Foto: Rolandhino1, Wikimedia Sverige
Již za pár týdnů začíná jedna z největších sportovních akcí tohoto roku – zimní olympiáda v čínském Pekingu. Jednou z největších hvězd a adeptek na medaili bude i americká lyžařka Mikaela Shiffrinová. Jenže tomu tak být vůbec nemuselo. Na začátku nové lyžařské sezony nahlas uvažovala o tom, že ve svých šestadvaceti letech ukončí kariéru. Důvodem nebyla pro dvojnásobnou olympijskou vítězku a šestinásobnou světovou šampionku ztráta motivace, ani nedávná tragická smrt jejího otce, který ji k lyžování přivedl, dokonce ani zdravotní potíže se zády, které lyžařku dlouhodobě trápí.
„Jsem hodně blízko tomu, abych během sezony změnila své plány. Abych zohlednila vliv svého cestování na životní prostředí,“ prohlásila Schiffrinová, která kromě environmentálních dopadů alpského lyžování reflektuje i zhoršující se podmínky pro lyžování samotné, což je způsobené klimatickou změnou. „Nejsem vědkyně, ale jsem znepokojená tím, co se děje. Jako by nám příroda říkala, že se zlobí. Že jsme udělali něco velmi špatného. Je to vážné téma, proto je důvod k velkým obavám,“ dodává lyžařka, která jezdí hybridním autem a doma využívá energii ze solárních panelů.
Podle meteorologického serveru Worldweather.com zde v tomto období reálně napadnou dva centimetry sněhu. A to je na pořádání závodů sjezdového lyžování zatraceně málo.
V podobné kritické sebereflexi není sama. Ve stejném duchu se vyjádřil i německý sjezdař Felix Neureuther. Sedmatřicetiletý závodník zkritizoval start lyžařské sezony už v říjnu, což se projevilo v rakouském Söldenu, kde téměř nebyl sníh. „Bylo by dobré odložit start na později, lyžování bude mít v budoucnosti problém s důvěryhodností. Hlavně pokud jde o změnu klimatu,“ řekl a podpořil také svoji lyžařskou kolegyni. Zdá se, že dvojice špičkových sportovců uhodila ekologický hřebíček na sportovní hlavičku.
I když se obecně zdá, že ekologické povědomí a klimatické změny se sportovců či sportu jako takového příliš netýkají – nebo se v něm spíše nenosí – i zde někdejší ledy roztávají. A to nejen v zimních sportech, ale i na letních olympiádách, fotbalových a hokejových stadionech a v neposlední řadě i na golfových hřištích.
Olympijský armageddon
Shiffrinová svoji kariéru kvůli ekologickému svědomí – zatím – neukončila, takže aktuálně vládne Světovému poháru a s největší pravděpodobností bude moci okusit na vlastní kůži, nebo spíše lyžařskou kombinézu, jak vypadají dopady lyžařského sportu na životní prostředí – a to nikde jinde než přímo na hrách v Pekingu.
Jednou věcí je uhlíková stopa, kterou tisíce účastníků z celého světa svými lety do čínské metropole vytvoří. Přece jen zákaz účasti diváků kvůli koronavirovým opatřením znamená, že nedojde k podobné zátěži v důsledku masivního leteckého transportu jako v minulosti. Během her v Londýně 2012 či o čtyři roky později v brazilském Riu vytvořily jenom samotné lety 3 miliony tun uhlíkových emisí – pro srovnání je to zhruba 10 procent z roční produkce zemí jako je Irsko nebo Nový Zéland. A to olympiáda trvá dva týdny.
Problém ale tentokrát tkví ještě někde jinde. Ve sněhu. Opravdovém sněhu. Od ledna do března bude mít Londýn, Paříž, či Madrid mnohem větší sněhovou nadílku než národní ski-alpinistické centrum v Jen-čchingu, které leží bezmála devadesát kilometrů od centra Pekingu. Podle meteorologického serveru Worldweather.com zde v tomto období reálně napadnou dva centimetry sněhu. A to je na pořádání závodů sjezdového lyžování zatraceně málo.
foto: Rolandhino1, Wikimedia Sverige
„Čeká nás možná nejvíce neudržitelná zimní olympiáda vůbec. Tyto hory totiž nemají žádný přirozený sníh,” prohlásila směrem k blížícím se hrám profesorka geografie Carmen de Jong z univerzity ve Štrasburku. Není tajemstvím, že Mezinárodní olympijský výbor o této skutečnosti, která z pořádání zimní olympiády v takovém prostředí dělá – slušně řečeno – nesmyslnou záležitost, věděl, jenže další uchazeči jako Stockholm, Oslo či Mnichov neměli k pořádání dostatečnou podporu vlastních obyvatel. A nejvážnější konkurent z Kazachstánu v závěrečném hlasování nakonec podlehl Pekingu o pouhé čtyři hlasy. Takže přijde na řadu stále oblíbenější umělé zasněžování. Stejně jako v druhém středisku her v Čang-ťia-kcho, kde proběhnou závody v klasickém běžeckém lyžování, skocích či na snowboardech.
Podle aktuálních propočtů bude čínský pořadatel kvůli umělému zasněžování potřebovat 185 milionů litrů vody, které dvě stovky sněžných děl promění ve sníh. To se ostatně čekalo. Proto v oblasti, která je v podstatě polopouští a kde prší paradoxně ještě méně než v samotném Pekingu, se celý rok schraňovala voda do speciálních nádrží.
Ostatně, jak ukázala nedávná reportáž České televize, místní zemědělci měli naprostý zákaz tuto vodu ke svým užívat. Stát jim sice přislíbil finanční kompenzace za úrodu, jenže ty dosahují pouhé poloviny její tržní hodnoty. Navíc místní musejí o celé záležitosti mlčet, jak se přesvědčili i televizní reportéři, kteří neunikli pozornosti místních funkcionářů. Navrch byli místní farmáři nuceni přestat chovat kozy či pěstovat kukuřici, aby vodu nekontaminovali.
Mise Peking
A nejde jen o sníh. Hry v Číně zasáhnou i do 4,5 tisíce hektarů velké přírodní rezervace, přestože MOV ještě v roce 2015 uklidňoval veřejnost tím, že závodní dráhy povedou jinudy. Jenže vědecký magazín Nature citoval vědce z čínské akademie věd, kteří ukázali, jak tratě povedou přímo chráněnou oblastí. Na informaci, která na sociálních sítích vzbudila se čtvrt milionem zhlédnutí velkou odezvu, reagoval tamní starosta tím, že nechal překreslit mapu rezervace.
Ostatně se zásahem do chráněné oblasti má zimní olympiáda čerstvé zkušenosti z předchozích her. V jihokorejském Pchjongčchangu. Jižní Korea totiž po zisku pořadatelství zjistila, že jediné místo, kde může vybudovat dostatečné sjezdovky je hora Gariwang. Hora, která byla králem v 15. století prohlášená za posvátnou, a navíc v roce 2008 kvůli zcela unikátnímu mikroklimatu prohlášena za chráněnou. Deset let poté zde v místě 60 tisíc vykácených stromů proběhly olympijské hry. A zdejší ekosystém byl zničen. Tomu nezabránil ani příslib vysázení stejného počtu stromů někde jinde, což, jak se dnes v celé nahotě ukazuje, ani nebylo v plné míře splněno. MOV si za svým rozhodnutím stojí a v této záležitosti zdůrazňuje, že Peking naplňuje závazky, které na pořadatele klade proekologická agenda pro udržitelný vývoj 2030 od OSN. Výbor navzdory masivnímu využití umělého sněhu vyzdvihuje slíbené využívání obnovitelné energie či recyklaci vodních zdrojů a již nyní prohlásil, že „Mise Peking 2022 bude zelená, otevřená a čistá“. Více na téma ekologie a sport v novém díle podcastu Outsider.
Autor je spolupracovník redakce.