírování a ulehčit jak zakládání firem, tak i daňová přiznání.

Možná nejsilnější projev měla Kateřina Stojanová, jedna z nejmladších političek v zemi, zastupitelka v Ústeckém kraji. Mluvila o sexualizovaném násilí. Její příspěvek se pohyboval spíše v rovině apelu: vyjmenovala tristní statistiky související se sexuálním obtěžováním a násilím v Česku i nízká procenta nahlašování tohoto typu násilí. „Každá desátá žena je obětí znásilnění, nahlášeno je pouze pět procent. Znásilnění je přitom jedním z nejzávažnějších trestných činů. Ne znamená prostě ne.“ deklarovala Stojanová a dodala, že samotné nahlašování i soudní proces nesmějí pro oběti znamenat další traumata a že je třeba vzdělávat policii i soudce, aby uměli s oběťmi důstojně zacházet. „Nejlepším prostředkem je prevence a je naprosto jisté, že by se mladí lidé měli učit tomu, jak budovat a navazovat intimní vztahy.“ Že jde o závažný problém, zmínil i Ivan Bartoš. Posledním představeným tématem byla oblast duševního zdraví. Jen na základě výzkumu Život během pandemie bylo doloženo, že nárůst úzkostí a středně těžkých depresí u mladých dospělých rapidně narostl a právě tyto skupiny patří k nejohroženějším. Často se totiž stydí říct si o pomoc. Data týkající se psychické nepohody zmínil i Štěpán Drtina s tím, že každý pátý Čech nebo Češka zažívá psychické problémy, přičemž během pandemie šlo o každého třetího. Podle něj je v oblasti duševního zdraví potřeba prevence a osvěta a zapojení odborníků. Piráti a Starostové chtějí zakotvit v zákoně dostupnost psychické péče. Svůj projev zakončil heslem „Pracujme proto, abychom žili, a nežijme proto, abychom pracovali“. Spojil tak problematiku práce s otázkou lidské psychiky.

Vysvědčení od klimatických aktivistů: trojka a čtyřka

Po představení kandidátů a kandidátek se předsedové stran přesunuli do předsálí, kde už na ně netrpělivě čekali aktivisté a aktivistky z Fridays for Future (FFF). V mírně napjaté atmosféře rozvinuli kolem obou předsedů stran transparenty,  parodující kampaň Pirátů a STAN v oblasti klimatické krize. „I koalice SPOLU má konec uhlí do roku 2030, nechápeme proto, proč by zrovna liberální a progresivní Piráti a Starostové měli mít toto datum posunuté až na rok 2033,“ komentoval celou situaci Petr Doubravský. Bartošovi s Rakušanem poté předali i vysvědčení, které bylo v částečném rozporu se vzletnými řečmi o ochraně klimatu na pódiu.

„A kolik měli ostatní,“ směje se Ivan Bartoš ve chvíli, kdy od mladých aktivistů a aktivistek dostává trojku. „No, nikdo neměl lepší známku,“ přiznávají zástupci FFF s tím, že trojku dostali ještě lidovci. Starostové se umístili o stupeň hůř. Výsledná známka jejich práce v oblasti klimatické krize za uplynulé roky ve Sněmovně byla totiž čtyřka. Podle očividně mírně rozladěného Víta Rakušana je ale nutné mluvit i o ostatních stranách, jinak hodnocení působí trochu bez kontextu. A ostatní strany opravdu většinově propadly. Právě performance Fridays for Future, která sdružuje především středoškolské studenty a studentky, ukázala, že minimálně v oblasti ekologie mají Piráti i Starostové pořád co zlepšovat. A část aktivizovaných mladých to po nich přímo vyžaduje.

I přesto však představení mladých kandidátů a kandidátek koalice působilo v kontrastu s váhavými prvními měsíci kampaně „dospělé“ části koalice na letošní poměry nezvykle svěže a dávalo vzpomenout na úderné a jasně komunikované kampaně Pirátů z minulých voleb. Škoda jen, že se v rámci předvolební kampaně žádná ze stran nepokusila přímo oslovit mladé voliče a voličky z jiných než vzdělaných a úspěšných „bublin“. Ty, kteří se dnes potýkají s dědičností chudoby, exekucemi a mizivými vyhlídkami na lepší budoucnost. Ty, kteří dnes tvoří levnou pracovní sílu, vyrůstající ze zabetonovaného učňovského vzdělání, a už ve svém nízkém věku se cítí – často právem –  demokratickými stranami přehlíženi a opomíjeni. Mezi více než dvěma miliony mladých voličů a voliček je takových lidí stále velké procento a často ani k volbám nechodí. Je to bezesporu velká, náročná a také velmi nejistá výzva. Jenže bez snahy o řešení problémů demotivovaných mladých se lepší budoucnost v Česku prostě neuskuteční.

Autorka je redaktorka Alarmu.

 

Čtěte dále