Dostali američtí demokraté ve volbách varování? Sice drobné, ale jednoznačné

Ve Spojených státech se minulé úterý konala celá řada lokálních voleb. Místní média je interpretují jako první varování demokratům ve Washingtonu – včetně Bidena.

Pokud jde o volby v USA, většina zbytku světa věnuje pozornost primárně jednou za čtyři roky těm prezidentským. V menší míře se pak soustředí na takzvané „midterm“ volby do Federálního kongresu, které přicházejí v půlce prezidentova čtyřletého volebního období. Většinou se od nich očekává, že se kyvadlo obliby politických stran vychýlí trochu zpět k „opoziční straně“, která je v tu chvíli mimo Bílý dům. Otázkou většinou není, jestli se opoziční straně podaří ukořistit zpátky nějaká křesla v Kongresu, ale spíše kolik jich bude. Toto číslo pak slouží tak trochu jako lakmusový papírek, který patří k důležitým metrikám, podle nichž média posuzují úspěšnost úřadujícího prezidenta.

Řada lokálních voleb ale probíhá i v „liché“ roky, mezi prezidentskými volbami a „midterm“ volbami do Kongresu. Historicky vzato jim moc lidí nepřikládalo přílišný celonárodní význam. Americká politika se řídila trochu jinými pravidly na lokální úrovni a na té federální – voliči vnímali tyto volby značně odděleně. To se ale v posledních letech mění a nejeden analytik mluví o tom, že veškeré volby jsou převážně celonárodního charakteru a hraje v nich větší roli voličská loajalita k jedné nebo druhé straně a s ní související polarizace.

Arizonští obyvatelé si odhlasovali zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu do roku 2025. Řada měst v Ohiu de facto dekriminalizovala konopí, Detroit pro změnu velkou část halucinogenů.

Ve zkratce oproti minulosti voliči i v lokálních volbách volí spíš podle stranické příslušnosti než podle konkrétních jmen na kandidátkách. Tím tyto volby v „liché“ roky mediálně získávají na významu a jsou více brány jako drobný signál budoucího vývoje v příštích volbách do Kongresu a do Bílého domu. Viděno touto optikou dostali minulý týden demokraté první menší varování, že Američané s výkony jejich strany, která drží Bílý dům, většinu v dolní a nejtěsnější možnou i v horní komoře Kongresu, nejsou zcela spokojeni.

Varování ve Virginii a New Jersey

Největší pozornost si vysloužily volby ve státech Virginia a New Jersey – a v obou si polepšili republikáni. Ve Virginii nesmí guvernér sloužit více než jedno období v řadě a místní tedy volili i nástupce dosluhujícího demokrata s blakface skandálem Ralpha Northama. S celkem pohodlným náskokem dvou a půl procenta nakonec zvítězil republikánský kandidát, bývalý generální ředitel investiční společnosti Carlyle Group Glenn Youngkin. Dle aktuálních výsledků také demokraté přijdou o většinu v dolní komoře místního sněmu.

I v New Jersey proběhly guvernérské volby. Zdejší demokratický guvernér Phil Murphy sice svůj post obhájil, nicméně jen o 2,2 procenta, což ve spíše demokratickém New Jersey nelze považovat za velký úspěch. Stejně tak si zde udrží většinu v obou komorách (nutno podotknout, že v obou měli pohodlný náskok), ale přesto jde v rámci letošních voleb o šokující výsledek. Předseda místního senátu Steve Sweeney před čtyřmi roky vedl nejdražší místní kampaň v dějinách USA a pohodlně vyhrál. Letos ho nicméně porazil republikánský řidič kamionu Edward Durr, který alespoň podle konzervativního webu Washington Free Beacon utratil téměř půlku svého rozpočtu ve výši 153 dolarů za koblihy.

Obyvatelé města New York volili starostu – a podle očekávání zde vyhrál demokrat, bývalý policista Eric Adams. New York má za sebou nebývale bizarní starostovskou kampaň. Proti Adamsovi stanul za republikány zakladatel dobrovolnické „domobrany“ Strážní andělé Curtis Sliwa, který se na veřejnosti objevuje výhradně v „andělském“ rudém baretu. Adams nicméně nebyl o moc konformnějším kandidátem. Po svém vítězství oznámil, že z New Yorku hodlá udělat centrum kryptoměn a že si od města nechá vyplatit své první tři platy v bitcoinech. Adams se v kampani jednoznačně vymezoval vůči aktivistům volajícím po seškrtání rozpočtů policejních sborů. Zároveň má ale pověst člověka, který se snažil bojovat za rasovou spravedlnost zevnitř newyorské policie.

Novinář Daniel Nichanian, který se dlouhodobě soustřeďuje mimo jiné na lokální referenda, pro web Politico vypíchl několik aktuálních výsledků, které se trochu vymykají narativu o velké nakládačce, kterou demokraté dostali. Poukazuje na vítězství „progresivních“ prokurátorů na Manhattanu, ve Filadelfii nebo v Norfolku ve Virginii. Boston si zvolil za starostku Michelle Wu, která kandidovala s programem na zavedení městské obdoby Green New Dealu, veřejné dopravy zdarma a regulace nájemného. Arizonští obyvatelé si odhlasovali zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu do roku 2025. Řada měst v Ohiu de facto dekriminalizovala konopí, Detroit pro změnu velkou část halucinogenů. Jakkoliv v uplynulém roce ovládal média diskurs ohledně takzvané „critical race theory“ na amerických školách, žádná jednoznačná vlna odporu ve volbách do školních rad se nekonala.

Ne tak rychle

Výsledek voleb je nicméně potřeba mediálně zabalit do jednotného úhledného narativu. „Všechno je vina Joea Bidena. Všechno je vina Donalda Trumpa. Demokratická strana se pustila příliš doleva, nebo naopak ne dostatečně. Republikáni vyhráli kvůli kulturním válkám a rasistickým podprahovým signálům. Republikáni vyhráli, protože Biden nesplnil své sliby. Republikáni vyhráli, protože Kongres nesplnil své sliby. Voliči jsou naštvaní kvůli inflaci, koronaviru, nařízením nosit roušky a zavírání škol. [Demokratický kandidát na guvernéra Virginie] Terry McAuliffe to podělal tím, že se soustředil na Trumpa. Glenn Youngkin je génius, protože není Trump,“ utahuje si z podobných vysvětlení Susan B. Glasser v časopise New Yorker.

Je skutečně pravdou, že oslabení prezidentovy strany v jeho prvním roce v Bílém domě je vcelku normální. Stejně tak je pravdou, že tahanice o Bidenovu agendu na Kapitolu rozhodně nestaví demokraty do takového světla, v jakém by se rádi prezentovali. Šéf washingtonské redakce webu The Intercept Ryan Grim varuje, že demokraté tak jako tak počítají s tím, že příští rok v „midtermových“ volbách přijdou o většinu v dolní komoře Kongresu. Aktuální volby tomu rozhodně nasvědčují.

Autor je redaktor Alarmu.

 

Čtěte dále