Foto Alarm
„Nevěděla jsem, na koho se s tou situací obrátit. Nechtěla jsem na to být sama, ale bála jsem se, co se bude dít dál. Nakonec jsem se svěřila jinému pedagogovi. Ten mi poradil, ať to nechám být, pokud nechci, aby mě vedoucí ročníku ze školy vyloučil…“ „Děsí mě, že až člověk dokončí svou vysněnou školu, bude mít odpor k tvorbě…“
Na divadelní fakultě brněnské JAMU proběhla snaha o reflexi témat, kterou koncem letošního června nastolila iniciativa studentů a studentek DAMU nazvaná Ne!musíš to vydržet. Zvolena byla forma setkání a společné diskuse. V úterý 12. října se v posluchárně divadelní fakulty sešli studenti a studentky, absolventi, pedagogové i další zaměstnanci školy. Debata byla živě přenášena a záznam je přístupný na kanálu YouTube.
Problematika sexuálního obtěžování byla nejzávažnějším i nejbolestivějším tématem, ale zároveň zapůsobila jako katalyzátor k rozkrývání dalších problémů na akademii.
Zájem o debatu byl veliký – příchozí, kteří se nevešli do posluchárny, zaplnili další dvě místnosti, kam byla diskuse přenášena. Účastníci byli mailem vyzváni, aby své příspěvky dopředu registrovali. Po každém přeneseném příspěvku probíhala spontánní diskuse. Debaty se účastnili také nezávislí pozorovatelé z neziskové organizace Konsent, zaměřující se ve své činnosti také na prevenci sexuálního násilí na akademické půdě a na hledání systémových řešení.
V první řadě akce přinesla čtyři svědectví studentek o sexuálním obtěžování ze strany vyučujících. Tato anonymizovaná svědectví přečetl studentský senátor a doktorand Šimon Peták. „Při každé naší hodině komentoval moje prsa (…) Takový, jako jsem já, moc dobře zná, už se mu to stalo v divadle, že ho ta hysterka chtěla žalovat. ‚Tak mě žaluj!‘ křičel na mě přes celou školu…“ Následovaly osobní příspěvky studujících a absolventů, které sice nepřinesly tak závažná obvinění jako příspěvky anonymní, přesto však vyvolaly živou diskusi.
Již před setkáním na JAMU proběhlo povinné školení pedagogů organizací Konsent a workshop zaměřený na prevenci sexuálního obtěžování absolvovali i nastupující studenti. Vedení školy zdůraznilo, že první diskuse slouží hlavně k mapování, sběru dat a počátečním krokům vedoucím k vytvoření bezpečného prostoru. Již před debatou zaznívaly z různých stran návrhy na zavedení studentského ombudsmana či etické komise a zvyšování povědomí o tom, jak se bránit sexuálnímu nátlaku či manipulaci. Opakovaně byla zdůrazňována potřeba reflexe a zodpovědné zpětné vazby nejen směrem od pedagogů ke studentům, ale i obráceně. Na otázku absolventa divadelní fakulty Patrika Boušky, „kde a kdy to začne“, odpověděl děkan Petr Francán: „Mou primární snahou je zabezpečit do budoucna, aby se podobné věci neopakovaly a abychom byli připraveni o tom teď navzájem komunikovat.“
Problematika sexuálního obtěžování byla nejzávažnějším i nejbolestivějším tématem, které se během odpoledne a večera diskutovalo, ale zároveň zapůsobila jako katalyzátor k rozkrývání dalších problémů na akademii. Diskuse byla rozdělena do tří bloků a dohromady trvala přes šest a půl hodiny. Kromě sexuálního obtěžování se řešila také nekompetentnost některých pedagogů, překračování etických hranic, toxické vztahy v malé akademické obci i divadelním prostředí, netransparentnost v zaměstnaneckých vztazích, nedostatek důvěry, absence bezpečného prostoru a překážky ve vzájemné komunikaci.