Foto Alarm / Monika Rygálová
Ředitel Exekutorského úřadu v Přerově Robert Runták je známý také jako milovník a sběratel umění a zakladatel olomoucké galerie Telegraph. Mnozí umělci už mu za jeho zájem vyjádřili vděk, pro část umělecké scény je však spolupráce s ním nepřijatelná. „Peníze, které investuje do umění a podporuje z nich umělce, vydělává léta na Exekutorském úřadě v Přerově. Vytváří tak o sobě pozitivní představu, a přitom to jsou prostředky, které pocházejí z obchodu s chudobou, z dluhů jiných lidí,“ uvedla po protestu proti otevření galerie Telegraph umělkyně Bára Bažantová, která byla jednou z jeho organizátorek. „Jeho práce je společensky ohrožující, protože u nás je exekuční systém špatně nastaven – exekutoři fungují sice pod státem, ale jako soukromí podnikatelé, a sami si například určují mzdu,“ dodala umělkyně s tím, že „Olomouc je takový jeho monopol – je schopný si ji skoupit se vším všudy od umění po sport a ovládnout celý veřejný život“. Blíže Runtákovo působení v Olomouci popisuje ve svém analytickém textu Apolena Rychlíková.
Runták, který dlouhodobě tvrdí, že mu na fungování systému exekucí v České republice nepřipadá nic závadného, vzkázal novinářům, že „všechna díla poctivě a transparentně zaplatil, čímž určitě mnoha umělcům pomohl v jejich působení“.
Skutečnost, že spolupráci s šéfem exekutorů nepovažuje za neetickou jen pár mladých pražských umělců a umělkyň, potvrzuje rozhodnutí Magdaleny Juříkové, ředitelky Galerie hlavního města Prahy, která se rozhodla od Runtákovy galerie nezapůjčit jedno z nejznámějších děl pražského umělce Kryštofa Kintery. Jeho Plumbař se tak na přehlídce umění generace devadesátých let nazvané Heroin Crystal neobjeví. „Obávám se, že financování sbírky pana Runtáka by mohlo pocházet z exekutorské činnosti,“ cituje Juříkovou Aktuálně. „Je to samozřejmě činnost zcela legální, nicméně některé její neblahé dopady na společnost se nedávno rozhodl zmírnit i parlament v takzvaném milostivém létu, aby tak novelou občanského soudního a exekučního řádu pomohl nejzranitelnějším skupinám lidí z nezvladatelných dluhů,“ vysvětlila ředitelka GHMP. Runták, který dlouhodobě tvrdí, že mu na fungování systému exekucí v České republice nepřipadá nic závadného, vzkázal novinářům, že „všechna díla poctivě a transparentně zaplatil, čímž určitě mnoha umělcům pomohl v jejich působení“.
Magdalena Juříková poprvé odmítla zapůjčit do Galerie hlavního města Prahy dílo vlastněné Robertem Runtákem už před třemi roky. Tehdy mělo jít o zápůjčku obrazu Bedřicha Dlouhého. „Až paní Juříková nebo další kritici mojí osoby vloží do kultury ze svých vlastních peněz, nikoli z peněz erárních, alespoň dvacetinu toho, co jsem do ní vložil já, mohu o jejich slovech aspoň začít přemýšlet,“ komentoval to na Facebooku Runták.
Tomu, jakým způsobem zasahují v Česku lidem do života exekuce, se věnuje speciál Alarmu vzniklý ve spolupráci s agenturou Median.