David Sedlecký, Wikimedia Commons (CC-SA-3.0)
V pátek 19. listopadu se poprvé po čtyřleté přestávce uskutečnilo slavnostní předávání cen Český slavík, značky, kterou letos koupil miliardář Karel Janeček. Jak se dalo čekat, před avizovanou pomocí zdecimovanému hudebnímu byznysu upřednostnil své politické zájmy. Zahodil image filantropa usilujícího o společenský pokrok a zachoval se jako typický politik-mrchožrout bez jakéhokoli zájmu o brzký konec pandemie, natož záchranu lidských životů. Naopak se pokouší covid ještě víc rozšířit, protože kalkuluje s tím, co by mu ještě mohl vynést. Řekl si o hlasy všech, kteří aktuálně v uzavřených facebookových skupinách hledají možnosti, jak obejít platná hygienická opatření bez vakcíny a PCR testu.
Nietzsche a Orwell postavení na hlavu
Nejenže se Janeček v průběhu večera objevoval v hledišti a na pódiu bez respirátoru a s minimálním odstupem od ostatních VIP hostů. Zahrál si také hlavní roli ve spotu, který na první pohled jedna ku jedné kopíruje reklamu Ridleyho Scotta na Mackintosh a nese zcela odlišný náboj. Zmizel slogan „Uvidíte, proč rok 1984 nebude jako z (románu) 1984“, zato přibyly furiantské narážky na Triumf vůle, Nietzscheho, ale také Pyšnou princeznu. Janeček se postupně stylizuje do spasitele, který spadl z nebe, a plavovlasé bestie máchající kladivem, aby království, kde se nesmí zpívat, vrátil pochybnou iluzi svobody.
Demokracie 21 zaúřadovala. Zvýhodnila paušálně všechny, jejichž jména se na plakátech letních fesťáků a titulkách bulváru objevují nejčastěji a tím největším fontem.
Ještě před dvěma lety by podobný šot byl na internetu zdrojem bujaré zábavy. Teď, za páté vlny pandemie, kdy se nemocnice opět plní těžkými případy covidu, ale spíš děsí. Vnímavé publikum miliardář totiž nenašel jen u početných „duchovně pokročilých“ odpíračů očkování, kteří z doktorů medicíny berou vážně jen oblíbence Jaroslava Duška. Svým způsobem si koupil také smetánku českého hudebního byznysu – s výjimkou Tomáše Kluse, který galavečer bojkotoval kvůli mediálnímu partnerovi, Babišovu rádiu Impuls. Proč by si měli nasazovat respirátor a udržovat rozestupy, když to nedělá ani majitel soutěže, který jim pravidla soutěže schválně ohnul na míru?
Demokracie 21 zaúřadovala
Nový hlasovací systém a nová pravidla přece populární anketu zbavily dvou největších kontroverzí. Xenofobní Ortel skončil až na konci první desítky. O skoro šedesát tisíc vyšší převis hlasů, které z pěti bodů využily jeden, a obří rozdíl v počtech hlasů mezi začátkem a koncem první desítky, dávají tušit, jak Demokracie 21 zaúřadovala. Zvýhodnila paušálně všechny, jejichž jména se na plakátech letních fesťáků a titulkách bulváru objevují nejčastěji a tím největším fontem. Určitě to byla cesta menšího odporu než kapelu, která si pěstuje image mučedníků, vyřadit, protože to zkrátka jsou náckové. Na druhou stranu tak konspirace o spiknutí elit spíš padnou na úrodnou půdu. Martin Pohl alias Řezník, druhá Nemesis ankety, sice získal prvenství v kategorii hip hop a rap, na to celkové by mu ale nestačilo ani trojnásobné množství hlasů. Výsledky jeho kategorie se totiž do celkového pořadí nezapočítávají.
Je chabou útěchou, že nový systém zvýraznil spolu s největšími shodami také ženská témata, třebaže to napohled, slovy scenáristky Ireny Hejdové, vypadá na triumf bulvární popularity. Lidé, kteří Farnu prohlasovali na první místo, nezajímá, kolik čeho prodá v ČR a Polsku ani že ji loni společnost Spotify promovala na Times Square. Vesměs ji kvůli starostem o rodinu nestíhají sledovat. Spíš je přesvědčilo, že Farna neřeší, jak vypadá, a totéž chce po bulváru. Obdobně bronzová Eva Burešová zaujala hlavně jako samoživitelka, která našla štěstí po boku kuchaře Přemka Forejta, nikoli jako hvězda vesnické soap opery nebo snad zpěvačka. Pátá Monika Absolonová je zajímavá tím, jak po rozvodu se zadluženým partnerem začíná znovu, a konečně jedenáctá Martina Pártlová jako dvaačtyřicetiletá prvorodička.
Kvůli nim se anketa nesbližuje s feminismem. Zpěvák roku Marek Ztracený uspěl s veselou písničkou o domácím násilí (Stává se to i v lepších rodinách). Zkraje pandemie se divil, o co všechno se manželka doma stará, a nijak zvlášť jí nepomohl. Moderátoři Aleš Háma a Ondřej Sokol pak nevynechali jedinou příležitost dobírat si ženy za jejich vzhled. A Janeček, ačkoli žije s odbornicí na partnerskou a reprodukční tematiku Liliou Khousnoutdinovou, nevypadá to, že by její práci bral vážně. Chová se, jako by nekoupil platformu se spoustou cenných údajů, ale řečnickou tribunu, zatímco Jakub Horák a další vykukové, které si vydržuje, úspěšně živí Janečkovy plané naděje na závratnou politickou kariéru.
Záleží to i na jiných
Tím, že se Nova ohradila vůči jeho výpadům proti dosluhující vládě a výzvě „Neočkujme děti!“, mu kredit publika, které celý covid vytěsnilo, stoupl jen dočasně. Člověk nepotřebuje třicet let zkušeností s marketingem, aby si dal dvě a jednu dohromady. Z Janečkovy hlasovací metody a rekordní účasti v hlasování na jedné straně a výpadů proti masové vakcinaci na straně druhé se šlehají volební preference asi jako z demonstrací na Letné. Za větším počtem hlasů je víc vidět zájem o novou podobu Slavíka a především mravenčí práce týmu UX (user experience) designérů s prvky uživatelského rozhraní, díky nimž bylo hlasování přes mobily a tablety ještě víc intuitivní. A co se strašení vakcínou týče, jeho účinnost se, diplomaticky řečeno, časem sníží. V lepším případě pandemie odezní, v horším nemocnice neustojí nápor pacientů a zbytečně zemře víc než dvaatřicet tisíc lidí.
Jestli z Janečka vážně bude prezident, záleží tedy víc na jiných samozvaných demokratech. Bude-li jejich vláda ještě lepší v covidu než Babišova, prezidentské volby (2023) se stanou nevyhlášeným hlasováním o důvěře. V takovém případě by Janeček udělal nejlépe, kdyby kandidaturu stáhl. Na druhou stranu, přes přezíravost vůči zásadě 3R dost možná vede cesta k definitivnímu konci Českého slavíka. Zaslouží si to jak anketa, která možnost výběru jen simuluje, tak i Karel Janeček a jeho nohsledi, kteří si jdou za svým doslova přes mrtvoly.
Autor je publicista a příležitostný copywriter.