Babiš zničil levici. Příští vláda bude pravicová

Dezinformační kampaň proti pirátským neomarxistům vyšla Babišovi dokonale a prohrál volby.

Bez ODS příští vláda nevznikne. V tuto chvíli je pozice Petra Fialy na čele strany nejspíš neotřesitelná a případným nabídkám od Andreje Babiše se mu bude snadno odolávat. Přesto Andrej Babiš podle svých vlastních slov hodlá zkusit sestavit vládu, se kterou půjde žádat Sněmovnu o důvěru. Na povolební tiskové konferenci mluvil o slibu Miloše Zemana, že ho jako předsedu nejsilnější strany pověří jednáním o vládě. A toho neváhá využít. Primárně chce oslovit koalici SPOLU, ale nevyhýbá se ani dalším stranám – s jednou výjimkou, a tou jsou Piráti. Oslabení Pirátů v koalici PirStan a hlavně drtivé vítězství koalice SPOLU ale nedává Babišovi příliš nadějí na většinu v Poslanecké sněmovně. S SPD to dohromady nedá a úvahy o společné koalici s ODS (které Fiala kategoricky odmítal) stály do velké míry na tom, že pro ODS bude koaliční spolupráce s ANO jedinou možností, jak se dostat do vlády. Tato úvaha ale padá.

Vítězství SPOLU je překvapivé pro všechny, paradoxně tak Babiše porazila přesně ta politická síla, proti které postavil étos svého protikorupčního hnutí. Na to ostatně Babiš narážel i ve své povolební tiskovce, když říkal, že lidé už asi zapomněli na vlády stran koalice SPOLU před rokem 2013. Nicméně toto téma vytáhl Babiš už poněkud pozdě. Jeho tým se totiž rozhodl bojovat – po vzoru ultranacionalistů ze sousedních zemí – především s cizím, bruselským vlivem a s neomarxismem. Výměna populismu za xenofobní nacionalismus se Babišovi nakonec nevyplatila a ve vládě ho nahradí tradiční, tzv. prozápadní pravice. Babišova kampaň proti Pirátům, která stála na dezinformacích a výpadech ve stylu, že je tato strana řízená z Bruselu a plná udavačů, byla každopádně úspěšná.

Úspěch dezinformační kampaně

„Není to o souboji Bartoš – Rakušan, Rakušan – Bartoš,“ reagoval asi hodinu a půl po uzavření volebních místností předseda STANu Vít Rakušan na novinářskou otázku týkající se virtuálního zápolení na dálku v preferenčních hlasech předsedů. Zatímco Bartoš v Ústeckém kraji neuspěl v přímém souboji s premiérem Babišem, Rakušan Babiše předčil a nakonec v této volební subdisciplíně získal příčku ze všech. Mohl tak na tiskové konferenci prohlásit, že nastává čas pro vládu budoucnosti.

Poprvé v porevoluční historii navíc nebude ve Sněmovně ani jedna levicová strana. Kvůli mocnému kroužkování ze strany voličů STANu budou ve Sněmovně chybět i poslanci Pirátů, kteří sice po celou kampaň levicovou nálepku odmítali, ale rozhodně by k ní v současné poslanecké sestavě měli nejblíž. Místo toho kampaň PirStan, zaměřená na přitáhnutí konzervativních voličů STANu, přinesla jeden paradox. Voliči STANu sice k volbám skutečně přišli, ale jejich odpor k Pirátům byl tak velký, že v podstatě vykroužkovali do Sněmovny jen kandidáty STANu. STAN má v konečném důsledku jen o jednoho poslance méně než ODS, nejsilnější strana koalice SPOLU.

Zatímco vítězné koalici SPOLU se spolupráce vyplatila a všechny tři strany teď mají více mandátů, než kolik získali ve volbách v roce 2017, z koalice PirStan profitovala jen jedna síla, a to docela výrazně. Hnutí STAN si letos polepšilo o neuvěřitelných 27 mandátů. Piráti naopak ztratili šokujících 18 poslanců. Je tak zcela evidentní, že předvolební strategie i kampaň byla ze strany Pirátů naprostým fiaskem. Vedení strany to však nedokázalo reflektovat, což dokládá i povolební příspěvek Mikuláše Ferjenčíka na Facebooku, v němž napsal, že pirátské kamikadze potopilo letadlovou loď Andreje Babiše. V konečném výsledku teď koalice SPOLU a STAN Piráty ke svému vládnutí ani nepotřebují. Je otázka, jestli je v této situaci vůbec strategické jít do vlády po boku čtyř pravicových stran.

Piráti pravděpodobně doplatili také na neskutečné lavírování a taktizování skoro ve všech tématech, na něž přišla v předvolební kampani řeč. Koalice s konzervativním a pravicovým STANem jim navíc znemožňovala svůj program věrohodně vysvětlovat a kontroverzní témata případně hájit. Piráti postupně ustoupili ve všech ekonomických otázkách a ztratili veškerý antisystémový drive. Z pirátské identity toho v den voleb zůstalo opravdu už jen velmi málo a stranické vedení by se mělo za tyto své přešlapy brzy zodpovídat.

Nejpravicovější Sněmovna

Je asi smutná ironie dějin, že nejpravicovější Sněmovna v dějinách České republiky nastupuje právě v momentě, kdy na českou ekonomiku a společnost začínají dopadat důsledky covidové krize. Podobně jako v letech 2010 až 2013, kdy se s jednou z nejtěžších ekonomických krizi Česka pokoušel vypořádat prostřednictvím škrtů konzervativně pravicový kabinet Petra Nečase. Bude zajímavé sledovat, jestli se z tohoto zážitku česká pravice poučila, nebo bude znovu opakovat stejné chyby. Na žádnou radikální změnu směrování a strategie to totiž ze strany Fialy a spol. zatím nevypadá, pokud tedy nepočítáme výborně zvládnutou a svěží předvolební kampaň. Jestli se totiž strany spojené v koalici SPOLU z nedávné historie nepoučily, budou zcela jistě posilovat levicové nebo extrémně pravicové strany.

Pokud chtějí posilovat sociální demokraté i radikálnější část Pirátů, je před nimi náročná cesta – o nedávno vzniklých projektech jako Budoucnost a Levice ani nemluvě. Nová vláda jim všem určitě přinese dostatek důvodů, proč proti ní protestovat a proč se proti ní bouřit, bude ale potřeba zařadit na vyšší rychlost a této situace aktivně využívat. Inspiraci by si široce rozrůzněná levice mohla vzít z Polska. Tam se ve volbách v roce 2015 také žádná levicová strana nedostala do dolní komory parlamentu. Po intenzivním vyjednávání a překonání mnoha rozdílů se do voleb v roce 2019 spojily tři menší levicové subjekty, z nichž by asi žádný sám nepřekročil volební práh. Ve výsledku sjednocená Levice získala dvanáct procent a je v polském Sejmu konstruktivní a hlasitou opozicí vládě Práva a spravedlnosti. Na své obnově by měla česká levice ovšem začít pracovat nejlépe okamžitě, a to za efektivní spolupráce se sociálním hnutím.

Změna nenastane

Rakušan mluvil na tiskovce o „jiném způsobu vládnutí“, ve SPOLU se slovo „změna“ skandovalo ve štábu. Sál společně s předsedou Fialou rytmicky vyvolával „Vy-jste-změna“. Ve chvíli, kdy se sčítaly poslední okrsky v hlavním městě, bylo ve štábu SPOLU slyšet skandování „Pra-ha, Pra-ha“. Tento euforický pokřik ukazuje, koho se změna ve skutečnosti týká. Praha jako symbol značí volbu elit – a elity to moc dobře vědí. Změna je přitom přesně to, co České republice s vládou SPOLU nehrozí. Asi nejvtipněji tato skutečnost vynikla v předvolebním statusu Marka Bendy, který je poslancem kontinuálně od roku 1990. SPOLU nabízí nízké daně a nízké výdaje, tedy linii, která vyhovuje bohatší části české společnosti a zbytek jednoduše hází přes palubu. Bez levice ve Sněmovně to bude mít vláda ještě jednodušší, ale změna to skutečně není a nebude. Vrací se vláda stran, díky kterým se Babiš kdysi dostal do politiky.

Poslední zneklidňující okolností voleb je také rekordní počet „propadlých hlasů“ – letos jich bylo více než milion. Celá pětina voličů tedy ve Sněmovně nebude zastoupená. To samozřejmě nahrává myšlenkám o spojování menších politických subjektů ve větší celky. Může to ale také vytvářet mnohem větší nespokojenost ve společnosti s případnou pravicovou vládou. Krom ČSSD a Zelených navíc většina hlasů v podpalubí znamenala hlavně podporu antisystémových, euroskeptických a nacionalistických stran. Když si tuto informaci spojíme s možností, že Babiš splní svoje hrozby a místo existence v opozici zvolí odchod, jedinou opozicí bude fašistická SPD a zkorumpované a zmatené zbytky ANO. Jakákoliv antisociální opatření tak mohou velmi rychle radikalizovat postižené skupiny obyvatel, které bude mobilizovat Okamura nadávající na nepřizpůsobivé parazity.

Autoři jsou redaktoři Alarmu.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace