Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Foto David Sedlecký, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Obzinová vedla deset let zpravodajství Primy, které je proslulé směsí bulváru, katastrof, banalit a strašení lidí. Už tahle parodie na zpravodajství by ji měla diskvalifikovat. Ale navrch přišel rok 2015, kdy Obzinová na poradě svým podřízeným vysvětlila, že odteď bude zpravodajství Primy v uprchlické otázce manipulativní a vůči lidem prchajícím před válkou nepřátelské. Komu se to nelíbilo, ten mohl jít. A přesně takové zpravodajství Primy bylo a také je.
Ať už René Zavoral proslul čímkoli, nikdy to nebyly pevné zásady, ale spíše morální flexibilita vůči mocným. Je pouze zásluhou vedení redakcí, jednotlivých redaktorů a také šéfa zpravodajství Jana Pokorného, že Zavoralova servilita neprotekla do vysílání. Což ovšem neznamená, že by infiltrace všech těch alternativních názorů do vysílání současného rozhlasu, aby se uspokojil kult takzvané vyváženosti, nebyla mnohdy k nevydržení.
Vyvažování expertů šarlatány a pravdivých informací nesmysly je v podstatě jediným a skutečným projevem politické korektnosti v České republice. V rámci tohoto procesu se každý nesmysl přetřel na „jiný názor“ a ten pak dostal neadekvátní prostor v médiích všeho druhu, Český rozhlas nevyjímaje, což je hmatatelný přínos Zavorala veřejnoprávnímu rozhlasu.
Obzinová se svou pověstí bezpáteřní normalizátorky nastupuje do rozhlasu s jasným zadáním. Má se šetřit a bude se vyhazovat.
René Zavoral v rozhlase dlouhodobě stál za dezinformátorem a stoupencem Miloše Zemana Xaverem Veselým, chtěl školit redaktory kvůli reportáži, která nebyla vstřícná vůči tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi, a prezidenta Zemana dokonce pozval do Xaverova pořadu. Zatímco na veřejnoprávní televizi se snáší kritika nonstop, rozhlas je díky této Zavoralově politice většinou stranou zájmu.
Uposlechněte příkazy vedoucího!
Pokud by Zavoral dosadil Obzinovou před rokem, opozice by stála na nohou a vnímala by to jako jednoznačný útok na nezávislost veřejnoprávního média. A vnímala by to tak správně, protože to ničím jiným není. Tehdy ani dnes.
„Jsme tady všichni zaměstnaní, máme zaměstnavatele, který má nějaký postoj. Jestliže ho akceptuji já, akceptuje ho vedoucí vydání, tak vy prostě poslechnete příkazů vedoucího vydání. Pokud to tak není, tak vlastně neakceptujete fakt, že jste tady zaměstnaní, a potom asi nemá smysl, abyste tady byli zaměstnaní,“ řekla v roce 2015 Obzinová na uniklé nahrávce, která by ji měla diskvalifikovat i od práce vrátné v jakémkoli médiu, které se chce brát vážně.
Jenomže dnes je jiná situace. Z rozhořčené opozice je pravicová a konzervativní vláda a té se Zavoral i Obzinová budou hodit. V předvečer jmenování nové vlády se jedná o první test toho, co přesně myslí Petr Fiala a další těmi hodnotami, o kterých tak rádi mluví.
Ostatně už této volbě tleská Dalibor Balšínek, šéfredaktor ultrakonzervativního Echa24: „Přeju Jitce Obzinové, aby vydržela, aby se nedala, aby ustála útoky pomatené, hysterické, neosvazácké úderky. Posuzovat ji jen podle podlé krysy, která ji tajně nahrává, je znakem ubohé šmírácké, fízlovské doby,“ uvedl Balšínek na svém twitterovém účtu. Sví své poznají a Zavoral ví, kterým směrem se má po volbách klanět.
Obzinová se svou pověstí bezpáteřní normalizátorky nastupuje do rozhlasu s jasným zadáním. Má se šetřit a bude se vyhazovat: „Jitka Obzinová byla vybrána na základě svých manažerských zkušeností. V minulosti prokázala, že s redukovaným rozpočtem umí pracovat a že v takové situaci umí zavést vhodné optimalizační kroky, aniž by tím utrpěly právě hodnoty služby veřejnosti. Věřím, že se jí to samé povede i v Českém rozhlase,“ uvedl Zavoral.
My ostatní bychom se měli bát, co všechno se jí v Českém rozhlase povede. V rámci zadání škrtů a optimalizací může vyhodit kohokoliv, a to kdykoliv. Škrty a šetření slibuje nastupující vláda. Zavoral poslechl a jde příkladem. Vykastrované a poslušné veřejnoprávní médium ale nestojí za žádné úspory, protože na tom proděláme všichni, tak jako na tom prodělali v Polsku a v Maďarsku.
Fialova vláda má k dispozici jednoduchou cestu, jak nezávislost Českého rozhlasu ochránit. Zvýšit poplatky, stabilizovat financování rozhlasu a vzít tak Zavoralovi a Obzinové z ruky jejich hlavní důvod pro rozvracení nezávislého média. Druhým krokem je pak nový zákon, který zajistí, aby rady našich veřejnoprávních médií hájily jejich poslání a nezávislost, a nikoli svůj osobní vkus a politické zájmy. Svých médií mají zvláště pravicoví politici už víc než dost.
Autor je spolupracovník redakce.