Na papíře se Fiala přihlásil k Havlovi. Neskončí ale na straně Zemana a Trumpa?

Zahrajme si takovou hru. Cílem je najít alespoň jeden případ, kdy pirátský kandidát na ministra Jan Lipavský zaujal skutečně protiizraelský postoj. Komu se to povede, vyhrál. Je to docela důležité – Lipavského protiizraelské postoje totiž mají být hlavním důvodem, proč prezident Miloš Zeman odmítá jeho nominaci na post ministra zahraničí v právě vznikající vládě.

S touto informací jako první přišla Tereza Šídlová, bývalá tisková poradkyně izraelského velvyslanectví, která dnes pracuje pro server Seznam Zprávy, kde se soustředí na témata z prostředí diplomacie a nevyhýbá se ani těm, jež se týkají jejího bývalého zaměstnavatele. Z jejího článku pak toto tvrzení přebrala i další média.

Proti anexi

Přiznejme si to rovnou: v navržené hře nikdo nemá velkou šanci na úspěch. Lipavský totiž protiizraelské postoje nezastává. Jediným jeho krokem, který by někomu hodně přecitlivělému mohl připomínat vymezení, by mohlo být varování před možnou izraelskou anexí okupovaného Západního břehu, kterou loni navrhoval tehdejší izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Lipavský se v reakci na jeho plán spolu s dalšími evropskými politiky postavil na stranu mezinárodního práva a dlouhodobé politiky Evropské unie.

Pokud Fiala nebude trvat na svém, oslabí svou pozici jak vůči Zemanovi, tak jeho následovníkům na prezidentském postu.

Ptáte se, co je špatného na tom, že se politik postavil proti anexi cizího území? Najít odpověď bohužel není v silách autora tohoto článku. Otázka by totiž měla znít spíš, co je špatného na tom podporovat anexi cizího území. Odpověď by zněla, že úplně všechno – jedná se přece o vážné porušení mezinárodního práva s potenciálně ničivými na životy milionů lidí. Navazující otázka pak zní, kdo něco takového podporuje. Podporuje to prezident Miloš Zeman? Samozřejmě, podobně jako podporuje ruskou anexi Krymu, ani v tomto případě by si s mezinárodními pravidly určitě příliš hlavu nelámal.

Ale co budoucí premiér Petr Fiala? Jako předseda vlády, která se hlásí k havlovské politice, postavené na podpoře mezinárodního práva a lidských práv, by měl plán na anexi cizího území logicky jednoznačné odmítnout – stejně jako to loni udělal exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který je dlouhodobě považován za hlavního pokračovatele směřování Václava Havla v zahraniční politice.

Hlavní výtkou Zemana vůči Lipavského postojům k Izraeli má být jeho negativní postoj k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. To by totiž mohlo ohrozit dlouhodobé plány izraelských vlád, které prezident Zeman podporuje. Přitom jde opět o to zpětně legitimizovat dřívější anexi – tentokrát východního Jeruzaléma. Západní část Jeruzaléma samozřejmě patří Izraeli, východní část ale tento stát v roce 1981 anektoval, což tehdy mezinárodní společenství odmítlo. Od té doby ale Izrael celý Jeruzalém vydává za své nerozdělitelné hlavní město a tím se snaží tuto anexi postupně legitimizovat – navzdory mezinárodním pravidlům.

Trump, nebo Havel?

Připomeňme Karla Schwarzenberga a jeho citaci z roku 2018, kterou dodnes najdeme na webu TOP 09. „Bezpečnost ani jednoho Izraelce se nezvýší tím, že se velvyslanectví přesune. Naopak, jak jsme teď viděli v dramatických záběrech, zvyšuje se napětí. To je jeden z důvodů, proč bych byl proti tomu. Za druhé bych, nejde-li o naše životní zájmy, držel solidaritu s evropskými státy. A evropské státy mají v tomto svou jasnou politiku a já bych se jí držel,“ uvedl tehdy Schwarzenberg.

Za připomenutí stojí také slib Petra Fialy a jeho vlády. Ta se nepřihlásila jen k Havlovi, ale také k posilování partnerství s našimi spojenci v NATO a v Evropské unii. Jenže ze států Evropské unie nepřesunul velvyslanectví do Jeruzaléma žádný a ze států NATO tak učinily pouze Spojené státy, a to v době, kdy je vedl Donald Trump. Ten ale nebyl fanouškem ani NATO, ani EU, ale jen sám sebe, Ameriky, Izraele a diktátorů ze Saúdské Arábie a Spojených arabských Emirátů.

Ve zkratce: Fiala má na nyní výběr z možnosti dodržet své sliby a být na straně Havla a jeho pojetí zahraniční politiky, nebo sliby porušit a postavit se na stranu Donalda Trumpa či Miloše Zemana. Pokud si vybere Havla, bude to pro něj mít jeden zásadní bonus. Celé předstírání Lipavského protiizraelských postojů je totiž ve skutečnosti snahou nabít Miloši Zemanovi před první zkouškou, kterou přichystal budoucímu premiérovi. To platí, ať už se Tereza Šídlová ze Seznam Zpráv pustila do kauzy kvůli svým vazbám na Izrael, nebo jí to namluvil některý ze Zemanových spojenců. Téma Izraele je totiž pro ODS velmi citlivé, a vidí-li členové strany v článku nebo dokonce titulku slovo „protiizraelský“, před očima se jim objeví rudá barva. Pro Fialu tak bude těžké se za Lipovského postavit, neboť příliš spojenců ve vlastní straně nenajde. A podobně u svých voličů v případě eskalace konfliktu se Zemanem nenajde příliš sympatií pro „protiizraelského“ kandidáta na ministra.

Pokud ale Fiala nebude trvat na svém, oslabí svou pozici jak vůči Zemanovi, tak jeho následovníkům na prezidentském postu. Už od začátku zaujme podobně slabou pozici, jakou měla vůči Zemanovi ČSSD v minulé vládě, a to by se mu mohlo velmi nevyplatit. Protože Zeman sice na prezidentském postu nemusí být už příliš dlouho, nahradit ho ale může v krajním případě i Andrej Babiš, a ten by určitě nedal Fialově vládě vůbec nic zadarmo.

Autor je publicista.