Zavedení „třicítky“ má v Bruselu výsledky. Výrazně ubylo vážných a smrtelných nehod

Snížení povolené rychlosti v evropských městech na třicet kilometrů za hodinu se podle dat vyplácí. Počet vážně zraněných či zabitých díky tomu klesl minimálně o třetinu.

Některá evropská města, například Paříž, Brusel nebo Amsterdam, poslední dobou omezila nebo plánují omezit povolenou rychlost na třicet kilometrů v hodině. A podle dat to nese výsledky. Počet nehod, zabitých a zraněných razantně klesá. Ve městech je i méně hluku.

V Bruselu se snížil počet vážných dopravních nehod a smrtelných úrazů o čtvrtinu. Vyplývá to ze statistiky, která srovnávala prvních šest měsíců letošního roku se stejným obdobím v předchozích pěti letech. V roce 2021 se stalo 1 550 nehod, zatímco mezi lety 2016 a 2020 průměrně 1 826. Letos v tomto městě bylo na silnicích 61 lidí vážně zraněno a čtyři lidé zemřeli, v předchozích pěti letech byl průměr 81 zraněných a 6,8 mrtvých. Na statistiku upozornil The Bulletin.

Velmi podobnou zkušenost má i francouzský Grenoble, kde se jezdí třicítkou na většině území města od roku 2016. Podle starosty Erica Piolleho se od té doby počet zraněných na silnicích snížil o třicet procent, u chodců dokonce o polovinu. Ve Francii platí třicítkové zóny také v Nantes nebo Rennes. Naposledy zavedla třicítku jako maximální povolenou rychlost na většině silnic ve vnitřním městě Paříž (kromě několika největších tepen, kde rychlost zůstane na padesáti kilometrech). Stalo se tak letos třicátého srpna. Z dalších hlavních měst se k podobnému kroku chystá Amsterdam, který jako inspiraci uvádí právě belgický Brusel.

Hlavním důvodem, proč města k zavádění snížené rychlosti přistupují, je právě bezpečnost. Podle studie Světové zdravotnické organizace z roku 2004 je pravděpodobnost úmrtí chodce při srážce s autem jedoucím padesát kilometrů v hodině až šedesát procent. Při rychlosti třicet kilometrů v hodině se tato pravděpodobnost snižuje na deset procent.

 

Čtěte dále