Foto XR UK Press team
Od posledního říjnového dne se v Glasgow koná světový klimatický summit COP26. Zástupci států jednají o tom, jaké přijmou závazky a jaké podniknou kroky k udržení globálního oteplení pod hodnotou deklarovanou Pařížskou dohodou. Současné závazky jsou velmi nedostatečné, a i kdyby byly dodržovány, svět by stále mířil ke klimatickému kolapsu.
Jde o nejvýznamnější klimatický summit od Paříže 2015, panují ale velké pochybnosti, že ani závazky z Glasgow nebudou stačit a že největší emitoři nepřijmou dostatečnou míru zodpovědnosti za klimatickou krizi. Konání summitu již tradičně doprovází také řada protestů a akcí, které na malou sílu klimatických závazků a politik poukazují a vyzývají politiky, aby pro řešení klimatické krize dělali víc.
Odklon od zbrojení by mohlo poskytnout další zdroje pro co nejrychlejší přechod na bezuhlíkové fungování.
Protestní akce probíhají v ulicích Glasgow i jinde v Británii. Cílem demonstrací organizovaných klimatickým hnutím Extinction Rebellion se před pár dny stala také jedna z největších světových zbrojařských korporací – nechvalně známá zbrojovka BAE Systems. Před jejím sídlem protestovaly stovky lidí. Jde o největší britskou zbrojovku, čelící dlouhodobé kritice za porušování lidských práv, která byla také několikrát vyšetřována kvůli korupci a uplácení. Zbraně z ní putují do několika desítek zemí, kde se základní lidská práva porušují, z většiny na Blízkém východě. V roce 2017 investigace BBC odhalila, že BAE Systems masově prodává sofistikované sledovací technologie represivním režimům, například v Saúdské Arábii, Guatemale či Ománu. BAE Systems ale není žádnou černou ovcí britského či evropského zbrojního průmyslu. Je jen tou největší. Praktiky ostatních zbrojovek se o mnoho neliší.
Propojení mezi obchodem se zbraněmi a klimatickou krizí existuje celá řada a protestující upozorňovali na několik z těch nejvýznamnějších. Zatímco dopady klimatických změn prohlubují destabilizaci regionů, producenti zbraní mají zisky na úkor konflikty postižených obyvatel. „Naše vlády utrácejí víc za zbrojení než za řešení klimatické krize,“ prohlásili například protestující. Terčem kritiky bylo také množství emisí produkovaných armádami.
Stabilní regiony navíc jistě zařazují klima mezi své priority častěji než ty, kterými zmítají konflikty, a odklon od zbrojení by mohlo poskytnout další zdroje pro co nejrychlejší přechod na bezuhlíkové fungování. Názor, že bezpečnost znamená mít vyzbrojenou armádu, je v době, kdy čelíme zejména environmentálním hrozbám, krajně nepraktický. Navíc zisky západních zbrojovek a fosilních společností na úkor míru a snesitelného klimatu v chudších zemích jen dále prohlubují už tak existující nerovnosti. Proto by úsilí o klimatickou spravedlnost nesporně mělo jít ruku v ruce s důrazem na rozsáhlé omezení vývozu zbraní, zbrojení a mírová řešení.
Podobné propojení mírového a klimatického hnutí může být inspirací i u nás, kde není o nic méně relevantní. Každý rok totiž 40 až 50 procent zbraní vyvezených z České republiky končí v nesvobodných či válčících zemích. Obchody s nesvobodnými státy si navíc světové zbrojovky pravidelně domlouvají také na kontroverzním zbrojním veletrhu IDET, konaném co dva roky na brněnském výstavišti.
Autor se věnuje environmentálnímu a lidskoprávnímu aktivismu.