Kurýři dělají Rohlík Rohlíkem, proklamuje firma – a snižuje kurýrům odměny

Nový ceník odměňování kurýrů Rohlíku rozhořčil nejen kurýry, ale i zákazníky firmy. Rohlík přitom i díky pandemii covidu zdvojnásobil své tržby.

Na facebookových stránkách firmy Rohlik.cz se rozhořela debata o změně výplatního tarifu kurýrek a kurýrů, kteří pro firmu pracují. V řadě komentářů píší nejen samotní kurýři, ale i jejich rodinní příslušníci a napadají nově vzniklý systém odměn, který výrazně snižuje výdělky kurýrů. Ti přitom už dnes „spolupracují“ s firmou na živnostenské listy a IČO. Nemají garantované žádné zaměstnanecké jistoty, sami si platí sociální a zdravotní pojištění, musí počítat s velkou mírou prekarizace a nemají standardní pracovní podmínky, například co se týká maximální délky jedné směny. Podle reakcí na sítích se kurýrovi, který si dosud vydělal zhruba 39 tisíc korun, podle nového systému od půlky ledna mzda sníží zhruba na 31 tisíc korun. Debata o snižování mezd přitom začala pod nevinným statusem o zdravých snídaních. Pod tento příspěvek začali debatující, především partnerky kurýrů, psát naštvané příspěvky popisující tvrdou práci a snížení odměn podle nového systému.

Maximalizovat zisky, šetřit na lidech

Rohlík měl přitom v uplynulém roce rekordní obrat a jeho ředitel Tomáš Čupr se posilováním své firmy neustále chlubí. Rohlíku se meziročně podařilo téměř zdvojnásobit tržby v Česku. V roce 2020 Rohlík celkově utržil 7,3 miliardy korun, jak uvedl zakladatel startupu Tomáš Čupr s tím, že v dalších letech by měla společnost růst podobným tempem jako v minulosti. Startup v posledních měsících vstupuje na zahraniční trhy a získal další investice v řádu miliard korun, celkově je hodnota firmy přes 1,2 miliardy dolarů a dál expanduje: po Maďarsku i do Rakouska a Německa. „To, co jsme se museli naučit, je provozovat firmu v situaci, kdy vás každý člověk stojí třikrát až čtyřikrát tolik, a to i když je nekvalifikovaný,“ popsal v rozhovoru pro E15 Tomáš Čupr rozdíl podnikání v Česku nebo Maďarsku oproti „západním trhům“, konkrétně Vídni, kde firma už několik měsíců operuje. V samotném Česku v minulosti Čupr neváhal zaměstnávat cizince bez platného pracovního povolení.

Ve dny, kdy je náhodou doma, kurýr padá vyčerpáním a spí klidně dva dny v kuse.

Raketový růst a úspěchy firmy ovšem řediteli Olinu Novákovi nezabránily snížit platy kurýrům, respektive zavést nový systém odměňování. „Pokud kurýr naplní kritéria kvality, tak měsíčně bude mít stejnou odměnu, jako tomu bylo před touto změnou,“ vysvětluje faktické snížení odměn ředitel Rohlíku, který na videu reagoval na rozhořčenou vlnu komentářů na sociálních sítích. Podle Nováka kurýři s novým tarifem budou lépe motivovaní, zejména pak ti, kteří budou vydělávat málo. Změna tarifů by celkově podle Nováka měla vést k většímu dodržování standardů a zlepšení kvality služeb. Samotní kurýři ale vnímají věc odlišně. V rozhořčených komentářích zaznívá, že změnou tarifu kurýři přijdou skoro o třetinu výdělku. „V novém ceníku je 25 korun za zakázku s tím, že když není zpoždění, je bonus maximálně sedm korun, hodnocení od zákazníka dalších sedm korun, nově přidaný styl jízdy autem sedm korun, alespoň šestnáct směn je sedm korun. To je o 16 korun na zakázku méně. Prakticky to znamená, že při starém ceníku si kurýr vydělal při pěti stech zakázkách 39 250 korun hrubého a při novém ceníku 31 500 hrubého, a to nepočítám odečtení sociálního a zdravotního pojištění z této částky,“ vysvětluje jedna z postižených dopad změny, jež vyvolala vlnu kritiky i ze strany zákazníků a zákaznic, kteří firmě vyčítají špatné ohodnocení zaměstnanců v „první linii“. Aby si doručovatelé vydělali stejné peníze jako v minulosti, musí teď dosáhnout hodnocení od zákazníků nejméně 4,78 z 5,“ dodávají ještě lidé z Rohlíku a upozorňují, že okolnosti doručování jsou vždy extrémně nejisté a že nezáleží na samotné práci kurýrů a kurýrek, ale třeba i na situaci v dopravě.

„Sazba za jednu zakázku jde nyní dolu o více jak 50 procent, přičemž místo dvou bonusů jsou nyní nastaveny celkem čtyři (tedy čtyři kritéria hodnocení práce, které si musíte hlídat na 100 procent). To může fungovat při lepším rozložení škály kvality a lepším vztahu a respektu vůči kurýrům. Například pokud měsíční průměr hodnocení od zákazníků bude pod 4,67, bonus je nula,“ vadí lidem z firmy.

Odměny pro bezchybné

Samotný systém odměňování, který firma považuje za nástroj motivace, má podle dotčených, kteří si stěžují na sociálních sítích, i podle dlouhodobých kritiků nových forem práce a vykořisťování, spojených právě s dovážkovými službami a technologickými startupy, celou řadu negativ. Tato negativa pojmenovala i jedna z diskutujících, která upozornila na to, že výpočet je výhodný jen pro ideálního kurýra, který nikdy nemá zpoždění, nikdy nenarazí na otráveného zákazníka, jenž mu dá nízké hodnocení, a nikdy se mu nestane, že by v zácpě a ve stresu udělal chybu při řízení. Také by muselo jít o člověka, který by prakticky nejezdil na dovolenou. Minimální množství odpracovaných dní za měsíc má totiž v systému odměn zásadní vliv na to, kolik dostane za jednotlivé doručené zakázky. Pro toho, kdo nespadá do kolonky ideálního kurýra, ale nový systém nemusí být vůbec výhodný.

Ředitel Rohlíku Novák považuje firmu především za technologickou společnost a ve svých krocích zohledňuje zákaznickou zkušenost a spokojenost, nový systém odměn by tak měl pomoci Rohlíku nejspíš právě v tomto směru. „V srpnu jsme všem kurýrům významně navýšili odměny, protože jsou pro nás naprosto zásadní. Spokojení kurýři dělají spokojené zákazníky, proto jsou naše odměny kurýrům mezi 50-70 tisíci Kč měsíčně. A tak to i zůstane, většina našich kurýrů je skvělá. Máme ale i takové, kteří občas nějaký prohřešek provedou, takže pokud má některý kurýr horší hodnocení od zákazníků nebo nejezdí bezpečně, o část té navýšené odměny přijde. Ale týká se to jen menšiny kurýrů, naším cílem není ušetřit peníze na odměnách kurýrů,“ ohrazuje se firma.


Kurýři padají vyčerpáním

Mimo to se v komentářích na Facebooku objevují reporty rodinných příslušníků kurýrů. Manželky a partnerky si stěžují, že už dnes jejich manželé a partneři pracují bezmála celý den, aby se jim rozvážení vyplatilo. „Pane řediteli, přála bych vám být ženou takového kurýra. Ženou se dvěma dětmi do tří let, tedy bez možnosti pracovat. Nebo ještě lépe být jedním z těch dětí, které kurýr nevidí vyrůstat, a přijde tak o všechna poprvé. Protože aby si vydělal těch vašich 50 tisíc, je v práci minimálně 16 dní v měsíci od chvíle, kdy všichni doma ještě spí, do chvíle, kdy už doma všichni spí (4:30 – 22/23 hod.). V ty dny ho děti nevidí a zmíněná matka padá na pusu, protože nemá ani chvilku pro sebe. Ve dny, kdy je náhodou doma, kurýr padá vyčerpáním a spí klidně dva dny v kuse. S vaším novým demotivačním ceníkem bude k dosažení zmiňované částky potřeba odpracovat ještě víc dní. Tak mě napadá otázka: Jak dlouho vám v Rohlíku průměrně kurýři vydrží? Rok? Dva?“ píše jedna z manželek postiženého kurýra v reakci na video ředitele Rohlíku.

Kritika směřuje i k argumentaci Rohlíku, který se kasá tím, že „jeho“ kurýři si klidně přijdou i na 50 tisíc měsíčně. „Pokud Rohlík sám prezentuje na sítích fakturace kurýrů za 50 až 70 tisíc měsíčně a tím obhajuje tuto změnu odměn, pak je to nefér. Neříká, kolik hodin práce to stojí a kolik kurýrů v reálu tuto odměnu má. To mi připomíná průměrování mzdy v ČR. Většina kurýrů už dnes odvádí vysokou kvalitu. Pro Rohlík je kvalitní kurýr ten, který odpracuje minimálně 16 dní za měsíc (což je nyní dvě stě hodin měsíčně). Ti, co udělají jeden měsíc třeba přes 20 dní, přirozeně berou víc, ale udělají to každý měsíc? Kde ten průměr vzniká? Toto je iritující z posledního videa pana ředitele dnes na FB. Jasný vzkaz kurýrům ale nedal interně žádný. Zůstalo u ‚obracejte se každý na koordinátora, pokud máte dotazy‘,“ ohrazuje se proti komunikaci firmy další z postižených.

Švarcsystém

„Systém, kdy kurýři a kurýrky pracují na IČO, se nedá nazvat nijak jinak než zastřený pracovní vztah. Zpravidla se jedná o tzv. švarcsystém,“ vysvětluje právnička se specializací na pracovní právo Šárka Homfray. „Ta spolupráce se tváří jako spolupráce dvou nezávislých podnikatelů, ale ve skutečnosti tomu tak není. Například kurýři mají nějak danou výši odměn za hodinu či za měsíc, nějakou pracovní dobu. Mají omezená práva a samostatnost – nemohou třeba jezdit pro někoho jiného. A takový člověk nemá pochopitelně ani výhody. Nemocenskou si platí dobrovolně, nemá garantovanou dovolenou, sociální a zdravotní pojištění odvádí také sám, a to vše je velká forma nejistoty. Pro firmy má ale takové uspořádání několik výhod: nižší mzdové náklady, což je svým způsobem ale výhodnější i pro ‚zaměstnance‘, alespoň co se týká výdělku. Další výhodou pro firmy je větší flexibilita: neexistuje výpovědní lhůta, odstupné a další náklady,“ vysvětluje právnička. Zároveň tento typ „zaměstnávání“ téměř vylučuje vznik odborů, které by kolektivně hájily zájmy zaměstnanců. Přitom lidé z Rohlíku jezdí v autech firmy a pracují pod firemní aplikací – nejedná se tedy o dva samostatné podnikatele, kteří spolu uzavřeli rovnocenný kontrakt.

Podobně mluví i specialistka na digitální platformy, politoložka Kateřina Smejkalová. „Na kroku Rohlíku se potvrzuje, že byznysový model mnoha digitálními aplikacemi zprostředkovaných služeb předpokládá zejména nízké mzdové náklady, bez kterých by měl potíže obstát – zejména pokud musí držet v dobré náladě investory a chce neustále expandovat. Využité technologie naopak nejsou to rozhodující, i když se tak firmy digitální ekonomiky často rády tváří. V celém procesu zbývá velký objem lidské práce, často pro uživatele neviditelné.“

Pracovní podmínky v jiné rozvážkové firmě, popsal před časem v rozhovoru pro Alarm jeden z kurýrů společnosti Dáme jídlo: „Rozvážím pro Dáme jídlo, nepracuju však přímo pro ně, ale pro jednu z jejich dodavatelských firem. Říká se tomu Flotila. Jsem tedy u firmy, kde nejsem zaměstnancem, jezdím na dohodu a mám 42 korun za každé doručení jídla. Musím vyzvednout jídlo, dovézt ho na nějakou adresu a peníze dostanu podle toho, kolik toho stihnu,“ vysvětluje kurýr. Dodává také, že kurýři musí šetřit na parkovném, aby se jim práce vůbec vyplatila a že každou pokutu jim Dáme jídlo strhává z platu. Realitu práce v takzvané gig economy mapoval Alarm i v seriálu, který se tomuto fenoménu věnoval. Na sociálních sítích v reakci na změny v odměňování kurýrů Rohlíku vzniklo heslo #nebertekuryrumpenize a lidé firmě píší, že přejdou ke konkurenci.

Autoři jsou redaktoři Alarmu.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace