Volby v Chile: historick├ę v├şt─Ťzstv├ş Gabriela Borice a progresivn├şch soci├íln├şch hnut├ş

Nastupuj├şc├ş prezident Chile vze┼íel ze studentsk├ęho hnut├ş, jeho v├şt─Ťzstv├ş by ale nebylo mo┼żn├ę bez ┼íirok├ę koalice nap┼Ö├ş─Ź chilskou spole─Źnost├ş. Co p┼Öedch├ízelo zvolen├ş Gabriela Borice?

Kdy┼ż jsem v roce 2015 pracovala v Santiagu de Chile na v├Żzkumu o studentsk├ęm soci├íln├şm hnut├ş, bylo pova┼żov├íno za vy─Źerpan├ę, pouze se zlomkem sv├ę s├şly z roku 2011, kdy vedlo nejv─Ťt┼í├ş soci├íln├ş protesty v zemi od p├ídu diktatury v roce 1990. D─Ťlala jsem tak├ę rozhovory s┬áCamillou Vallejo, Gabrielem Boricem a Giorgiem Jacksonem jako┼żto hlavn├şmi p┼Öedstaviteli n─Ťkolika diviz├ş Konfederace chilsk├Żch student┼» (CONFECH). V┬ároce 2015 se tito t┼Öi student┼ít├ş aktivist├ę ocitli v obt├ş┼żn├ę situaci pot├ę, co p┼Öijali nab├şdku prezidentky Michelle Bachelet, aby byli ofici├íln─Ť zastoupeni v parlamentu, co┼ż m─Ťlo v├ęst ke konsolidaci po┼żadavk┼» protestuj├şc├şch student┼».

B├Żval├ş student┼ít├ş demonstranti, unaven├ş a roz─Źarovan├ş z┬áparlamentn├ş politiky (─Źasto nav├şc ─Źel├şc├ş tvrd├ę kritice ze strany levicov├Żch aktivist┼» za to, ┼że p┼Öipustili svou kooptaci do politick├ęho syst├ęmu, ale i ├║tok┼»m ze strany pravicov├Żch politik┼»), od t├ę doby hledali svou vlastn├ş cestu, p┼Öi─Źem┼ż v Kongresu zastupovali r┼»zn├ę pozice nap┼Ö├ş─Ź politick├Żm spektrem. Loni 19. prosince se Gabriel Boric, zastupuj├şc├ş koalici levicov├Żch stran a soci├íln├şch hnut├ş Apruebo Dignidad (Schvaluji d┼»stojnost), stal nejmlad┼í├şm prezidentem v┬áhistorii Chile, s historick├Żm ziskem 55,9 procenta hlas┼».

Postdiktaturn├ş demokratick├Ż p┼Öechod

V├şt─Ťzstv├ş Gabriela Borice nen├ş mo┼żn├ę pochopit, ani┼ż by bylo zar├ímov├íno do ┼íir┼í├şho kontextu desetilet├ş trvaj├şc├şho soci├íln├şho boje proti d─Ťdictv├ş Pinochetovy diktatury a jej├ş neoliber├íln├ş doktr├şny ekonomick├Żch ┼íok┼» a zejm├ęna historick├ę role, kterou v t─Ťchto boj├şch hr├ílo chilsk├ę studentsk├ę soci├íln├ş hnut├ş, z n─Ťho┼ż Boric a koalice Apruebo Dignidad vze┼íly.

Prezidentsk├í v├Żhra je symbolem znovuzrozen├ş nad─Ťje po dvou dek├íd├ích intenzivn├şch soci├íln├şch protest┼» a mobilizaci ┼íirok├ę ┼ík├íly hnut├ş bojuj├şc├şch za demokratickou transformaci a pr├ívo na d┼»stojn├Ż ┼żivot.

Vlna masivn├şch n├írodn├şch protest┼» mezi lety 1983 a 1986 eskalovala v proces jedn├ín├ş mezi diktaturou, p┼Öedstaviteli um├şrn─Ťn├ę opozice, katolickou c├şrkv├ş i korpor├ítn├şmi podniky a vl├ídami Spojen├Żch st├ít┼» a Spojen├ęho kr├ílovstv├ş. Tato jedn├ín├ş vedla k dohod─Ť o zlomkov├ęm p┼Öechodu k demokratick├ę p┼Öestavb─Ť, kter├í m─Ťla zabr├ínit masov├ęmu povst├ín├ş podporovan├ęmu sektory radik├íln├ş levice. Diktatura tedy nebyla svr┼żena, ale postupn─Ť nahrazena takzvanou ochrannou demokraci├ş vl├ídy koalice Concertaci├│n de Partidos por la Democracia (Koalice stran pro demokracii) v letech 1988 a┼ż 2009, kter├í si zachovala tyt├ę┼ż politick├ę, soci├íln├ş a ekonomick├ę modely a politiky, kter├ę fungovaly b─Ťhem diktatury a kter├ę byly Pinochetovou vl├ídou veps├íny do ├║stavy v roce 1980. Takto mohla diktatura prosazovat sv├ę politick├ę a ekonomick├ę c├şle i po sv├ęm ofici├íln├şm konci, p┼Öi─Źem┼ż z├írove┼ł byla soci├íln├şm hnut├şm v┬áprvn├şch letech transformace zna─Źn─Ť oslabena. Politick├Ż syst├ęm v Chile z┼»stal ur─Źov├ín ├║stavou z roku 1980 a binomick├Żm syst├ęmem parlamentn├şch voleb, kter├ę umo┼żnily konzervativn├ş men┼íin─Ť b─Ťhem dvaceti let sd├şlen├ş moci s Concertaci├│n uplat┼łovat pr├ívo veta, ─Ź├şm┼ż se omezily snahy o prohlouben├ş demokratick├Żch reforem.

Chilsk├ę demokratick├ę transformace tak bylo dosa┼żeno s obrovsk├Żmi ├║stupky v┼»─Źi p┼Öedstavitel┼»m diktatury. Bylo tak umo┼żn─Ťno pokra─Źov├ín├ş instituc├ş zalo┼żen├Żch vojensk├Żm re┼żimem a jeho neoliber├íln├şm ekonomick├Żm modelem, jako┼ż i statu quo ve v─Ťci hlub┼í├şch demokratiza─Źn├şch reforem. Dal┼í├şm d┼»vodem t├ęto setrva─Źnosti bylo pokra─Źov├ín├ş z├íkon├şku pr├íce podle ├║stavy z roku 1980, kter├í v praxi zcela negovala ├║─Źinky protestn├şch akc├ş zam─Ťstnanc┼» a odbor┼». Tyto faktory dlouhodob─Ť zamezovaly projev┼»m soci├íln├şch nepokoj┼» a po┼żadavk┼» lidu.

D─Ťdictv├ş studentsk├ęho soci├íln├şho hnut├ş

V p┼Ö├şpad─Ť vysoko┼íkolsk├ęho vzd─Ťl├ív├ín├ş podn├ştila v osmdes├ít├Żch letech politika vojensk├ęho re┼żimu vznik mnoha soukrom├Żch univerzit a ty st├ítn├ş rozlo┼żila t├şm, ┼że vytvo┼Öila region├íln├ş univerzity po cel├ę zemi. Nej┼íkodliv─Ťj┼í├şm ├║─Źinkem t├ęto politiky bylo zaveden├ş samofinancov├ín├ş st├ítn├şch univerzit ze ┼íkoln├ęho, ─Ź├şm┼ż se vytvo┼Öila konkurence mezi st├ítn├şmi a soukrom├Żmi univerzitami p┼Öi n├íboru student┼» s dobr├Żmi v├Żsledky. V p┼Ö├şpad─Ť z├íkladn├şho a st┼Öedn├şho ┼íkolstv├ş na┼Ö├şdila diktatura municipalizaci ┼íkol, tedy p┼Öesun ┼íkol z ministerstva ┼íkolstv├ş pod kontrolu obc├ş, ─Ź├şm┼ż se zv├Żraznily rozd├şly v kvalit─Ť vzd─Ťl├ív├ín├ş. V d┼»sledku toho kvalita vzd─Ťl├ív├ín├ş z├ívis├ş na bohatstv├ş ka┼żd├ę dan├ę obce. Nav├şc zaveden├ş takzvan├Żch dotovan├Żch soukrom├Żch ┼íkol v osmdes├ít├Żch letech vedlo k ovl├ídnut├ş vzd─Ťl├ív├ín├ş podnikateli, kte┼Ö├ş jsou motivov├ín├ş pob├şr├ín├şm st├ítn├şch dotac├ş.

Od roku 1997 vedla kontinuita neoliber├íln├şho tr┼żn├şho modelov├ęho vzd─Ťl├ív├ín├ş b─Ťhem postdiktaturn├şch vl├íd k n─Ťkolika povst├ín├şm st┼Öedo┼íkolsk├Żch a vysoko┼íkolsk├Żch student┼». Studenti se v┼íak aktivn─Ť pod├şleli na demokratiza─Źn├şch procesech na univerzit├ích a st┼Öedn├şch ┼íkol├ích v Chile u┼ż dlouho p┼Öed vojensk├Żm p┼Öevratem v roce 1973. B─Ťhem Pinochetovy diktatury byli studenti vystaveni neust├íl├ęmu brut├íln├şmu ├║tlaku, p┼Öi─Źem┼ż z├írove┼ł sehr├ívali kl├ş─Źovou roli v odporu proti re┼żimu. Po ofici├íln├şm ukon─Źen├ş diktatury v roce 1990 studentsk├ę hnut├ş pokra─Źovalo v mobilizaci proti v├í┼żn├Żm nedostatk┼»m demokratick├ę transformace, p┼Öi─Źem┼ż tento proces kritizovalo jako neuspokojiv├Ż a chybn├Ż. V roce 2006 se ─Ź├íst t├ęto nespokojenosti prom├ştla do takzvan├ę revoluce tu─Ź┼ł├ík┼», kdy se miliony st┼Öedo┼íkol├ík┼» oble─Źen├Żch ve ┼íkoln├şch uniform├ích zmobilizovaly proti Pinochetovu d─Ťdictv├ş ultraneoliber├íln├şho vzd─Ťl├ívac├şho syst├ęmu a hlubok├ę soci├íln├ş nerovnosti v zemi, ─Ź├şm┼ż se vytvo┼Öil precedens pro nadch├ízej├şc├ş roky studentsk├Żch protest┼».

Roku 2011 Konfederace chilsk├Żch student┼» pod veden├şm Borice, Valleje a Jacksona vyzvala k demonstrac├şm v Santiagu, ─Ź├şm┼ż zah├íjili nejv─Ťt┼í├ş mobilizaci studentsk├Żch hnut├ş od konce diktatury. Zpo─Ź├ítku studenti protestovali proti zpo┼żd─Ťn├ş financov├ín├ş p┼Öi poskytov├ín├ş grant┼» a proti nov├ęmu embargu na studentsk├ę slevy v syst├ęmu ve┼Öejn├ę dopravy. T├ęm─Ť┼Ö okam┼żit─Ť v┼íak p┼Öe┼íli ke zpochyb┼łov├ín├ş ekonomick├ęho modelu v zemi jako┼żto celku. Studenti obsazovali vzd─Ťl├ívac├ş za┼Ö├şzen├ş a organizovali shrom├í┼żd─Ťn├ş a masov├ę pochody, kter├ę se odehr├ívaly po cel├ę zemi a trvaly n─Ťkolik m─Ťs├şc┼». Mlad├ş lid├ę hlasit─Ť a viditeln─Ť po┼żadovali radik├íln├ş reformy vzd─Ťl├ívac├şho syst├ęmu. Hnut├ş dos├íhlo s├şly a velikosti, jakou Chile od p┼Öechodu k┬ádemokracii nepoznalo. Studentsk├ę demonstrace se rychle roz┼í├ş┼Öily o rozs├íhlou mobilizaci skupin bojuj├şc├şch proti megaprojekt┼»m vodn├şch elektr├íren, pochody za pr├íva sexu├íln├şch men┼íin, st├ívky horn├şk┼» ze soukrom├ęho i st├ítn├şho sektoru, protesty proti privatizaci ryb├í┼Ösk├Żch svaz┼» a gener├íln├ş st├ívky p┼Ö├şstavn├şch d─Ťln├şk┼» a v neposledn├ş ┼Öad─Ť o vytrval├Ż boj domorod├Żch Mapu─Ź┼» za obnovu mapu─Źsk├Żch teritori├ş a jejich politickou autonomii.

A─Źkoli ne v┼íech po┼żadavk┼» bylo dosa┼żeno, mobilizace z roku 2011 dok├ízaly s obrovskou silou obnovit soci├íln─Ť-ekonomickou politickou agendu. A co je mo┼żn├í je┼ít─Ť d┼»le┼żit─Ťj┼í├ş, dos├íhly repolitizace chilsk├ę spole─Źnosti a o┼żiven├ş soci├íln├şch boj┼» a politick├ęho odporu. Studentsk├ęmu hnut├ş z roku 2011 se nav├şc poda┼Öilo obnovit politick├ę strategie zpochyb┼łov├ín├ş statu quo vynucovan├ęho shora pod ideologickou hegemoni├ş neoliberalismu nastolen├ęho Pinochetovou diktaturou.

Povst├ín├ş z roku 2019 a boj za novou ├║stavu

Studentsk├ę hnut├ş po dv─Ť dek├ídy tvrdilo, ┼że je nezbytn├ę zm─Ťnit ├║stavu zavedenou Pinochetem v roce 1980, jej├ş┼ż neoliber├íln├ş autorit├í┼Ösk├ę prvky se po p┼Öechodu k demokracii nezm─Ťnily. Hnut├ş po┼żadovalo demokratickou ├║stavu, kter├í by potvrdila spole─Źensk├í pr├íva na vzd─Ťl├ín├ş, zdrav├ş a soci├íln├ş zabezpe─Źen├ş. Pinochetovsk├í ├║stava z roku 1980 definovala politick├Ż a ekonomick├Ż syst├ęm v Chile, kter├Ż dodnes zde omezuje demokracii. ├Üstava h├íj├ş syst├ęm postaven├Ż na soukrom├ęm vlastnictv├ş v├Żrobn├şch prost┼Öedk┼» a na individu├íln├ş iniciativ─Ť jako z├íkladn├şm motoru ekonomiky. D┼»sledkem takov├Żch neoliber├íln├şch struktur je pak privatizace ┼íkolstv├ş, zdravotnictv├ş ─Źi d┼»chod┼».

Socioekonomick├í nerovnost Chile, kter├ę je ─Źasto pova┼żov├íno za ÔÇ×o├ízu Latinsk├ę AmerikyÔÇť, je zar├í┼żej├şc├ş. Podle studie Sv─Ťtov├ę laborato┼Öe pro nerovnost vlastn├ş jedno procento nejbohat┼í├şch obyvatel polovinu bohatstv├ş zem─Ť, zat├şmco nejchud┼í├şch 50 procent m├í majetek, kter├Ż se bl├ş┼ż├ş nule. Soci├íln├ş povst├ín├ş v┬ároce 2019 bylo dosud posledn├şm projevem boje za nov├ę Chile, s┬ájasn├Żm po┼żadavkem nejen postavit se proti neoliber├íln├şmu re┼żimu, ale spole─Źn─Ť se ho zbavit a domoci se nov├ę ├║stavy.

Skrze sv┼»j pr├ívn├ş apar├ít d├ív├í ├║stava ve sv├ę sou─Źasn├ę podob─Ť chilsk├ęmu Kongresu moc zam├ştnout jako neinstitucion├íln├ş jak├ękoli vytv├í┼Öen├ş politiky ve┼Öejn├ęho vzd─Ťl├ív├ín├ş. V┬ákone─Źn├ęm d┼»sledku je ├║stava pova┼żov├ína za z├íkladn├ş dokument Pinochetova dikt├ítorsk├ęho re┼żimu v Chile, kter├Żm jsou levicov├ę politick├ę strany marginalizov├íny a soci├íln─Ťdemokratick├ę po┼żadavky kriminalizov├íny. ├Üstava nav├şc poslou┼żila udr┼żen├ş Pinocheta ve funkci prezidenta i po n├ívratu k demokracii v roce 1990, co┼ż otev├şr├í ot├ízky ohledn─Ť legitimnosti cel├ęho demokratick├ęho p┼Öechodu. ├Üstavu nebylo mo┼żn├ę zm─Ťnit, proto┼że rozhodovac├ş pravomoci na nejvy┼í┼í├ş politick├ę ├║rovni p┼Öevzali pravicov├ş a krajn─Ť pravicov├ş poslanci parlamentu. Nejv─Ťt┼í├ş univerzitn├ş studentsk├ę organizace v ─Źele s Boricem a Vallejo proto spojily sv├ę s├şly s jin├Żmi aktivistick├Żmi sektory a v roce 2011 se dohodly na ├Üstavod├írn├ęm shrom├í┼żd─Ťn├ş jako┼żto potenci├íln├şm n├ístroji pro zm─Ťnu institucion├íln├ş politiky.

Ov┼íem a┼ż soci├íln├ş nepokoje roku 2019, kter├ę si vy┼ż├ídaly da┼ł v podob─Ť brut├íln├şch policejn├şch repres├ş, dos├íhly historick├ęho v├şt─Ťzstv├ş, kdy┼ż n─Ťkolik politick├Żch stran podepsalo dohodu o uspo┼Ö├íd├ín├ş ├║stavn├şho referenda. To Chilan┼»m dalo mo┼żnost schv├ílit n├ívrh nov├ę ├║stavy i mechanismus, jeho┼ż prost┼Öednictv├şm m─Ťl tento n├ívrh b├Żt vypracov├ín. Pandemie, kter├í p┼Öi┼íla jen o n─Ťkolik m─Ťs├şc┼» pozd─Ťji, v┼íak odd├ílila demokratick├Ż proces a zv├Żraznila hluboce zako┼Öen─Ťnou nerovnost v zemi. Nakonec ale mo┼żnost vypracov├ín├ş nov├ę ├║stavy v┬áreferendu se 78 procenty hlas┼» vyhr├íla. T├şm byl spu┼ít─Ťn proces voleb do ├║stavn├şho konventu, kter├Ż tvo┼Ö├ş 155 ─Źlen┼». V┬áprvn├ş ┼Öad─Ť bylo 17 m├şst vyhrazeno pro p┼Ö├şslu┼ín├şky domorod├ęho obyvatelstva. Za druh├ę byl org├ín zvolen s ohledem na genderovou paritu, to znamen├í, ┼że syst├ęm hlasov├ín├ş byl zm─Ťn─Ťn tak, aby ┼żeny ani mu┼żi nemohli v konventu dr┼żet v├şce ne┼ż 55 procent k┼Öesel. Vysok├ę procento deleg├ít┼» nav├şc poch├íz├ş z feministick├Żch a environment├íln├şch hnut├ş.

Boricovo v├şt─Ťzstv├ş a historick├í v├Żzva

Dek├ídy boj┼» vyvrcholily v├şt─Ťzstv├şm Gabriela Borice v prezidentsk├Żch volb├ích na konci lo┼łsk├ęho roku. Jeho v├şt─Ťzstv├ş nebylo jist├ę a┼ż do druh├ęho kola volby. Chilsk├í levice v Kongresu, ve kter├ęm bylo dosud t├ęm─Ť┼Ö nemo┼żn├ę prosadit soci├íln─Ťdemokratick├ę po┼żadavky, dlouhodob─Ť str├ídala a vybudovala si ned┼»v─Ťru ve svou schopnost zapojit se do soci├íln├şch boj┼». Pot┼Öebnou energii se levici v Chile kone─Źn─Ť poda┼Öilo z├şskat a┼ż v referendu o nov├ę ├║stav─Ť s c├şlem obnovit demokratickou soci├íln├ş agendu. P┼Öesto kandid├ít krajn├ş pravice Jose Antonio Kast, otev┼Öen├Ż podporovatel Augusta Pinocheta, ovl├ídl prvn├ş kolo voleb s 27,91 procenta hlas┼» a Gabriel Boric skon─Źil s 25,83 procenty druh├Ż. Kastova politick├í agenda byla jednoduch├í a p┼Öipom├şnala politiky, jak├Żm je brazilsk├Ż prezident Jair Bolsonaro: Kast hl├ísal navr├ícen├ş pr├íva a po┼Ö├ídku do zem─Ť a vehementn├ş protiimigrantskou r├ętoriku.

V prvn├ş ┼Öad─Ť tu ┼ílo o historick├Ż konflikt mezi domorod├Żm obyvatelstvem a chilskou vl├ídou o ├║zem├ş Arauk├ínie. V┬áuplynul├ęm roce zpr├ív├ím dominovaly n├ísiln├ę konfrontace v─Źetn─Ť zabit├ş a zat─Źen├ş n─Ťkolika domorod├Żch v┼»dc┼». D├íle ┼ílo o rostouc├ş migra─Źn├ş krizi, v r├ímci kter├ę p┼Öich├ízej├ş do Chile uprchl├şci z Kolumbie, Venezuely a Haiti. A kone─Źn─Ť, Kast tak├ę nep┼Ö├şli┼í p┼Öekvapiv─Ť oslovil protipotratov├ę a evangelick├ę hnut├ş. Jin├Żmi slovy, Kast s pomoc├ş dominantn├şch m├ędii vyvolal mor├íln├ş paniku a obavy z ÔÇ×terorist┼»ÔÇť, ÔÇ×komunist┼»ÔÇť a ÔÇ×p┼Öist─Ťhovalc┼»ÔÇť.

P┼Öedstava Kasta jako budouc├şho prezidenta Chile byla pro progresivn├ş soci├íln├ş hnut├ş nep┼Öijateln├í a ve druh├ęm kole se hlavn─Ť feministick├í a environment├íln├ş hnut├ş spojila s odbory a byla schopna na podporu Borica vytvo┼Öit silnou kampa┼ł zdola. V├Żsledek byl p┼»sobiv├Ż: nejv─Ťt┼í├ş volebn├ş ├║─Źast v prezidentsk├Żch volb├ích od konce diktatury, a to v─Źetn─Ť demografick├Żch skupin, kter├ę tradi─Źn─Ť k volb├ím nechod├ş. Po koali─Źn├şch dohod├ích se Boric zav├ízal k pokra─Źov├ín├ş procesu vytv├í┼Öen├ş nov├ę ├║stavy, kter├í by m─Ťla b├Żt radik├íln─Ť transforma─Źn├ş a inovativn├ş. Otev├şr├í se tak m├şsto pro zcela nov├ę participa─Źn├ş mechanismy. Proces vytv├í┼Öen├ş nov├ę ├║stavy nav├şc zahrnuje mimo jin├ę obnovu feministick├ę agendy v ─Źele s┬áp┼Ö├şslibem nov├ę legislativy pro reproduk─Źn├ş pr├íva, pr├íva pro LGBT komunitu, jako┼ż i aktivn├ş participaci spole─Źenstv├ş Mapu─Ź┼» a obnovu p┼Ö├şrodn├şch teritori├ş.

Postaven├ş Gabriela Borice ale nen├ş zrovna z├ívid─Ťn├şhodn├ę. B─Ťhem sv├ęho povolebn├şho proslovu prohl├ísil, ┼że pokud bylo Chile pro neoliberalismus ÔÇ×pokusnou kol├ębkouÔÇť, bude i jeho hrobem. Pracovat na takov├ęm historick├ęm procesu se ov┼íem neobejde bez siln├ęho odporu nejen v┬áChile, ale i glob├íln─Ť ÔÇô p┼Öedev┼í├şm ze strany neoliber├íln├şch investor┼». Stejn─Ť tak je t┼Öeba zd┼»raznit, ┼że Boric nebude jedinou, a dokonce ani hlavn├ş postavou tohoto d─Ťn├ş. Jeho prezidentsk├í v├Żhra je nicm├ęn─Ť symbolem znovuzrozen├ş nad─Ťje po dvou dek├íd├ích intenzivn├şch soci├íln├şch protest┼» a mobilizaci ┼íirok├ę ┼ík├íly hnut├ş bojuj├şc├şch za demokratickou transformaci a pr├ívo na d┼»stojn├Ż ┼żivot.

Volby v Chile jsou v┼żdy polarizuj├şc├ş a vysoce emotivn├ş ud├ílost├ş. V zemi je zvykem, ┼że rodiny, kter├ę b─Ťhem diktatury ztratily sv├ę bl├şzk├ę, se b─Ťhem volebn├şch dn┼» setkaj├ş a vzpom├şnaj├ş na ty, kte┼Ö├ş byli mu─Źeni, zavra┼żd─Ťni nebo zmizeli beze stopy. Tento prosinec to bylo poprv├ę za posledn├şch dvacet let, kdy krom─Ť ┼żalu mohli sd├şlet i nad─Ťji, ┼że jin├ę Chile je nakonec opravdu mo┼żn├ę.

Autorka je soci├íln├ş antropolo┼żka, zam─Ť┼Öuje se mimo jin├ę na soci├íln├ş hnut├ş v┬áChile.

─ît─Ťte d├íle