Městská čtvrť Kamýk. Foto Packa, CC BY-SA 2.5
Zhruba 1500 obyvatel sídliště Kamýk podepsalo petici, v níž vyslovují nesouhlas s tím, aby mezi osmipatrovými panelovými domy v blízkosti MHD vyrostl projekt známý jako Dvě věže. Nesouhlasné stanovisko vydala i rada městské části Prahy 12. Trigema se rozhodla několik radních žalovat. Chce, aby stanovisko zrušili a omluvili se za své formulace týkající se projektu. Místostarostka Eva Tylová (Piráti) v rozhovoru vysvětluje, proč místní věžové domy na sídlišti nechtějí a jak by měl podle nich projekt vypadat, aby sídliště nenarušil.
Žalobu pokládám za absurdní. Žijeme v zastupitelské demokracii, byli jsme zvoleni, abychom hájili veřejný zájem a zájem občanů a k tomu účelu vydávali stanoviska.
Proč jsou místní proti, aby na Kamýku Trigema postavila Dvě věže? Mají obavy, že nebudou stačit kapacity sídliště? Jak se dnes na Kamýku žije?
Sídliště Kamýk na Praze 12 má ve své blízkosti hodně zeleně, takže se tu lidem žije dobře, ale problém je zastaralá infrastruktura a nedostatek parkovacích míst. Nebylo stavěné na dnešní situaci, kdy má běžná rodina jedno nebo dvě auta. I obchody a služby jsou tu zastaralé, a proto bychom byli rádi, kdyby je tu developeři, kteří obchodní centra koupili, obnovovali. Ale ne za cenu, že nad bývalou prodejnu potravin přistaví dalších dvacet pater. Urbanisticky je sídliště navrženo tak, že v nízkých budovách je umístěna občanská vybavenost, obchody a v těch vysokých se bydlí. Nikdo nepočítal s tím, že soukromníci, kteří po revoluci privatizovali všechny nízké objekty obchodu a služeb, je jednou nebudou provozovat, ale prodají je developerům, kteří na jejich místě budou chtít stavět výškové budovy. To se stalo v posledních deseti letech. Rozuměla bych tomu, kdyby developeři přistavovali na ty objekty dvě nebo tři patra s byty, aby se jim rekonstrukce vyplatila, ale oni se to snaží vytěžit na maximum bez ohledu na stávající obyvatele. Dnes je to tak v celé Praze (podobný příběh prožívá sídliště Ďáblice – pozn. red).
Proti projektu místní bojují už druhé volební období, přitom na začátku měly být věže ještě vyšší. Jak je to možné? Developeři ale přece musí dodržovat výškovou hladinu okolní zástavby…
Výškovou hladinu posuzuje magistrátní odbor územního rozvoje jako tzv. soulad s územním plánem. Na odboru se rozhlédnou, jaká je v okolí nejvyšší budova, a podle ní projekt posuzují. Když to trochu nadsadím, tak tady asi našli vysílač Cukrák. Takže když společnost Trigema přišla s tím, že postaví jeden čtrnáctipatrový a jeden osmnáctipatrový dům, tak jim to proti Cukráku přišlo akorát. Takže k projektu dali souhlasné stanovisko.
My, když s projektem nesouhlasíme, bráníme se výstavbě ve spolupráci s právníky. V tomto případě jsme oslovili expertku na stavební právo, Petru Humlíčkovou, která už řadu sporů vyhrála, aby nám připravila odvolání proti územnímu rozhodnutí. Jeho stěžejním bodem bylo, že se jedná o stabilizované území, ve kterém je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Spočítali jsme podlažní plochy v okolí a ukázalo se, že nové domy opravdu mnohonásobně převyšují budovy v okolí. Ministerstvo pro místní rozvoj nám dalo za pravdu, že se jedná o rozsáhlou stavební činnost, která ve stabilizovaném území není přípustná, a proto souhlasné stanovisko odboru územního rozvoje zrušilo.
Při jednání s vedením společnosti Trigema jsme vysvětlovali, že obyvatelé by neměli problém s tím, kdyby se stávající budova zvýšila o několik metrů. I osmipatrové nebo šestipatrové domy by tam byly ještě přijatelné. Ale vedení Trigemy s tím nesouhlasilo. Pak se dlouho nic nedělo, mezitím z toho objektu odešla Billa, protože ztratila perspektivu rozvoje a ostatní nájemci dostali výpověď. Nabízeli jsme Trigemě, že bychom zařídili provoz obchodního centra za korunu, aby nebyli ve ztrátě, než se dohodneme, jak budou nové budovy vypadat. Tuto nabídku však nevyužila a chystá se obchodní centrum zdemolovat. A namísto dohody začali za našimi zády sbírat stanoviska dotčených orgánů pro nový projekt. Z těch jsme se dozvěděli, že chtějí postavit domy vysoké devět a patnáct podlaží, přibližně 150 bytů a 147 parkovacích míst. Také požádali magistrát o pronájem pozemku na staveniště a případně prodej okolních pozemků kvůli kotvení objektů. Na základě dotazu z magistrátu na náš názor jsme přijali nesouhlasné stanovisko s tímto aktualizovaným projektem.
A Trigema vás zažalovala…
Ano, žaloba nám zatím nebyla doručena, společnost Trigema pouze zveřejnila, že ji podala. Mezi námi proběhla předžalobní komunikace, ve které jsme žalobní body odmítli. Namítali, že jsme neměli dostatek podkladů o projektu, ale my jsme je měli přímo z dotčených orgánů, například z Institutu pro rozvoj a plánování hl. města Prahy. Žalobu pokládám za absurdní. Žijeme v zastupitelské demokracii, byli jsme zvoleni, abychom hájili veřejný zájem a zájem občanů a k tomu účelu vydávali stanoviska. Podle právníka se jedná o nepřijatelný zásah do práv samosprávy, který ohrožuje základní principy demokracie.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy už o svém postupu v této věci hlasovalo. Jak vás výsledek hlasování potěšil?
Hned poté, co jsme poslali naše stanovisko na odbor majetku Magistrátu hl. m. Prahy, nám bylo přislíbeno, že nebude pozemky prodávat ani pronajímat. Při projednání petice na zastupitelstvu hlavního města Prahy byl potom určen náměstek Hlaváček a radní Chabr, který má v gesci majetek, aby spolu s námi a společností Trigema dál jednali o tom, jak by projekt mohl vypadat. Zároveň ale zastupitelstvo nerozhodlo, že se tam nemá nic prodávat ani pronajímat. Podle nás by bylo účinnější prodej nebo pronájem prozatím zakázat. Proto jsme k tomu vyzvali dopisem starosty radního Jana Chabra a náměstka Petra Hlaváčka. Náměstek Hlaváček nám ale ústně přislíbil, že k tomu do doby jednání nedojde. Ještě doplním, že společnost Trigema nemá žádný nárok, aby ji Praha pronajala nebo prodala pozemky, které ke stavbě potřebuje.
Jak jste spokojená s komunikací s náměstkem Hlaváčkem a radním Chabrem?
Naše městská část s náměstkem Petrem Hlaváčkem projednává záležitosti územního rozvoje často, protože developeři mají Prahu 12 v oblibě a plánují zde stavět řadu staveb. V předchozích případech nás náměstek Hlaváček podpořil a společně jsme našli optimální řešení, takže věřím, že tomu tak bude i nyní. Jsem optimistka. Dokud stavba nebude postavená, vždy je naděje, že se nezrealizuje v této nepřijatelné podobě. Vystupovala jsem i proti vykácení části Klánovického lesa kvůli golfu a taky to dopadlo dobře. Klánovický les roste dále. Ale v Praze 12 je velký stavební rozvoj. S řadou developerů se dokážeme domluvit. Chápeme, že je na trhu málo bytů, výstavba však musí být přiměřená. Navíc společnost Trigema na svém webu ukazuje řadu nízkých, šestipatrových staveb, tak proč u nás chce stavět takové obludy?
Takže vaše zkušenosti s jinými developery jsou dobré.
S řadou z nich jsme se domluvit dokázali. Například Central Group bude v Komořanech stavět na místě bývalých strojíren, taky to nebudou žádné obludy, ale pětipatrové domy. I další domy, které se postavili vedle společnosti Nestle, mají výšku šest pater. Projekt Zahálka byl schválen bohužel už za předchozí radnice, ale řada developerů rozumí, že je lepší stavět domy, které do okolí zapadnou, a dá se s nimi dohodnout. Developeři dávají podle pravidel městské části příspěvek na infrastrukturu a občanskou vybavenost. Společnost Trigema to taky nabízela, ale i v tomto ohledu to bylo absurdní, protože chtěla započítat třicet milionů, které by se investovaly do okolí jejich domů. To by ale stejně museli udělat, přece by jejich obyvatelé přece nevystupovali z domu do bahna. My jsme chtěli příspěvek na školku. Každopádně zatím žádná dohoda není.
Zahušťování sídlišť je dnes velké téma, a to nejen proto, že jejich části vlastní soukromé firmy, které je chtějí zhodnotit. Podle vás by tedy bylo v pořádku Kamýk zahustit, jen zdůrazňujete, že to musí být promyšleně?
Ano, musí to být přiměřené jeho rozměrům. Neměla by se narušovat urbanistická struktura sídliště. To, že některé budovy jsou menší a některé větší, má svůj význam. Budovy mají například mezi sebou přesně dané vzdálenosti, aby si navzájem nestínily.
V reakci na snahy sídliště zahustit Praha na základě požadavku městských částí Praha 12 a Libuš zadala územní studii Kamýk–Libuš, která stanovuje limity zástavby. Studii vypracovalo studio UNIT architekti, které navrhlo bytové objekty místo garáží naproti stanici metra – až na sídliště Kamýk povede metro, v těchto místech vznikne hlavní třída. S tím obyvatelé souhlasí. Je pochopitelné, že bude tato třída lemována budovami s obchodním parterem, případně se tam budou administrativní budovy, aby tam lidé měli příležitost pracovat. To je princip města krátkých vzdáleností, mít vše nadosah, abyste nemusela zbytečně cestovat. Stejně dobrou zkušenost máme i se studií Komořany, která definovala výstavbu třeba tam, kde bude stavět Central Group.