První premiérka i transgender ministryně. Švédsko má novou vládu tvořenou převážně ženami

V úterý představila nová švédská premiérka svou vládu, v níž více než polovinu postů obsadily ženy. Ač Švédsko ve světě platí za vzor genderové rovnosti, předsedkyni vlády má vůbec poprvé. Mezi severskými zeměmi v tomhle ohledu zaostává. 

„Pokud mají ženy právo volit, ale nikdy nejsou zvoleny do nejvyšších postů, demokracie není kompletní. V jejím jmenování je něco symbolického.“ Těmito slovy okomentovala nezávislá poslankyně Amineh Kakabaveh historický moment švédských dějin. Sociální demokratka Magdalena Andersson bude po 33 mužích první ženou v premiérském křesle. Sociální demokracie se pro ni rozhodla poté, co dosavadní premiér Stefan Löfven oznámil rezignaci. Učinil tak ve chvíli, kdy koncem letošního června ztratila jeho vláda podporu Levicové strany. Magdalena Andersson od roku 2014 působila v jeho vládě jako ministryně financí a zasloužila se například o zavedení milionářské daně.

Švédsko se může pyšnit i ministerstvem práce a genderové rovnosti, které má v gesci kromě snižování nezaměstnanosti i boj proti rasismu, rovnost pohlaví a zamezení diskriminace sexuálních menšin.

I Andersson však nejprve rezignovala pouhých sedm hodin po svém prvním jmenováním do funkce. Nešlo o zbabělost, ale ústavní zvyklost. Koaliční partner, jímž byla Strana zelených, vládu opustil v reakci na neschválení vládního návrhu rozpočtu. „Existuje ústavní zvyklost, že by vláda měla podat demisi, když jedna strana koalice odstoupí. Nechci být v čele vlády, jejíž legitimita bude zpochybňována,“ uvedla Andersson a přislíbila, že bude hledat pro svou vládu podporu jinde.

To se podařilo, když jí švédský parlament opět vyjádřil důvěru. První švédská premiérka tak mohla sestavit vládu, která je navíc z většiny tvořena ženami. Toto ale není ve Švédsku novinka. Už předchozí Löfvenova vláda měla převahu žen a sama sebe označovala za feministickou. Pro srovnání – v Česku měla nejvíc žen vláda Andreje Babiše, kde usedlo šest ministryň (včetně Táni Malé, jež byla ve funkci pouhých třináct dnů).

Švédské království jako safe space sexuálních menšin

Nová vláda si ale může připsat ještě jedno prvenství. Vůbec poprvé v ní usedne transgender žena. Lina Axelsson Kihlblom bude mít na starost školství. Jednapadesátiletá právnička a bývalá ředitelka se svým příběhem vyšla ven v roce 2018, když vydala knihu Kommer du tycka om mig nu? (Budeš mě teď mít ještě rád?), v níž popisuje své dětství strávené v nesprávném těle a svou tranzici. Zatímco ve Švédsku je transgender ministryně novinkou, v Evropě ne. První transgender ministryni má Belgie – v roce 2020 se v této zemi stala místopředsedkyní vlády Petra De Sutter.

Švédská sociální demokracie, která nyní tvoří jednobarevnou vládu, má i své vlastní, čistě ženské křídlo S – Kvinnor. Jeho předsedkyně Annika Strandhäll se stala novou ministryní pro životní prostředí. Do ministerského křesla se Strandhäll vrátí po dvou letech. V Löfvenově vládě původně zastávala post ministryně sociálních věcí, po sebevraždě svého partnera na post rezignovala.

Švédsko se může pyšnit i ministerstvem práce a genderové rovnosti, které má v gesci kromě snižování nezaměstnanosti i boj proti rasismu, rovnost pohlaví a zamezení diskriminace sexuálních menšin. Ministryní v této oblasti bude Eva Nordmark. Ačkoli do politiky vstoupila už ve dvaceti letech, ministerstvo bude řídit poprvé. Nejmladší členkou kabinetu bude třiatřicetiletá Ida Karkiainen, která převezme ministerstvo veřejné správy.

Progresivní monarchie

A žena v čele státu čeká Švédské království i v budoucnu, tedy za předpokladu, že zůstane zachována monarchie. První v následnictví na trůn je korunní princezna Viktorie, která se nejspíše po smrti svého otce a současného krále Karla XVI. Gustava stane švédskou královnou. Původně ji v nástupnictví na trůn měl předběhnout její mladší bratr, parlament ale zrušil přednostní právo pro mužského potomka.

Ač se monarchie může zdát jako zastaralá instituce a symbol konzervatismu, Viktorie v mnoha ohledech dokazuje, že i monarcha může svými názory patřit do 21. století. „Severské země ušly už dlouhou cestu ohledně práv LGBT+ lidí. Bohužel jsou na světě ale stále státy, kde mladí lidé musí svou orientaci a lásku skrývat pod hrozbou pronásledování, věznění, či dokonce smrti. To je pro mě naprosto nepředstavitelné,“ uvedla ve svém proslovu při zahájení Pride festivalu roku 2020. Zároveň v něm upozorňuje na to, že i ve Švédsku mohou být lidé, kteří mají strach se svou orientací vyjít ven z důvodu předsudků či odmítnutí rodinou. „Těmto lidem bych chtěla říct, mají právo být tím, kým se být cítí. A mnozí z nás za vámi stojí. Já za vámi stojím,“ zakončila princezna svůj povzbuzující projev, hodný státníka 21. století.

Přestože je sociální demokracie ve Švédsku nejsilnější stranou, podle průzkumů čelí nejmenší podpoře voličů od druhé světové války. Řádné volby se konají příští rok na podzim a před novou předsedkyní vlády tak stojí nelehký úkol – má necelý rok na to, aby získala straně zpět zklamané voliče i popularitu.

Autorka je studentka žurnalistiky.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace