Foto Pamela Drew, Flickr (CC BY-NC 2.0)
Bývalý prezident Donald Trump byl na začátku letošního roku vykopnut jak z facebooku, tak z twitteru. Do té doby vášnivě tweetující Trump si proto založil novou sekci vlastního webu, kde vydává místo tweetů krátké tiskové zprávy, často velmi peprné. „Je nádherné sledovat, jak se ke Colinu Powellovi, který udělal velké chyby ohledně Iráku a takzvaných zbraní hromadného ničení, falešná média chovají po jeho smrti krásně. Doufám, že to čeká i mě,“ psal Trump minulý týden po smrti bývalého ministra zahraničních věcí.
Lidé ze CIA a Trumpovy administrativy se vážně měli zabývat možností, že bude šéf WikiLeaks fyzicky zlikvidován.
Teď mu ale zjevně solipsimus vlastního webu přestal stačit a oznámil, že zakládá vlastní sociální síť s názvem Truth Social. „Založil jsem [Truth Social], abych se postavil tyranii technologických gigantů. Žijeme ve světě, ve kterém má Tálibán spoustu twitterových účtů, ale váš oblíbený americký prezident byl umlčen. To je nepřijatelné,“ píše Trump ve svém oznámení. Beta verze jeho sítě má být spuštěna na začátku příštího roku, v první fázi pouze pro pozvané.
Atentát na Assange
Předseda amerického sněmovního zpravodajského výboru Adam Schiff se nechal v podcastu Skullduggery slyšet, že jeho výbor žádá více informací o údajných plánech CIA zorganizovat atentát na šéfa WikiLeaks Juliana Assange na ekvádorské ambasádě v Londýně. Assange se na ambasádě dlouhá léta schovával před úřady. V roce 2019 byly na ambasádu vpuštěny britské úřady a od té doby Assange sedí v britském vězení a čeká na verdikt, který rozhodne, zda bude vydán do Spojených států. Soudkyně Vanessa Baraitser sice letos žádost o jeho vydání zamítla, americké ministerstvo spravedlnosti se ale odvolalo.
Dokud ale nebylo ve hře vydání a Assange se stále schovával na ambasádě, měli se podle zjištění nedávno zveřejněných serverem Yahoo News lidé ze CIA a Trumpovy administrativy vážně zabývat možností, že bude šéf WikiLeaks fyzicky zlikvidován. „V tuto chvíli žádáme více informací,“ říká Schiff v podcastu. „Zatím nemohu komentovat, jestli se nám dostalo odpovědi,“ dodává.
Krize zdravotnictví
Ještě ani neskončila pandemie a Spojené státy zažívají další zdravotní krizi. Podle analýzy konzultační společnosti Mercer totiž hrozí, že v následujících letech bude trpět nedostatkem všeobecných ošetřovatelů více než polovina amerických států. „New York a Kalifornie mají největší nedostatek těchto zaměstnanců, v každém z těchto států jich bude do roku 2026 chybět přes 500 tisíc,“ varují autoři analýzy. Server Quartz v souvislosti s krizí píše o plánu administrativy Joea Bidena investovat sto milionů dolarů do pomoci jednotlivým státům s výcvikem ošetřovatelů. „Jakkoli je to krok správným směrem, programu bude trvat, než pomůže, a stěží zajistí to nejdůležitější pro udržení ošetřovatelů: zvýšení mezd,“ soudí novinářka Annalisa Merelli.
S dostupností zdravotní péče mají přitom Spojené státy velký problém dlouhodobě. I přes reformy prezidenta Baracka Obamy zůstává asi třicet milionů občanů zcela bez zdravotního pojištění. Pandemie koronaviru a související lockdowny jenom podtrhly, jak velký problém představuje skutečnost, že většina Američanů má zdravotní pojištění navázáno na zaměstnání. Ani ti, kteří jsou pokryti vládními programy, jako je Medicare, ale nemají vyhráno, jak ilustruje nedávný děsivý případ z předměstí Atlanty v Georgii. Médii nejmenovaný muž byl nalezen v žalostném stavu na chodníku v bezprostřední blízkosti místní nemocnice. Když mu byla zavolána pomoc, ukázalo se nejen to, že má „horečku, jeví známky sepse, má infekci močových cest a zvýšenou srdeční frekvenci“, ale k šoku veřejnosti také to, že byl právě ze zmíněné nemocnice propuštěn. Dokonce měl na sobě stále zdravotnické hadičky. Důvodem propuštění z péče, že po 35 dnech, které v nemocnici strávil, přestala jeho léčba být hrazená právě ze zmíněného programu Medicare. Dle místní policie ho následně dva místní doktoři označili za „způsobilého k odchodu“. „Je to nelidské. Byl zjevně nemohoucí. Takhle se prostě k lidem v tomto městě, v této zemi nechováme,“ řekl pro místní televizi policejní náměstek Scott Freeman.
Série zpackaných poprav
Tím ale nelidské zprávy z USA pro dnešek nekončí. Stát Oklahoma obnovil dočasně pozastavené výkony trestů smrti. John Marion Grant byl v roce 2000 odsouzen k trestu smrti za vraždu zaměstnankyně vězení, ve kterém si odpykával předchozí trest. Jeho poprava ve čtvrtek 28. října ale neproběhla podle plánu. Směsice tří látek, která mu byla vpíchnuta, aby ho usmrtila, nezafungovala, jak měla. Grant se podle očitých svědků přes dvacet minut svíjel v křečích, zvracel a nadával. Přílišná krutost a nepovedené popravy přitom patří k důvodům, proč byly v Oklahomě popravy dočasně přerušeny. V letech 2014 a 2015 měly podobný průběh dvě předchozí popravy. Ta Grantova tak byla třetí oklahomskou nepovedenou popravou v řadě.
„To je přesně důvod, proč odvolací soud desátého obvodu pozastavil popravu Johna Granta a zároveň proč federální Nejvyšší soud neměl toto pozastavení zrušit. V Oklahomě by neměly proběhnout žádné další popravy do února, kdy se budou u soudu řešit problematické postupy se smrtícími injekcemi v tomto státě,“ komentoval popravu Dale Baich, právník zastupující skupinu, jež bojuje proti způsobu popravování v Oklahomě. „Alespoň teď vidíme spravedlnost pro naše milované. Trest smrti je o ochraně budoucích obětí. I poté, co byl Grant zbaven svobody, spáchal násilný čin, kvůli kterému přišel někdo bez viny o život,“ komentovala popravu dcera Grantovy oběti, Gay Carter.
Autor je redaktor Alarmu.