Celým Polskem po smrti třicetileté ženy zní „Už ani jedna!“

Smrt mladé Polky, jíž byla odepřena interrupce z embryopatologických příčin, se stala politickým symbolem a zmobilizovala největší protesty proti omezování práv žen od letošního ledna.

Už ani jedna! Ani jednej więcej! To je hlavní heslo zastřešující další dějství občanské vzpoury proti omezovaní ženských práv v Polsku a krutým důsledkům restriktivního protiinterrupčního zákona, jenž platí od ledna 2021. Jejich obětí se tentokrát stala třicetiletá Iza, obyvatelka slezského města Pszczyna. U ženy byly zjištěny embryopatologické jevy v souvislosti s těhotenstvím. Lékaři rozhodli, že žena nepodstoupí proceduru umělé interrupce, ale počká v nemocnici na to, až plod sám zemře. Bohužel během tohoto čekání žena dostala septický šok v důsledku nákazy a následně zemřela.

Iza s rodinou neustále komunikovala prostřednictvím zpráv. Část z nich zveřejnila polská média během minulého týdne. Jedna ze zpráv zněla: „Zatím tady musím kvůli zákonu o potratech ležet a oni nemohou nic dělat“. V nemocnici byla sama. Zanechala po sobě manžela a malé dítě. A také desítky tisíc naštvaných, šokovaných a smutných Poláků a Polek, kteří o víkendu vyrazili do ulic po celém Polsku, aby uctili památku mladé Izy. Její smrt byla podle nich důsledkem legislativního opatření, jež vláda PiSu před rokem zavedla skrze Ústavní soud.

Foto Jakub Szafrański / Krytyka Polityczna

Umělé přerušení těhotenství z embryopatologických důvodů je v Polsku zakázáno od ledna 2021. Interpretace nového zákona vede k situacím, kdy nikdo není schopen vzít na sebe zodpovědnost za provedení zákroku třeba z toho důvodu, že je život matky v ohroženi, nebo jenom rozhodnout o nutnosti takového zákroku. Polská vláda dokázala paralyzovat zdravotnické prostředí, které teď čelí tvrdým žalobám v souvislosti se smrti mladé Polky. Atmosféra všeobecné nedůvěry komplikuje možnost nalezení společného řešení i postup u podobných situací v budoucnosti. A výrazně také problematizuje možnou solidaritu mezi občany a zdravotníky, která by mohla vést až k návrhu zákona umožňujícího legální interrupce. Informace o skandálním a tragickém případu z Pszczyny samozřejmě rozpoutala politickou a mediální kulturní válku. Vláda PiS odmítá nést jakoukoliv zodpovědnost za to co, se stalo, a obviňuje nemocnici a její personál, případně lidi už rok protestující v ulicích. Jedná se o další ukázku toho, že lidský život není pro konzervativní a katolickou politickou stranu natolik významnou hodnotou, aby zmírnila svoje názory nebo otevřela veřejný dialog se společností.

Foto Jakub Szafrański / Krytyka Polityczna

Podle nedávného průzkumu chtějí mít Polky a Poláci legální přístup k proceduře interrupce do 12. týdne těhotenství. Pro se vyslovilo 66 procent z nich. Běžní obyvatelé Polska jsou mnohem víc progresivní, otevření a tolerantní než jejich politické elity. I navzdory těmto číslům se vláda PiS rozhodla otevřeně omezovat a porušovat základní lidská a ženská práva. Profesorka sociologie Elżbieta Korolczuk, působící na švédské univerzitě v Södertörnu, která dlouhodobě zkoumá veřejnou debatu kolem práv žen, navrhuje změnu jazykového paradigmatu občanských protestů za ženská práva. Doporučje, aby přestaly používat metaforu války, a místo toho prosazovaly spíš narativ o lidské důstojnosti a poukazovaly na konkrétní dopady jednání ultrakonzervativních aktérů na životy lidí. A to nejen v Polsku, ale i v dalších evropských zemích. Smrt třicetileté Polky z Pszczyny rozhodně jedním z takových tragických důsledků je.

Autorka je socioložka, působí na FHS UK.

 

Čtěte dále