Foto Petr Zewlakk Vrabec
Polský Sejm bude tento týden během svého příštího zasedání, plánovaného na 1. a 2. prosince, projednávat v prvním čtení občanský návrh zákona zpřísňují přístup k interrupci. Dle tohoto zatím nejradikálnějšího návrhu by umělé ukončení těhotenství bylo považováno za vraždu.
Návrh zákona připravila nadace Pro – Prawo do Życia (Pro – Právo na život) a do Sejmu jej předložila občanská iniciativa Stop aborcji, jež pod ním shromáždila 130 tisíc podpisů.
Organizace Strajk Kobiet již ohlásila protesty na středu 1. prosince, tedy den, kdy bude návrh na zpřísnění potratové legislativy pravděpodobně projednáván.
Polsko má už v současnosti nejpřísnější protipotratovou legislativu v Evropské unii. Podle rozhodnutí ústavního soudu z října roku 2020, jež vešlo v platnost v lednu 2021, je umělé přerušení těhotenství možné pouze v případě, kdy těhotenství vzniklo důsledkem trestného činu anebo je ohrožen život matky. Interrupce z embryopatologických příčin není legální. V praxi ovšem vzhledem k přísným pravidlům lékaři váhají, zda provést interrupci i v případě ohrožení života matky. Na začátku listopadu tohoto roku se v Polsku odehrála vlna protestů proti současné protiinterrupční legislativě v návaznosti na smrt třicetileté ženy z města Pszczyna. Ta zemřela na septický šok poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci ve 22. týdnu, ačkoliv u ní byl diagnostikován nedostatek plodových vod.
Potrat jako vražda
Nový návrh zákona předpokládá, že stávající tzv. protipotratový zákon, který v současnosti umožňuje interrupci ve dvou výše zmíněných případech, má přestat platit. Občanský návrh zákona naopak navrhuje změny v trestním zákoníku, do něhož chce nově zavést definici „počatého dítěte“. „Neúmyslné“ přerušení těhotenství by bylo trestáno sazbou od tří měsíců do pěti let odnětí svobody. Úmyslné umělé ukončení těhotenství by pak mělo stejný právní status jako vražda, na kterou se vztahují sazby od 5 do 25 let odnětí svobody či dokonce doživotí. Návrh ovšem připouští, že je-li pachatelem matka počatého dítěte, může soud uplatnit mimořádné zmírnění trestu či od něj dokonce upustit.
V návrhu se ruší dosavadní články trestního zákoníku týkající se trestů za umělé přerušení těhotenství. V současné době může být trestně stíhaná osoba, která umělé přerušení těhotenství provede (tedy většinou lékaři), provedení napomůže nebo přiměje ženu k potratu. Hrozí jí za to trest odnětí svobody až na tři roky. Na samotnou ženu se tyto tresty nevztahují.
V Sejmu je také návrh strany Levice na změnu trestního zákoníku, tzv. záchranný akt, jenž mimo jiné dekriminalizuje pomoc při umělém přerušení těhotenství. Levice loni také předložila Sejmu návrh zákona, který liberalizuje ustanovení o umělém přerušení těhotenství a umožňuje ukončení těhotenství do 12. týdne.
Registr těhotenství
Polské ministerstvo zdravotnictví také navrhuje od 1. července 2022 zavést povinný registr těhotenství. Lékaři budou mít povinnost informace o těhotenství svých pacientek hlásit do centrálního digitálního Systému zdravotnických informací. Ačkoliv tento návrh nijak nezasahuje do trestního zákoníku, nezisková organizace Federace pro ženy a plánování rodiny vydala stanovisko, v němž varuje, že „těhotenský registr může sloužit jako strašák pro ženy a ty, kdo plánují rodičovství.“
Organizace Strajk Kobiet (Stávka žen) již ohlásila protesty na středu 1. prosince, tedy den, kdy bude návrh na zpřísnění potratové legislativy pravděpodobně projednáván. Zároveň bude Sejm projednávat vznik nového Institutu rodiny a demografie, jenž má mít na starosti prorodinnou politiku.
Proti stávající potratové legislativě protestovali v reakci na smrt třicetileté těhotné ženy, jíž nebyla provedena interrupce, také čeští poslanci a poslankyně i senátoři a senátorky. Ti 26. listopadu předali polské ambasádě otevřený dopis. Pod iniciativu Pirátské strany se kromě samotných pirátských zákonodárců podepsali také někteří členové Starostů a nezávislých a tři poslanci TOP 09. Podpisů bylo celkově 45.