Foto Deutsche Wohnen & Co. enteignen
Kampaň Vyvlastnit Deutsche Wohnen skončila minulou neděli bezprecedentním úspěchem. „Je vidět, že město je připravené na vyvlastnění!“ skandovaly odpoledne ve žlutých a fialových barvách iniciativy oblečené mažoretky všech genderových identit. Už před finálním přepočítáním hlasů bylo jasné, že kampaň splnila účel. Referendum přitáhlo nejvíc lidí v historii města a pro vyvlastnění se vyslovilo přes milion Berlíňanů. Když mluvčí iniciativy Vyvlastnit DW Rouzbeh Taheri před kamerami prohlásil „Chceme z města spekulanty a realitní žraloky vyhnat!“, nemluvil jen za úzkou skupinu radikálních nájemníků. Pro vyvlastnění bylo ve městě odevzdáno více hlasů, než dostala jakákoliv politická strana.
Šance, že Berlín korporátní společnosti skutečně vyvlastní, je zřejmě poměrně malá. Důležité je ale i to, že debata o něm přiměla město stavět a plánovat stále víc obecních bytů.
Berlínská iniciativa se veřejnosti poprvé představila v roce 2018 – po protestu obyvatel několika domů na slavné Karl-Marx-Alee, kteří se postavili záměru známého pronajímatelského giganta Deutsche Wohnen jejich domovy koupit. Bydlet u této společnosti lidé z Alee nechtěli, znamenalo by to pro ně zvýšení najmu nebo stěhování. Někteří z nich už dost možná platili za bydlení podstatnou část výplaty. Díky předkupnímu právu se jim nakonec podařilo přimět k odkupu domů město a iniciativa, která si Deutsche Wohnen vzala do názvu, začala po tomto úspěchu aktivně pracovat. V plánu neměla proti velkým pronajímatelům a zyvšování najmu jen protestovat. Neúspěšný pokus politiků zastavit růst cen nájmu zavedením „brzdy“ přesvědčil berlínské aktivistické podhoubí o tom, že nájemníkům ke klidu nepomůže nic jiného než vyvlastnění.
Ve městě kromě DW totiž působí hned několik korporací, jejichž klienti mohou kdykoliv čekat zvýšení nájmu pod záminkou výměny kotle, oznámení o rekonstrukci, po které bude jejich byt prodán, nebo rovnou odprodej a zvýšení nájmu novým majitelem. Právě takové byznysové modely uplatňují firmy nejčastěji. Městský bytový fond se výrazně smrsknul už v nultých letech, kdy zadlužený Berlín prodal 65 tisíc bytových jednotek investorovi, od kterého později přešly právě pod Deutsche Wohnen, ta dnes vlastní bytů celkem 114 tisíc. Iniciativa Vyvlastnit DW odkazuje právě na tuto historii, když deklaruje, že chce většinu z nich do obecního majetku vrátit. Po dekádě, během které se realitní trh zbláznil, se to skutečně zdá jako řešení, jež by na trh s bydlením mohlo vrátit rovnováhu.
Nová starostka, stará strana
Zatímco u nás pouhé slovo vyvlastnění spouští emocionální reakce a paralely s naháněním drobných podnikatelů do družstev, většina Berlíňanů je přesvědčená o tom, že jestli je něco uchrání před stěhováním bůhvíkam (jiná německá velkoměsta jsou ještě dražší), bude to jen byt v obecním vlastnictví. Doteď se to dalo jen tvrdit. Výsledky referenda to však ukázaly jasně – a jakákoliv politická reprezentace, která z voleb vzejde, by je měla respektovat.
„Není to výraz radikality. Je to znamení, že perverze byznysu realitních společností aktivních na burze už rozčiluje i běžné lidi.“
Jak se ale k referendu nová berlínská vládnoucí koalice skutečně postaví, je teď horká otázka. Volby totiž vyhrála opět SPD, která byla od začátku proti vyvlastnění. Dosavadní starosta Michael Müller se sice stane členem Bundestagu a vystřídá ho Franziska Giffey, která se stane první ženou v čele města, názorově se tito dva ale příliš neliší. Koalici bude Giffey stavět nejspíš znovu se Zelenými, kteří skončili druzí, a s Levicí (Die Linke), která byla až čtvrtá, nedá se ale vyloučit ani jiné složení. Na tom, zda je třeba vyvlastnění podporovat, se každopádně neshodla ani dosavadní koalice – jediná strana, která iniciativu bez výhrad podporovala, byla Levice. SPD se netají dobrými vztahy s developerským byznysem, kvůli kterému dlouho razila heslo „stavět, stavět, stavět“, a sama Giffey před volbami prohlásila, že nechce žít ve městě, která problém bytové krize bude řešit vyvlastněním.
Iniciativa Vyvlastnit DW dokonce v minulosti hnala berlínský senát, ve kterém SPD byla a bude nejsilnější stranou, k soudu. Přes zákonné lhůty prodlužoval test ústavnosti požadavku vyvlastnění, a pokusil se tak iniciativu v přípravě referenda zbrzdit. Nakonec však musel konstatovat, že podle právních posudků je návrh v souladu se zákony a Vyvlastnit DW mohla začít sbírat podpisy. Bývalý starosta Müller také prohlásil, že aby se město vyhnulo vyvlastnění, byla vládnoucí koalice ochotná přijít s kontroverzním zmrazením nájmů. Právě to však bylo na jaře prohlášeno za protiústavní. SPD, která současně vyhrála celostátní volby, je tak teď jakožto dlouhodobý odpůrce vyvlastňování v nezáviděníhodné pozici – výsledky referenda pro ni sice závazné nejsou, přesto se považuje za samozřejmé, že zákon, se kterým sama nesouhlasí, nechá připravit. Giffey s tím podle svých dosavadních výroků počítá, spoléhá však na to, že i on bude nakonec shledán protiústavním.
Předvolební kost hozená do Kreuzbergu
Lídryně berlínských Zelených Bettina Jarasch zase mluví o alternativě, kterou by mohla být dohoda mezi městem a pronajímateli. Je tedy možné, že se politici pokusí výsledky referenda obejít s tím, že bude město aktivnější v odkupu bytů od velkých pronajímatelů. Tomu nasvědčuje i nedávný nákup celkem 14 500 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen v oblasti Kottbusser Tor, která je bydlištěm mnoha imigrantů, chudých a zranitelných nájemníků, jejichž prekérní pozice vedla už v roce 2012 k založení aktivistické organizace Kotti & Co. Ta je jednou z hlavních profesionalizovaných buněk berlínské protestní sítě, díky které vzniklo Vyvlastnit Deutsche Wohnen a spol. Z Kottbusser Tor se také nejsilněji ozývá připomínka, že mnoho obyvatel Berlína nemá německé občanství – pokud by ho získali jen lidé z oblasti kolem známé kreuzberské křižovatky, byl by výsledek referenda ještě drtivější.
Odkup bytů na Kottbusser Tor do vlastnictví města je každopádně něčím, po čem místní volali deset let. Bytovou situaci řady rodin to vyřeší, přesto je z reakce Kotti & Co. zřejmá hořkost. „Dohoda byla dokončena týden před volbami. Bez souhlasu zastupitelstva. Upekla ji stejná strana, kvůli které ve městě není sociálního bydlení dostatek. Ta, která sabotovala všechny aspirace zlepšit demokratické rozhodování o bydlení. Spolu s CDU je to ona, kdo stojí za developery a asociální politikou. A 135 tisíc za jeden byt? Není to trochu drahé? Zaplatíme to totiž z vlastních peněženek.“ Kotti & Co. vnímá tento tah města jako předvolební PR a je skutečně možné, že se nové vedení bude snažit na něj odkázat jako na započatou cestu k systémovému odkupování bytů. S tím, že vyvlastnění není potřeba.
Kompenzovat výnosem z nájmů
Dalším problémem, o který by se záměr iniciativy Vyvlastnit DW mohl zastavit, je částka, kterou by město platilo vyvlastněným pronajímatelům na kompenzacích. Podle některých propočtů by mohla být neúnosně vysoká. Prognózy senátu uvádějí 29 až 36 miliard eur. Iniciativa naopak očekává jen 7,3 až 13,7 miliardy eur – realitní společnosti chce kompenzovat dluhopisy, které by byly spláceny 40 let z příjmů z pronájmu. V detailu celé řešení popisuje na svém webu, kde také ubezpečuje o ústavnosti zákona. Podle právních posudků pořízených v minulosti pro Bundestag nebo berlínský senát je totiž vyvlastnění v souladu s německou ústavou. I právníci nájemnické organizace Berliner Mieterverein, která je historicky spíš umírněná, vyvlastnění podporují a rozpor s ústavou nevidí. „Myslíme si, že je situace už tak daleko, že je třeba dělat pro nájemníky, kterých je v Berlíně 85 procent, všechno. Regulovat nájmy, stavět městské byty, vykupovat je od velkých společností i vyvlastňovat,“ říká zástupkyně šéfa Berliner Mieterverein Wibke Werner. Návrh zákona o vyvlastnění se každopádně posouzení ústavním soudem nevyhne.
Momentální atmosféra je tak přes tyto pochyby v Berlíně slavnostní a nadějná. „Ustřihnete-li si z lampy nebo lavičky kousek našeho transparentu, můžete získat stylový doplněk do bytu, a ještě nám tak pomůžete uklidit město po úspěšné kampani,“ vybízí na svém facebookovém profilu iniciativa Vyvlastnit DW. Zároveň však panuje na straně velkých pronajímatelů ledový klid. „Zdá se to paradoxní. V referendu se většina Berlíňanů vyslovila pro vyvlastnění velkých bytových společností, přesto se dnes investorům ve Vonovii ulevilo. Na indexu frankfurtské burzy stoupla více než o čtyři procenta,“ píše veřejnoprávní Tagesschau. „Investoři zřejmě předpokládají, že vyvlastňovací plány jsou de facto mimo stůl, protože Franziska Giffey je považována za odpůrkyni iniciativy.“ Vonovia, která po celém Německu vlastní přes 400 tisíc bytů, je teď navíc v procesu převzetí Deutsche Wohnen, čímž vzniká zatím největší bytový gigant v Německu. Nezdá se tedy, že by korporace byly z vyvlastnění nějak nervózní.
Korporátní power moves
Ještě sebevědomější tah předvedla švédská společnost Heimstaden, která oznámila odkup majetku firmy Akelius v několika evropských zemích včetně 14 tisíc bytů v Berlíně. „Čas, kdy Heimstaden zaslal tiskovou zprávu, má také svůj význam: bylo to v nedělní volební večer. Výrazně tak rozšířil svůj podíl na trhu – a zároveň ukázal, že se vyvlastnění nebojí,“ píše berlínský deník Tagesspiegel a dodává, že Akelius a Heimstaden jsou také na seznamu společností, které mají být vyvlastněny. „Korporátní impérium Heimstaden působí na berlínském trhu s bydlením od podzimu 2020. V té době získal 6000 bytů, což vedlo k masivním protestům nájemníků,“ píše Deník. Stejná společnost spravuje 44 000 bytů na Ostravsku, které dřív patřily OKD a nedávno provedla svůj první nákup v Praze.
Někteří němečtí komentátoři teď dopředu kritizují SPD, protože jí nevěří, že vyvlastnění zajistí. „Ani slovo o tom, jakou odpovědnost nese SPD, když byla u moci v letech 2004, 2010 a 2012,“ rozčiluje se komentátor Tagesspiegelu s tím, že momentálně nejsilnější německá strana je jedním ze subjektů, který za nedostatek sociálního i obecního bydlení v Berlíně může. O úspěchu vyvlastnění pochybuje – ani v Německu není populárním řešením a Deutsche Wohnen podle něj zcela jistě zapojí špičky německé právnické scény, pokud bude potřeba. „Iniciativa Vyvlastnit DW dokázala přesvědčit pochybovače a oponenty o významu svého přesvědčení,“ nechal se zase slyšet komentátor německého veřejnoprávního rozhlasu, který počítá s tím, že k vyvlastnění dojde. „Není to výraz radikality. Je to znamení, že perverze byznysu realitních společností aktivních na burze už rozčiluje i běžné lidi.“
Šance, že Berlín korporátní společnosti skutečně vyvlastní, je zřejmě poměrně malá. Důležité je ale i to, že debata o něm přiměla město stavět a plánovat stále víc obecních bytů. Jakým tempem má ale šanci svůj bytový fond navýšit bez vyvlastnění a jak rychle? To všechno bude mít v příštích měsících a letech na specifickou berlínskou situaci vliv.
Autorka je redaktorka Alarmu.