Stát by měl jít příkladem. Odboráři z Úřadu práce odmítají zmrazení platů

Odborový svaz státních orgánů a organizací se ústy Jana Dudka, předsedy podnikového výboru odborových organizací při Úřadu práce ČR, ohradil proti zmrazení platů státním zaměstnancům.

Vláda minulý týden oznámila svůj záměr zmrazit většinu platů státních zaměstnanců. Výjimku tvoří pouze učitelé a zdravotníci spadající pod tabulkové platy. Těm mzdy mírně porostou: učitelé si polepší o dvě procenta, zdravotníci o šest. Platy pracovníků v sociálních službách pak v příštím roce stoupnou o 700 korun. Vláda Petra Fialy se pro zmrazení většiny mezd rozhodla navzdory tomu, že se podle ekonomů důsledkem masivní inflace platy lidí ve státním sektoru fakticky sníží. Kritické hlasy z řad odborníků navíc varují, že zmrazení se nejvíce dotkne lidí v nejnižších platových pásmech, typicky například kuchařek ve školních jídelnách, knihovnic nebo právě zaměstnanců Úřadů práce. Ti mají i dnes často problémy se svým platem vyjít.

V kontextu inflace, která bude minimálně osm procent, a toho, že platy byly zmrazené už v roce 2021, je to pro státní zaměstnance opravdu nepříjemné.

Tento krok vlády ihned po jeho oznámení kritizoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Až na výjimky bude mít většina zaměstnanců státu nižší příjem, přesněji řečeno kupní síla jejich příjmu bude nižší než na počátku roku 2021. To považuji za něco, co je neuvěřitelné,“ řekl Středula Blesku. Podle Středuly státní zaměstnanci za stav státního rozpočtu nemohou. V podobném duchu se nyní vyjádřil i Jan Dudek, předseda podnikového výboru odborových organizací při Úřadu práce ČR. Ten v otevřeném dopise ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi upozorňuje na to, že už dnes jsou lidé pracující na Úřadech práce dost nevalně odměňováni. Práce, kterou vykonávají, přitom vyžaduje specializované vzdělání.

„Stát je největší zaměstnavatel, v řadě oblastí by měl jít jako zaměstnavatel příkladem. Od vaší vlády očekávali i tito zaměstnanci nápravu ve společenském, tedy i platovém hodnocení jejich práce, práce pro společnost, tedy pro občany a stát jako celek. Toto se bohužel nestalo. Nevíme, zda je to jen neznalostí poměrů a nároků na tuto pracovní činnost, ale snad znáte ono úsloví, že úroveň veřejné služby může být jen taková, nakolik máte peněz. Tato služba není perpetuum mobile. Vlády si to ale poměrně často myslí. Nové a nové agendy, jejich rozšiřování bez nových lidí… To je stále aktuální stav. V roce 2022, nyní například v souvislosti s nároky na pomoc lidem v době, kdy je vyvolána krize v energetice a inflace,“ kritizuje Dudek rozhodnutí vlády. „Nevím, zda vy víte, že celá řada zaměstnanců této instituce je příjemcem dávek, které Úřad práce vyplácí. To jsou informace, které k resortnímu ministru zpravidla nedolehnou. Zdá se vám, vážený pane ministře, normální, aby zaměstnanec, který pracuje ve vámi řízené organizaci, měl směnu na jedné straně přepážky a po skončení práce si sedl, obrazně řečeno, na druhou stranu?“ ptá se předseda svazu ministra práce a sociálních věcí Jurečky a vysvětluje, že zaměstnanci Úřadu práce nenesou odpovědnost za stav rozpočtu: „Zaměstnanci Úřadu práce si to nezaslouží, v čem jsou jiní než učitelé? Jsou citliví na nespravedlnost, konečně často ji v terénu napravují. Cítí neperspektivu, která vzniká z přehlížení jejich práce. Cítí neocenění jejich práce.“

„Nejhorší je, že s námi, zástupci zaměstnanců, vláda tento krok vůbec nekonzultovala. Dozvěděli jsme se to až na tiskové konferenci a z médií,“ vadí Pavlu Bednářovi, předsedovi Odborového svazu státních orgánů a organizací. „Ještě k tomu rozdělují zaměstnance veřejné správy na různé typy – ale proč nedostanou přidáno hygieničky, strážníci nebo lidé na OSPOD či Úřadech práce, kteří během pandemie museli zpracovávat mnohem více podnětů než předtím? V kontextu inflace, která bude minimálně osm procent, a toho, že platy byly zmražené už v roce 2021, je to pro státní zaměstnance opravdu nepříjemné,“ dodává Bednář. Zaměstnanci a zaměstnankyně Úřadů práce spadají do deváté a desáté platové třídy. Průměrná částka na jedno pracovní místo tvoří 30 tisíc korun.

Čtěte dále