Foto Alfredo Borba (CC BY-SA 4.0)
V rámci Zelené dohody pro Evropu si Evropská unie stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Aby to bylo možné splnit, musí se současná úroveň emisí skleníkových plynů v příštích desetiletích výrazně snížit. Evropská unie zareagovala na tlak environmentálních hnutí a odborníků, kteří požadovali ambicióznější cíle, a zavázala se snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 procent. Evropská komise proto v červenci roku 2021 vydala balíček Fit for 55, který doplňuje evropský program Zelené dohody. Obsahuje třináct legislativních návrhů, z nichž některé upravují již existující legislativu, zatímco jiné přinášejí zcela nový právní rámec. Unie se tak chce stát prvním uhlíkově neutrálním kontinentem na světě. „Obchod s fosilními palivy dosáhl svých limitů. Chceme příští generaci zanechat zdravou planetu s dobrými pracovními příležitostmi a hospodářským růstem, který neškodí přírodě,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Doprava, stavebnictví, průmysl
Jde o opatření napříč odvětvími, kde byl pokrok v začleňování obnovitelných zdrojů energie dosud pomalejší, zejména pak v oblasti dopravy, stavebnictví a průmyslu. Novinkou oproti Zelené dohodě je komplexní soubor změn stávajícího systému pro obchodování s emisemi, které by měly vést k celkovému snížení objemu splodin v dotčených odvětvích do roku 2030 o 61 procent ve srovnání s rokem 2005. V praxi jde o rozšíření systému emisních povolenek například na nákladní a silniční dopravu nebo o postupné ukončování přidělování bezplatných povolenek letectví. Zřízen má být i nový systém obchodování s emisemi při distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu. Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky urychlí přechod na mobilitu s nulovými emisemi, nové automobily registrované po roce 2035 už budou s nulovými emisemi.
Evropská klimatická nadace vyjádřila obavu, že změny budou mít zanedbatelný vliv na emise, a naopak zvýší náklady chudších domácností.
Komise upřednostní a podpoří pěší a cyklistickou dopravu ve většině evropských měst. Přes čtyři sta největších měst má vypracovat plány udržitelné dopravy, které podpoří aktivní mobilitu. „Je to poprvé v historii, co Evropská komise upřednostní investice do těchto způsobů dopravy jako páteře městské mobility,“ vítá změny Evropská cyklistická federace. Má dojít k rozšiřování a vylepšování pěší a cyklistické infrastruktury, postupnému omezování vozidel poháněných fosilními palivy a v důsledku k uvolnění dopravních zácp a snížení znečištění vzduchu ve městech.
Kromě toho Komise navrhuje vytvořit nový samostatný systém obchodování s emisemi pro oblast budov. Veřejný sektor bude muset každoročně renovovat tři procenta svých domů, aby stimuloval vlnu renovací, tvořil pracovní místa a snížil spotřebu energie a náklady pro daňové poplatníky. Do roku 2030 má být v budovách využíváno na 49 procent obnovitelných zdrojů energie (například při topení či chlazení).
Příliš malý posun
Dle kritiků však legislativní balíček Fit for 55 nedostatečně postihuje fosilní korporace. Oproti Zelené dohodě představuje jen malý posun, neodpovídá rozsahu klimatické krize a dělá ústupky fosilnímu byznysu. Cílem Zelené dohody je dosáhnout uhlíkové neutrality před rokem 2050, ale pokud toho chce Unie dosáhnout, bude muset výrazně snížit i spotřebu plynu. Plyn má sloužit jako částečné a dočasné řešení energetické krize a jako můstek při přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům. V konečném důsledku je však plyn stejně „špinavý“ jako uhlí, ačkoli jej nová legislativa nijak neomezuje.
Evropská klimatická nadace (ECF) navíc vyjádřila obavu, že změny budou mít zanedbatelný vliv na emise, a naopak zvýší náklady chudších domácností. Navrhuje proto vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření, který má vyčlenit finanční prostředky na pomoc občanům. Fond by byl financován z rozpočtu EU, konkrétně z peněz z obchodování s emisemi. Na období 2025–2032 jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 72,2 miliardy eur. Reformy ještě budou muset schválit členské země a Evropský parlament. Předcházet tomu bude řada dílčích kroků, včetně vytvoření tzv. taxonomie čistých energetických zdrojů v průběhu ledna tohoto roku.
