Mohou „Pandora Papers“ ovlivnit volby? Nejspíš ne. Podezření na praní peněz a zájem zahraničního tisku ale Babiše poškozují

Podle zjištění serveru Investigace panuje podezření, že si český premiér Andrej Babiš v roce 2009 „vypral“ skoro 400 milionů přes offshorové firmy. Co tato zjištění znamenají pro české volby a co pro Babiše?

Když se Hana Čápová a Zuzana Šotová, novinářky serveru Investigace.cz, snažily dostat na tiskovou konferenci Andreje Babiše a Viktora Orbána, aby českému premiérovi položily několik otázek, zatarasila jim i zahraničním médiím ochranka cestu. Investigace, německá ARD nebo francouzský Le Monde byly totiž z tiskové konference vyškrtnuty. Důvody vyhroceného chování českého premiéra vůči investigativním novinářům se objasnily až v nedělní podvečer. Server Investigace totiž o půl sedmé večer zveřejnil materiály nesoucí název Pandora Papers, na kterých spolupracoval se šesti stovkami novinářů a novinářek z celého světa několik měsíců.

Vzhledem k nejasnému původu peněz ale Babišovi hrozí stíhání ve Francii nebo USA. A to je patrně to hlavní, co by ho mělo momentálně znervózňovat.

„Pamatujete si na Panama Papers?“ ptala se šéfredaktorka Investigace Pavla Holcová ve videu, které projekt promovalo. „Tak tohle bude mnohem větší,“ dodávala. Mezinárodní novinářský projekt Pandora Papers je založen na téměř dvanácti milionech dokumentů uniklých ze čtrnácti právních kanceláří. Pandora Papers koordinuje Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) a Investigace.cz je jediným českým médiem, které bylo přizváno ke spolupráci. Získané dokumenty popisují i aktivity 130 miliardářů z Ruska, USA nebo Turecka, ale i velvyslanců, starostů, ministrů, poradců či generálů. Uvědomit si rozsah Pandora Papers je důležité i kvůli tomu, že Babiš ve své bezprostřední reakci na článek pro Radiožurnál uvedl, že jediným účelem článku je ovlivnit dění v české republice před volbami. Pandora Papers má ale mnohem širší kontext než jedny české volby.

Půjčit sám sobě 400 milionů? Sorry jako

Kauza Panama Papers popisovala fungování elitní globální korporátní klientely, která si prostřednictvím panamské společnosti Mossack Fonseca různě „ulívala“ peníze a vyváděla je přes daňové ráje. Na seznamu klientů tehdy figurovali politici i jejich příbuzní, vládní úředníci, obchodníci a další vlivní hráči na pomezí byznysu a vlivové sféry, celebrity nebo sportovci. Daňové ráje využíval například i tehdejší britský premiér David Cameron. Ani tato kauza Českou republiku neminula, na seznamu figurovaly zhruba tři stovky Čechů, mezi nejznámější patřili třeba bývalý nejbohatší Čech Petr Kellner nebo uhlobaron, mediální magnát a oligarcha Daniel Křetínský a dokumenty zmiňovaly i Radovana Vítka.

Nové dokumenty s názvem Pandora Papers přichází ale s mnohem závažnějším odhalením: je možné, že na praní peněz přes offshorové firmy se podílel i současný premiér Andrej Babiš. Investigace to uvádí jasně: „Andrej Babiš si přes své offshory poslal skoro 400 milionů korun, za které si posléze koupil nemovitosti na francouzské Riviéře, včetně zámečku Bigaud.“ Na přímý dotaz Hany Čápové, zda měl Babiš někdy offshorovou firmu v Karibiku, odmítl Babiš odpovědět a jeho ochranka se k reportérce chovala poměrně nevybíravě. Stejně tak se jeho bodyguardi chovali k jednomu z novinářů z BBC, kteří se snažili premiéra zeptat na původ jeho nemovitostí ve Francii. Ve videu, zveřejněném na serveru The Guardian, ochranka britského novináře velmi agresivně odstrčí, když se českého premiéra snaží konfrontovat. Babiš se v záznamu pořízeném BBC vykrucuje, že „pokud ho chtějí filmovat, mají ho požádat o povolení“, na což ale redaktor BBC odpovídá, že žádost o rozhovor poslal. Babiš vzápětí mizí pryč a zůstává jen agresivní člen ochranky.

Stíhání hrozí mimo Českou republiku

Podle zjištění serveru Investigace v roce 2009 Babiš sám sobě poskytnul půjčku a využil struktur daňových rájů, kde si předtím anonymně založil firmy. Po čase si z jedné své společnosti do druhé převedl kolem 400 milionů korun, tedy zhruba patnáct milionů eur. Investigace k celé půjčce uvádí: „Za půjčku v tehdejší hodnotě 381 milionů korun nikdo neručil ani nebyla kryta zástavou. Ve smlouvě o půjčce nebyl rovněž nastaven žádný jiný mechanismus, který by měl garantovat, že bude splacena.“ Odborníci, se kterými server Investigace spolupracoval se shodují, že celá operace nese rysy praní peněz. Za peníze si Babiš pořídil nemovitosti kousek od Cannes, včetně zámečku, kam jezdí premiér a jeho blízcí na dovolenou.

Dokumenty se objevily pár dní před volbami, zpráva o Babišově převodu peněz byla tou hlavní i na jiných významných zahraničních serverech, jako je například The Guardian, Franceinter nebo Gazeta Wyborcza. Vzhledem k tomu, že byl projekt mezinárodně koordinován, nebylo úplně možné brát na blížící se volby ohledy – to ale neznamená, že Andrej Babiš bude zveřejnění týden před volbami pravděpodobně i nadále spojovat se snahou o jeho diskreditaci. Vzhledem k nejasnému původu peněz ale Babišovi hrozí stíhání ve Francii nebo USA. A to je patrně to hlavní, co by ho mělo momentálně znervózňovat. Vedle českého premiéra stojí za zmínku třeba i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo bývalý britský předseda vlády Tony Blair, u kterého panuje podezření, že ušetřil 300 tisíc liber na daních.

Čau lidi, budu to ignorovat

Transfer peněz na offshorové účty ani nákup nemovitostí a majetku skrze ně není nutně nelegální. Jak upozorňuje i deník Guardian, důvody pro takovéto kroky mohou být někdy legitimní a patří mezi ně třeba ochrana soukromí nebo bezpečnost. A dá se očekávat, že toto bude i jedno z Babišových pozdějších vysvětlení neobvyklých transakcí.

Opoziční politici nicméně už Babiše vyzývají k tomu, aby původ peněz doložil a zjištění novinářek věrohodně vysvětlil. O to se ale premiér nepokusil, v nejnovějším díle Čau lidi se o kauze ani nezmínil, i když už několik týdnů musel vědět, na co se nejen čeští, ale i zahraniční novináři a novinářky zaměřují. Na svém profilu na Twitteru jen napsal: „No a je to tady. Čekal jsem, co na mě těsně před volbami vytáhnou, aby mě poškodili a ovlivnili české volby. Neexistuje žádná kauza, kterou by na mě mohli vytáhnout za dobu, co jsem v politice.“ Za agresivní chování vůči novinářům – českým i zahraničním – se ani neomluvil, natož aby se jakkoli pokusil vysvětlit, proč transakce 400 milionů byla tak složitá. Komplikovaný způsob, jakým Babiš peníze uložil a následně využil k nákupu luxusních nemovitostí nutně vyvolává otázky tak závažné, že by patřičnou reakcí na zjištění Investigace.cz skutečně měla být premiérova rezignace. Ale to se samozřejmě nestane.

Stejně tak by bylo bláhové očekávat, že se zjištění nějak promítnou do voleb. Problematika neplacení daní a vyvádění peněz do daňových rájů je obtížně vysvětlitelná, navíc v Česku je ze strany politiků dlouhodobě živený odpor k daním obecně. Proč by ve společnosti, kde se nás bohatí a mocní neustále snaží přesvědčit osobně nebo prostřednictvím svých médií, že „daně jsou zlo“, mělo být případné podezřelé Babišovo chování nějak nepřípustné? Pro samotného Babiše ale znamenají Pandora Papers opravdu problém. Fakt, že je nyní propíraný předními světovými médii jako někdo, kdo si složitým způsobem – nejspíš opravdu proto, aby se vyhnul placení daní – převedl patnáct milionů eur a koupil si zámek v jednom z nejluxusnějších resortů Evropy, je pro něj nepříjemný. A vedle toho jsou taková podezření zrovna u Babiše, který tak rád a často připomíná, jak se placení daní v Česku nevyhýbá, opravdu dost komická.

Autoři jsou redaktoři Alarmu.