Foto Jakub Potůček
Plánovaná přestavba jedné z nejvýznamnějších budov československého funkcionalismu, bývalého Všeobecného penzijního ústavu, posléze Domu odborů a dnes Domu Radost, znepokojila odbornou obec historiků architektury a dalších akademiků či akademiček. Dům byl jedním z prvních československých „mrakodrapů“. Má padesát tři metrů na výšku a ve své době představovalo toto dílo Josefa Havlíčka a Karla Honzíka jeden z vrcholů československé architektury. Jeho výstavba vzbudila mezinárodní ohlas.
Jak píše historik architektury Jakub Potůček, „mrakodrap“ vynikal impozantními rozměry, progresivní estetikou i půdorysnou dispozicí, kterou nizozemská revue De Acht en Opbouw nazvala „triumfem otevřeného plánu“. Především ale byl vybaven sofistikovanými systémy amerických patentů v čele s IBM a Carrierem, které mrakodrap proměnily v efektivní, automaticky řízený stroj na úřadování. Samo o sobě by to ale nestačilo, tím spíš v nijak zvlášť významném Československu. Klíčovou roli proto hrály konexe s předními tvůrci nové evropské architektury, jimiž Havlíček a hlavně Honzík díky návrhům spjatým s Puristickou čtyřkou a Devětsilem víc než kdo jiný disponovali.
Signatáři a signatářky dopisu, mezi které patří například Richard Biegel, Osamu Okamura, Mirolav Masák, Martina Pachmanová, Milena Bartlová nebo Rostislav Švácha se vymezují proti plánované přestavbě domu.
„Tato přestavba má zvýšit krajní křídla budovy na dvojnásobnou výšku, čímž se u této vzácné památky českého funkcionalismu poškodí její kompozice. Stejně škodlivé bude i zaplnění prostoru mezi křídly, které ji připraví o unikátní volný půdorys. Budova Všeobecného penzijního ústavu od architektů Josefa Havlíčka a Karla Honzíka se po svém dokončení v roce 1934 setkala ve světových médiích s ohlasem, jakého už nedosáhla žádná jiná česká moderní stavba, a už v roce 1958 byla prohlášena za kulturní památku. Odbor památkové péče na pražském magistrátu přesto její přestavbu 1. října 2021 schválil. Signatáři tohoto dopisu pokládají takové narušení zásad památkové péče za nepřijatelné a obávají se toho, že bude-li tato funkcionalistická stavba světového významu narušena, Praha tak bude v očích světové kulturní veřejnosti zostuzena,“ píší signatáři. Zároveň žádají ministra kultury Martina Baxu, aby vyhověl žádosti územního pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze z 19. listopadu 2021 o přezkumné řízení v této věci a aby stanovisko magistrátního odboru památkové péče v tomto řízení jeho ministerstvo zrušilo.