Boj o moc, Bílý lotos, Investigation a Mare z Easttownu. Nejlepší seriály roku 2021

V letošním výběru nechybí kromě známých seriálů ani opomenutá dánská minisérie Investigation, nejlepší horory a evropské festivalové objevy.

Táňa Zabloudilová

redaktorka Alarmu a moderátorka podcastu Pop

Boj o moc, 3. řada (HBO)

Nejlepší seriál současnosti ve třetí sezoně vygradoval. Všechno, co už známe z předchozích dvou, zintenzivnilo na maximum a v poslední epizodě nastal historický zlom, připravující půdu pro další pokračování. Ale jak říká představitel Logana Brian Cox, čekají nás ještě jedna nebo dvě sezony a bude hotovo, tohle není nekonečný seriál. Boj o moc sdílí DNA se satirickými britskými komediemi Jesseho Armstronga, jako je Peep Show nebo Je to soda, a funguje i jako satira o americké mediální krajině. Jádrem tohoto dlouhého předapokalyptického vyjednávání v odosobněných zasedačkách je však fascinující rozbor traumat uvnitř jedné dysfunkční rodiny. Odpudivosti charakterů čtyř dětí poničených otcem (i matkou) začínáme postupně víc a víc rozumět, když se ukazuje, že jsou ve hře o nástupnictví chyceni jako v pasti. Uživatelé Redditu v seriálu hledají biblické narážky a odkazy na řeckou a římskou mytologii a nabízejí se i srovnání se shakespearovskými dramaty. Podle Jesseho Armstronga se jeho scenáristický tým ponořil naposledy do studia vztahu mezi císařem Nerem a dřívějším otrokem Sporem, kterého nechal vykastrovat a s nímž se pak oženil, aby prozkoumali dynamiku mezi Tomem a bratrancem Gregem… Americká média mezitím diskutují, jak velký je rozdíl mezi Kendallem Royem a jeho představitelem Jeremym Strongem, citujícím Zločin a trest. Boj o moc prodlužuje řadu kultovních seriálových dramat HBO, které budou v televizních žebříčcích toho nejlepšího figurovat ještě dekády.

Podzemní železnice (Amazon Prime Video)

Monumentální magickorealistické vyprávění z otrokářské Ameriky, kde z jednoho státu do druhého prchá otrokyně Cora pomocí podzemní železnice. Ta bývala systémem cest, útočišť a přátelských statků pro otroky prchající z Jihu na Sever, v Pulitzerem oceněném románu Colsona Whiteheada, který do TV minisérie převedl Barry Jenkins, je to skutečný vlak. Sílu Whiteheadova vyprávění násobí Jenkinsovo zvláštně imerzivní vizuální zpracování, který kamerou soustředěně portrétuje, plave v prostoru, moc nestříhá a pod rukama mu tak vznikl příběh z Ameriky, která je pro černošské obyvatele pořád nebezpečná. Podzemní železnice upozorňuje na to, koho jsme většinou zvyklí vnímat jako vypravěče velkých amerických příběhů, a prohlubuje představy o tom, jak může vypadat a působit televizní dílo.

The Investigation (TV2/SVT)

Jeden z nejzajímavějších skandinávských tvůrců Tobias Lindholm (Hon, Boj, Chlast, Mindhunter) ukazuje, jak se přerámovává vyznění celospolečensky známé tragédie. Mediálně propíranou kauzu vraždy švédské novinářky Kim Wall vypráví jako detektivku, ve které nikdy neuvidíte vraha ani oběť a sledujete příběh lidí, kteří se rozhodli zachovat správně, i když to nejhorší už se stalo. Výjimečný počin, který ukazuje sílu televize, se u nás na streamovacích službách ještě neobjevil, ale zkraje roku ho pod názvem Případ ponorka uvede Česká televize.

Bílý lotos, 1. řada (HBO)

Hodná satira jako dokonalý protipól zlé satiry – Boje o moc. Americký televizní veterán Mike White, který prozkoumával směšnost amerických vyšších tříd už ve skvělém Enlightened, se podle svých slov zaměřil na bohaté, které ale na rozdíl od jednoho procenta nejbohatších ještě můžete potkávat. A napsal kousavou dovolenkovou satiru o tom, proč neumí překročit svůj stín a být lepší. Zatímco Jesse Armstrong nám ze svých postav spektakulárně ukazuje to nejhorší, Mike White je vůči svým příšerným postavám empatický. Dokonalá studie dynamiky vztahů mezi jednotlivými společenskými třídami v geniálně vybraném prostředí – přímořském turistickém letovisku na kulturně specifické Havaji.

Mare z Easttownu (HBO)

Maloměstská oslava ženské síly, moudrosti a solidarity v zapadákově, odkud všichni odcházejí za lepším. Když se těm, co zůstanou, stane to nejhorší, potřebují svoji Mare, její péči a pocit zodpovědnosti. Americká minisérie připomíná britské Happy Valley, ve kterém si účty za svou dceru srovnávala Sarah Lancashire v roli podobně zraněné, silné a mateřské policistky.

Jarmila Křenková

filmová publicistka a fanynka hororu

V letošním podivném roce bylo všeho příliš. Okno, v němž lze smysluplně debatovat o kultuře, se po dvou letech pandemie skoro uzavřelo, ale namísto úvah o tom, co dělat, když průměrnost a bulvární zkratky vítězí, se heslem tuzemské kulturní publicistiky stalo „dohnat a předehnat“. Prohrabovat se haldami filmů a seriálů bylo spíš otravné než stimulující. Připadá mi, že nevzniklo nic převratného a o to snazší bylo podlehnout nejrůznějším provinilým potěšením.

Yellowjackets (Hulu)

Momentálně mě nejvíc baví seriál Yellowjackets. Desetidílná série vypráví o dívčím fotbalovém týmu, jehož letadlo během cesty na národní mistrovství ztroskotá v kanadské divočině. Ve dvou prolínajících se časových liniích sledujeme osud trosečnic a životy některých přeživších pětadvacet let poté. Z mlhy vzpomínek se vynořují události, které nikdo z nich ani po letech nevytěsnil, a vědomí, že být slabším kusem se nevyplácí, vrostlo do jejich civilního života. Obě časové roviny se v seriálu důmyslně kloubí a nikdy nemáme problém věřit, že jde o tytéž osoby. Cool styl té nejpřitažlivější verze devadesátek se podařilo vybalancovat brutálním naturalismem, z něhož vzlíná mnohem syrovější girl power, než na jakou jsme v současných seriálech zvyklí. Tón Yellowjackets ostatně určila strhující pilotní epizodou Karyn Kusama, autorka ceněného hororu Invitation. A právě díky jejímu vkladu vznikla zatím nejlepší kingovská adaptace příběhu, který nenapsal Stephen King.

Půlnoční mše (Netflix)

Když jsme u Kinga, Mike Flanagan, který adaptoval jeho romány Doktor Spánek nebo Geraldova hra, natočil pro Netflix sedmidílnou sérií Půlnoční mše. Minimalistický, zvolna plynoucí příběh se odehrává v uzavřené ostrovní komunitě, kam se po letech vrací jeden z místních rodáků a zároveň přichází i nový kněz se záhadnou bednou, na niž by nemělo dopadat slunce. Skrze schémata upírských hororů Flanagan vypráví své nejosobnější dílo, v němž se vyrovnává se zkušeností s alkoholismem i vlivem katolické výchovy. Přestože se v sérii objevuje jedno z nejpůsobivějších monster posledních let, víc než nadpřirozenému zlu se Flanagan věnuje ohledávání linií zlomů na první pohled homogenní společnosti, která se drolí pod vlivem ekonomických tlaků i vzrůstajících sousedských animozit.

Brand New Cherry Flavour (Netflix)

Bizárem roku je naopak série Brand New Cherry Flavor. Showrunner Nick Antosca se před pár lety etabloval kultovní hororovou antologií Channel Zero. Přišel s originálními nápady a znepokojivou estetikou, která se vymyká trendu rychloobrátkových hororů, a dnes kolem něj krouží Guillermo del Toro i Netflix. V Brand New Cherry Flavor navazuje právě na postupy z Channel Zero. Zápletka o mladé nadějné režisérce, které hollywoodský magnát ukradne film, mísí body horor s filmy o pomstě a větví se do překvapivých point. Lokální čarodějnice, po jejíchž lektvarech zvracíte malá koťátka, je na téhle surreálné procházce po Los Angeles standard normálnosti.

Bílý lotos, 1. řada (HBO)

Za hranice všedních dní sahá i série Bílý lotos, která naplno odhalila zmar a hnus organizovaného cestovního ruchu. Showrunnner Mike White zmapoval ekosystém luxusního resortu na Havaji, ale prostředí je tu vlastně zástupné, neboť pachtění postaviček, které jej obývají, je univerzální. Pracovníkem roku je totálně vyhořelý hotelový manažer Armond, který se zlomyslně řídí heslem „dej klientům to, co je nejvíc vytočí“. Pod jeho taktovkou probíhá hon za bájným Ananasovým apartmá. Nutkání ubytovat se v něm je věčnou lidskou potřebou, jež spojuje boháče i chudinu, zhmotněním touhy po transcendenci, která ovšem zastírá fakt, že pokoj našeho života je studený a prázdný.

Ví o tobě (Netflix)

Nejhlasitěji jsem se smála u thrilleru o astrálním cestování Ví o tobě, akademického pekla Vedoucí katedry a druhé sezóny jednoho z nejlepších seriálů loňského roku Veliká. Zvlášť Ví o tobě jsou orgie nepravděpodobného – série je tak blbá, až je vlastně dobrá. Vyprávění, které kombinuje dikci kolportážních románů Karla Maye a díla Daniel Steel, se přelévá ze skotských vřesovišť do moderního Londýna a zase zpět. Brát vážně ho narozdíl od některých mých kolegů nemohu, ale musím uznat, že produkční design, míra nezáměrného humoru a pointa jako od Jordana Peela berou dech.

Luboš Pavlovič

spolupracovník redakce a moderátor podcastu Pop

For All Mankind, 2. řada (Apple TV)

Druhá série ze světa alternativní historie, kde vesmírný program nezažil postupný úpadek, ale naopak se stal výlohou ženské emancipace, začíná v roce 1983. Američané už mají na Marsu kolonii a hlavním tématem je militarizace vesmírného programu. Velká témata spolupráce ve vesmíru se podobně jako v první řadě prolínají s životními osudy „lidí z NASA“, mezi kterými je také řada silných ženských postav. Navíc je tu trocha vesmírné akce a dojde na dokončení osudů většiny hrdinů první sezony, kteří opět musí volit ze špatných a horších variant a potýkat se s důsledky svých rozhodnutí, ať už se to týká osobního života nebo politických rozhodnutí ovlivňujících primární cíle vesmírného programu.

Bílý lotos, 1. řada (HBO)

Jaké problémy mají bohatí? O čem přemýšlejí? A myslí i na někoho jiného než na sebe a svoje nejbližší okolí? Zkušený seriálový tvůrce Mike White vytvořil existenciální horor s dokonalým castingem, zabalený do přijatelnějšího, satiricky komediálního obalu. Postavy plné předsudků a záště se v hotelovém komplexu snaží změnit a pochopit sebe samy, slibovaný dokonalý ráj však začíná pro některé z nich připomínat peklo. Příběh o potlačovaných drobných i větších křivdách, krutostech a nespravedlnostech, které vystupují čím dál víc na povrch. Která z postav se odváží kopnout dostatečně hluboko a která za to zaplatí životem?

Půlnoční mše (Netflix)

Irský režisér Mike Flanagan je na Netflixu hororovým králem – především díky divácky velmi dobře přijatým dvěma sezonám duchařiny Haunting. Půlnoční mše je takřka ve všech detailech jiná. Jde o Flanaganův vysněný autorský projekt, prošpikovaný odkazy na velikonoční křesťanskou symboliku, který divákovi tolik nevychází vstříc, příliš nestraší, zato v některých okamžicích dokáže děsit. Příběh o krizi víry, kde jsou nejméně sympatickými postavami představitelé konzervativního církevního společenství a tím nejsympatičtějším hrdinou ateista, který má strach žít, aby všechny nezklamal. Je však ochotný chápat víru v něco vyššího a schopný se obětovat. Jestli hledáte odpověď na otázku, zda jsou děsivé věci lepší, když mají dobrý účel, najdete ji právě v tomto soustředěně vyprávěném podobenství.

The Investigation (TV2/SVT)

Šokující případ vraždy novinářky Kim Wall, spáchané excentrickým vynálezcem na palubě soukromé ponorky, je v této minisérii zpracován v duchu klasických severských románů o zločinu, což vyznívá překvapivě revolučně. Pachatele ani samotný čin nikdy neuvidíme. Šest dílů vyplňuje detailní popis práce kriminalistů, osobní dramata hlavního vyšetřovatele, rodičů oběti a dalších. Dlouhé záběry krajiny vytváří ve spojení se temnou hudbou ledově syrovou atmosféru. Tempo vyprávění udává nezpochybnitelný a nezobrazený vrah, který neustále mění výpověď a nutí vyšetřovatele používat další a další způsoby, jak podle zákona dokázat vinu a zločince potrestat. Vyšetřování je protipól opulentních eposů o sériových vrazích a ukazuje napínavé, lidské drama jako následek toho, co zločin způsobil.

Šárka Gmiterková

filmová publicistka a pedagožka

Mare z Easttownu (HBO)

Kriminálka a rodinné drama se už dlouho tak organicky nespojily jako v Mare z Easttownu. Na jednu stranu se hlavní hrdinka snaží rozplést tajemnou vraždu místní svobodné matky, na stranu druhou se potřebuje vyrovnat s vlastní minulostí a vychovávat dceru i osiřelého vnuka s vírou v lepší budoucnost. Na místě jako Easttown jsou ale takové zdánlivě obyčejné cíle komplikované. Ať už kvůli rozšířené závislosti na opioidech, která sužuje stovky podobných amerických maloměst nebo kvůli hříchům dědů a otců, které ovlivňují další pokolení. V hlavní roli fenomenálně hubatá i životem strhaná Kate Winslet, její odrostlý ohon a baterie piv v lednici.

Podzemní železnice (Amazon Prime)

Seriálová adaptace ceněného románu Colsona Whiteheada představuje jak vizuálně opojné, smysly zahlcující audiovizuální dílo, tak i trýznivou podívanou. Příběh otrokyně Cory, která se narodila a vyrostla na bavlníkových plantážích v americké Georgii 19. století a pomocí spletitých kolejí podzemní železnice prchá vstříc svobodné existenci, nabízí polemiku s tradičním cestopisem i představou USA stojících na principech Deklarace nezávislosti. Jde o příběh vycházející z historických reálií i autorskou, která se neváhá propadnout do fantazie. Podzemní železnice nejenže ukazuje otroctví jako karneval krutosti, ale také vnímá jeho mnohem nenápadnější, o to hrozivější rozměr – zpřetrhání kořenů paměti.

Boj o moc, 3. řada (HBO)

Boj o moc lze milovat z podobných důvodů jako klasický snímek Pravidla hry z roku 1939. Stejně jako ve filmu Jeana Renoira i tady sledujeme postavy, které se řítí do pekel horoucích, ale nezajímají nás ani tak jednotlivé osudy, jako spíš jejich dysfunkční, ale nesmírně zábavná vztahová dynamika. Vypadalo to, že ve třetí sezoně Boje o moc na vrchol rodinné smečky definitivně vystoupá Roman. Jediný ze sourozenců, který nechce pravidla hry měnit, ale plně je respektovat a být díky tomu uvnitř systému. Pak jsme si chvilku mysleli, že děti Royovi překonají svoji výchovu ve stylu bojových plemenných psů, kdy si mají hlavně jít po krku, nikoli spolupracovat. Všechno jedno; nakonec stejně vítězí Logan, Nero a jeho věrný otrok Sporus.

Byl by to hřích (HBO)

Příběhy o pandemii AIDS, která zlikvidovala několik generací homosexuálů, jsme zvyklí vídat zasazené hlavně v New Yorku či San Francisku. Byl by to hřích z produkce Russella T Daviese nás vrací do Londýna osmdesátých let, mezi skupinu spolubydlících, do jejichž životů nemoc vstupuje rychle a fatálně. Euforický, dynamický koktejl plný ambicí, mladé lásky i lehkovážnosti střídá nejen bolestivý fyzický rozklad, ale hlavně mlčení, stud a pocity viny. Seriál nejen jako milující vzpomínka na ty, které jsme zbytečně ztratili, ale také jako obžaloba společnosti a rodinných struktur, které své nejbližší ještě za jejich dohasínajícího života pohřbily a vymazaly ze společné paměti.

Veliká, 2. řada (HBO)

Ani v druhé sezoně neslevuje chvílemi pravdivé vyprávění o Kateřině Veliké nic ze svého pečlivě vykalibrovaného, křehkého světa. Děcka tu hrají fotbal se setnutými hlavami, postavy klejí jako o závod a umírá se často pro srandu králíkům. Na druhou stranu emocionální a strategická hra, kterou růžolící mladičká carevna s outěžkem den co den podstupuje, je obdivuhodná: zvlášť když musí být o krok napřed před svým zpovykaně sebestředným manželem. Komediální veledílo se občas až příliš soustředí na třeskutě zábavný hlavní pár na úkor vedlejších postav, ale peprnější a originálnější seriál v tuhle chvíli k vidění není. A na to se napijem, sklenice rozbijem, huzzah!

Ví o tobě (Netflix)

Drobná, šestidílná adaptace stejnojmenné předlohy Sarah Pinborough se dá zhltnout na jeden zátah. A že je co hltat – příběh asistentky a svobodné matky Louise, která naváže vztah se svým nadřízeným Davidem, ženatým s tajemnou a podivnou Adele. Zní to jako stereotypní zápletka, ale ve skutečnosti máme co do činění s vychýlenou geometrií nikoli milostného trojúhelníku, ale rovnou čtyřúhelníku. Ví o tobě obsahuje ty nejzábavnější seriálové dobroty: gotickou ponurost skotských usedlostí, docela předvídatelně zakomponovaný britský třídní systém, plot twist jak z filmů M. Night Shyamalana a vztahovou esoteriku pro notně pokročilé. Jestli někdo tenhle seriál nebude brát jako svého druhu vynikající trolling, nezaslouží si ho sledovat.

Jana Čížkovská

dramaturgyně ČT

The Investigation (TV2/SVT)

Desátého srpna 2017 nastoupila švédská novinářka Kim Wall na palubu amatérsky postavené ponorky konstruktéra Petera Madsena. Když se plavidlo nadcházející den záhadně ztroskotalo, nebyla nalezení. Vyšetřovatelé vzápětí obvinili Madsena z vraždy. Jeden z nejtalentovanějších severských tvůrců současnosti Tobias Lindholm debutuje na pozici showrunnera koncentrovaným a drásavým portrétem práce policejního oddělení vražd na jednom z nejpodivnějších, ale i mediálně nejsledovanějších kriminálních případů minulých let. Ač seriál nezobrazuje ani obviněného, ani oběť, ve své absenci jsou oba integrálně na pozadí děje. Lindholm tím vytváří strhující dojem horečnaté noční můry, kterou pohání umanutá touha po dosažení spravedlnosti.

Dough (SVT)

Švédský režisér Levan Akin se dostal do širokého povědomí arthousového publika především svým queer dramatem Dokud se tančí, který byl i švédským kandidátem na Oscara a získal řadu ocenění na významných filmových festivalech. Těsto je jeho debutem v pozici showrunnera, a ač název může evokovat cooking show, mnohem více se v něm krade, než peče. V centru děje feministické seriálové gangsterky jsou dvě ženy, které spojuje pytel peněz z bankovní loupeže. Jedna ho našla a snaží se peníze „vyprat“ ve své pekárně, ta druhá je lupičova přítelkyně, která v pekárně začne pracovat. Zatímco těsto kyne, Levan Akin rozehrává energickou podvratnou hru se žánrem, diváckým očekáváním a černohumornou satirou. Recept je to neotřelý, ale nesmírně chutný.

Vegferð – Journey (Stöð 2)

Islandské herecké hvězdy Víkingur Kristjánsson a Ólafur Darri Ólafsson se jako dva staří kámoši vydávají na roadtrip po Islandu, ve kterém hrají sami sebe – anebo možná ani ne. Šestidílný metakomediální seriál se totiž stejnou měrou strefuje do jejich hvězdného obrazu, jako i do maskulinních stereotypů, nadváhy, komplexů z uhrů na zadku a závislosti na mobilních telefonech. Buddy road movie, která má v mnoha ohledech blízko k velmi nepravděpodobné romanci je hřejivá jak islandský vlněný svetr a pro fanoušky islandských seriálů přináší ještě jeden bonus – zjistíte, co si o exportních hitech, jako jsou seriály v Pasti nebo Vraždy ve Valhalle, lidé na Islandu nejspíš skutečně myslí.

Loving Her (ZDF Neo)

Leonie Krippendorff již svými snímky Smyčka a Léto s Norou přesvědčila diváky filmových festivalů o své suverénní autorské vizi v zobrazení vztahů mladých queer lidí v džunglích velkoměst. Webseriálem Loving Her tento potenciál skvěle uplatňuje jako showrunnerka v rámci seriálové „fast fiction“. Sleduje ústřední postavu Berlíňanky Hanny, lesby těsně po dvacítce, která se v každé epizodě vrací k jednomu ze svých nedávných vztahů. Některý obrečela, některý by ráda vrátila, z jiného neutekla dost daleko. Ale všechny z ní přece udělaly člověka, jakým je teď. Loving Her je stále jedním z nemnoha evropských seriálových titulů, které vnímají queer vztahy zcela otevřeně v jejich celistvosti, každodennosti a nijak je nevymezují.

TBH (brzy na ČT)

Na brněnské střední škole se život točí kolem florbalu, mejdanů s levným chlastem, instagramových storíček a balení nejhezčích kluků. Studenty Máju, Nessu a Lukyho by nikdy nenapadlo, že na ně jejich spolužák může vytáhnout zbraň. Útok, který odkryje slabiny i věci, co by si na instagram nedali ani za nic, je východiskem prvního hraného webseriálu z produkce České televize. Showrunnerka Lucia Kajánková v něm otevřeně, bez příkras, ale s nesmírným porozuměním i notnou dávkou humoru přibližuje, jaké stopy může zanechat pocit, že nezapadáme mezi ostatní a cítíme se jiní. Vítěz soutěže webseriálů na brněnském festivalu Serial Killer si nezaslouží jen hodnocení „na Brno dobrý“, ale „na českou televizní tvorbu výjimečný“.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace