Učitelské Hunger Games. Vyučující v Dakotě bojovali o peníze pro své žáky

O víkendu obletělo svět video, na němž se deset učitelů z Jižní Dakoty plazí po zemi a sbírá dolarové bankovky. O co v soutěži šlo? A co nám to říká o světě, ve kterém žijeme?

V sobotu večer se v Sioux Falls v Jižní Dakotě konal juniorský hokejový zápas. V rámci něho byla uspořádána soutěž, která měla nejspíš pomoci místním učitelům vybavit třídy a zajistit žákům lepší výuku. Vše ovšem skončilo absurdním spektáklem, kdy se deset dospělých plazilo po ledové ploše s nasazenými hokejovými helmami a sbíralo jednodolarové bankovky.

Když sledujeme vyučující na kolenou, jak sbírají každý dolar a lidé na ně přitom pískají a pokřikují, můžeme to vnímat jako degradaci nejen konkrétních lidí, ale i podhodnocené profese jako takové.

Akci s názvem Dash for Cash (Pádění za penězi) zorganizoval místní hokejový tým a finance mu poskytla společnost nabízející hypotéky. Šéf marketingu této společnosti mluvil o tom, jak záslužná tato soutěž je, že učitelé velmi tvrdě pracují a zaslouží si veškerou možnou pomoc. Ve výsledku však akce vypadala jako ponižující hon za penězi. Spíše než dobrý skutek Dash for Cash připomíná dystopický výjev z tak pozdního kapitalismu, že jeho pokračování si představíme jen velmi těžko.

Během pětiminutové přestávky bylo po ledové ploše rozházeno pět tisíc dolarů v jednodolarových bankovkách, které si učitelé cpali do kapes, pod čepici a vlastně kamkoli, kde ještě bylo místo. Finance měly být využity na vybavení pro školáky s tím, že každý z účastníků musel popsat, jak zmuchlané jednodolarovky využije. Učitelé často uváděli, že chtějí peníze investovat do pohodlnějších sedaček nebo do vizualizérů, které by jim pomohly s případnou online výukou. Nejvíce peněz si odnesl Barry Longden, který doslova nahrabal 616 dolarů, tedy asi 13 800 korun. Pro Argus Leader celou akci mapovala novinářka Annie Todd, která zároveň tweetovala přímo z místa.

Akce se snad může na první pohled zdát i humorná, musíme si však uvědomit, že Jižní Dakota patří mezi státy s nejnižšími platy učitelů. Demokratický senátor Reynold Nesiba dokonce v rozhovoru pro Washington Post řekl, že právě kvůli nízkým mzdám je v Jižní Dakotě dlouhodobě problém sehnat nové učitele. Nyní je situace ještě horší kvůli pandemii. Když tedy sledujeme vyučující na kolenou, jak sbírají každý dolar a lidé na ně přitom pískají a pokřikují, můžeme to vnímat jako degradaci nejen konkrétních lidí, ale i podhodnocené profese jako takové. Podobné výjevy, kdy lidé za účelem obohacení dělají nedůstojné věci, vídáme v televizi neustále – ať už jde o sledování chudoby v pořadu Výměna manželek či o absurdní soutěže typu Naked Attraction. Ač podobné pořady baví miliony lidí, je důležité se zamyslet nad tím, v jaké situaci jejich účastníci jsou a zda pro ně není veřejné ponížení jedinou cestou, jak přijít k potřebným financím.

Čtěte dále