Pět minut pro Romy, pět minut pro nácky. Petr Pavel chce být prezidentem všech

Návštěva Petra Pavla v severních Čechách ukázala zajímavý rozpor. Generál ve výslužbě navštívil chanovské sídliště, ale setkal se také s představiteli družstva Krušnohor, kterém proslulo rasismem a šikanózními praktikami.

V rámci své (zatím neoficiální) předvolební kampaně, cílené aktuálně na severní Čechy přijel na návštěvu do Chanova bývalý předseda vojenského výboru NATO, generál ve výslužbě a kandidát na prezidenta České republiky Petr Pavel. Stavil se v chanovském komunitním domě, popovídal si s místními a s dětmi si zahrál stolní tenis. Později poslal do Chanova zdravici a také dar v podobě pingpongových pálek.

Proč generál během jednoho dne vyjádřil podporu chanovským a jejich snahám, a vzápětí se poplácával po zádech s těmi, kteří marasmus sociálně slabých a vyloučených rodin pomáhají udržovat?

Nutno říci, že návštěvu vyloučené lokality politikem, který se chce ucházet o nejvyšší úřad v zemi, moc často nevidíme. Již samotný fakt, že se v rámci neoficiální předvolební kampaně Pavel rozhodl přijet právě do Chanova, vyjádřil místním podporu v jejich snaze měnit chanovské sídliště k lepšímu a apeloval na spolupráci mezi komunitami, je chvályhodný. Můžeme to vnímat i jako projev určité politické odvahy, uvážíme-li, jak negativně Chanov média běžně vykreslují. Navíc spojit své jméno s touto sociálně vyloučenou lokalitou neznamená získat politické body u mosteckých voličů – pokud ovšem nejde o surfování na vlně nesnášenlivosti pramenící z dlouhodobě neřešených sociálních problémů a obchodu s chudobou. Vymezování se vůči „nepřizpůsobivým“ patří v mosteckém komunálu ke standardní politické výbavě a Romové jsou zde velmi oblíbeným a desetiletími ověřeným marketingovým nástrojem, jenž spolehlivě pomáhá jitřit emoce a odvádět pozornost veřejnosti tam, kde ji politici chtějí mít. Nemáte kvalitní politický program a žádnou vizi pro město? Nejsou za vámi výsledky? Valí se na vás nějaký skandál? Nevadí, vrazte tam Roma, přidejte nějaké manipulativní prohlášení, okořeňte je sociálními dávkami a vařte přibližně půl roku před volbami. Tento recept sice nepřinese žádné řešení, ale politické body určitě ano. Romská karta totiž přebíjí všechno a je v místní špinavé politické hře natolik silným žolíkem, že by vás vynesla na výsluní, i kdybyste byli podezřelí z obchodu s dětmi nebo krádeže korunovačních klenotů. O to více je třeba odvahu Petra Pavla přijet do Chanova a pochlubit se tím na Facebooku ocenit.

Rasisté z Krušnohoru

Mé nadšení však vyprchalo ve chvíli, kdy se mi do ruky dostal měsíční zpravodaj Stavebního bytového družstva Krušnohor, ve kterém si ctihodný generál ve výslužbě a kandidát na prezidenta potřásá rukou s šéfem družstva Františkem Rybou a vyměňuje si s ním dary, jako by nešlo o postavu, od které by se měl politicky zcela izolovat. Právě Krušnohor totiž za současnou situaci nese část viny, protože družstevní byty pod cenou rozprodává spekulantům a pomáhá tak na Mostecku k rozvoji obchodu s chudobou. Paradoxem je, že si Krušnohor zároveň jitřením emocí spojených s výše uvedeným problémem buduje svůj politický vliv, přičemž si pro tyto účely v roce 2002 založil politickou stranu Sdružení Mostečané Mostu (SMM). Ta se sice snaží tvářit, že politickou stranou není, ale to zřejmě především proto, aby se na ni nevztahovala pravidla transparentního financování politických stran. Což ovšem soud neuznal a kvůli obcházení zákona SMM nařídil ukončit politickou činnost. Protože se však SMM odvolalo k vrchnímu soudu, který z procesních důvodů vrátil věc k dalšímu projednání tomu krajskému, stihnou Mostečané ve volbách 2022 znovu kandidovat.

Sdružení Mostečané Mostu není v podstatě nic jiného než odloučené pracoviště Krušnohoru, se kterým je personálně propojeno a kterému na politické úrovni pomáhá prosazovat zájmy jeho vedení, tedy Františka Ryby, který je zároveň sekretářem SMM. Je tedy zcela oprávněné hovořit o těchto institucích jako o jedné entitě. Ostatně měsíčník, ve kterém je zobrazen i generál Petr Pavel, je sice vydáván za peníze družstevníků, ale využíván je jako propagandistický plátek pro vyřizování si účtů s politickou konkurencí a prakticky s kýmkoli, kdo se Krušnohoru znelíbí. Stačí se ocitnout v opozici proti managementu družstva a dehonestační kampaň, vedená dikcí, za kterou by se Rudé právo nemuselo stydět, na sebe nenechá dlouho čekat. Přirovnání k ústřednímu tiskovému orgánu KSČ není přehnané, ba naopak – ve zpravodaji nechybí ani údajné dopisy „rozhořčených čtenářů“, kteří spravedlivým hněvem lidu spílají „nepřátelům“ Krušnohoru. Duch starých časů jako by odtud nikdy nevyvanul.

Je-li k tomu příležitost, neváhá šéf Krušnohoru využít k dehonestaci svých oponentů i seriózní tisk. Například v rozhovoru pro Respekt se na adresu Ivety Theuserové, členky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, vytasil s reakcí: „Ta cikánka prolhaná? Myslíte tu cikánku, co má IQ bublajícího bahna?“ Theuserová si totiž jakožto předsedkyně SVJ, které Krušnohor spravoval, dovolila poukázat na nesrovnalosti v účetnictví a vyvolat vzpouru, jež vedla k odtržení SVJ od Krušnohoru. Theuserová si ovšem Rybova slova nenechala líbit a nakonec u soudu dosáhla satisfakce v podobě nařízení omluvy a finanční kompenzace ve výši padesáti tisíc korun.

SMM není úplně neznámým uskupením a podařilo se mu již několikrát vejít ve známost i na celorepublikové úrovni, nejviditelněji pak díky své nenávistné kampani před komunálními volbami v roce 2018. Sdružení tehdy slibovalo postavit „vesnici pro lůzu“, čímž mínilo prostorovou segregaci Romů v plechových budkách na chanovském sídlišti po vzoru někdejšího starosty Vsetína Jiřího Čunka. Mostečané nakonec skončili v opozici, a tak projekt převzal vítězný ProMost, který od něj ovšem nyní zřejmě upouští. Ale abychom nebyli na pochybách, SMM neváhalo svůj záměr segregovat Romy zcela jasně popsat ve svém volebním programu. Za kampaň, ve které Mostečané používali hesla jako „Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit“ a ze které v 21. století skutečně mrazí, si SMM vysloužilo zmínku ve Zprávě o projevech extremismu a předsudečné nenávisti z dílny ministerstva vnitra.

Marketingový fail, nebo taktika?

Proč generál během jednoho dne vyjádřil podporu chanovským a jejich snahám, a vzápětí se poplácával po zádech s těmi, kteří marasmus sociálně slabých a vyloučených rodin pomáhají udržovat a ještě na něm politicky parazitují? Proč se nechává fotografovat s těmi, kteří devalvují mosteckou komunální politiku, čile obchodují se strachem a jejichž politická divize neváhá v deprivovaném Chanově kupčit s volebními hlasy? Je to vážně absurdita, kterou by nevymyslel ani Kafka, i kdyby ho internovali v Sudetech.

Pravděpodobným vysvětlením jednání Petra Pavla může být selhání jeho týmu, který neprozřetelně nechal generála padnout si kolem krku s profesionálními rasisty, již jeho návštěvy náležitě využijí. Je otázkou, jak je možné, že generálovi lidé nejsou schopni si ověřit, ke komu svého svěřence, o jehož mediální obraz mají pečovat, posílají. Každopádně o Sdružení Mostečané Mostu a Krušnohoru už toho bylo napsáno tolik, že se nelze vymlouvat na nedostatek zdrojů. Druhým – a mnohem horším – vysvětlením může být, že Petr Pavel naprosto přesně věděl, s kým se má setkat, a nevadí mu „hrát to na obě strany“, tedy sbírat hlasy ve vyloučených lokalitách a zároveň se lísat k uskupením, kterým není cizí rétorika jako vystřižená z třicátých let.

Existuje jen jedna osoba, která může tuto situaci vyjasnit, a sice Petr Pavel sám. Ten samozřejmě může zvolit taktiku mrtvého brouka a nechat své voliče dumat nad tím, který z výše popsaných scénářů je blíže realitě. Také ovšem může rozptýlit pochybnosti a vyjádřit se k návštěvě Krušnohoru jako k politováníhodné události, k níž by nikdy nedošlo, pokud by měl k dispozici potřebné informace. V každém případě voliči jistě budou chtít vědět, jak má tento kandidát na prezidenta uspořádané hodnoty.

Autor vystudoval veřejnou a sociální politiku. Žije a pracuje v Mostě.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Podrobné informace