Foto Pixabay
Data ministerstva spravedlnosti získaná od okresních soudů ukazují, že v loňském roce bylo oproti roku 2020 zahájeno o 28 tisíc exekučních řízení více. To představuje meziroční nárůst 6,8 procenta. Množství exekucí rostlo v celé České republice s výjimkou oblasti severní Moravy, kde naopak počet exekucí 0,3 procenta klesl. Přestože meziročně celkový počet osob v exekuci poklesl, exekucí celkově přibylo. Oproti roku 2020 totiž loni vzrostl průměrný počet exekucí na osobu z šesti na 6,4 exekuce. Celkově bylo během roku 2021 zahájeno 445 618 exekucí, kdežto v roce 2020 šlo o 417 301 exekucí.
Lidé, kteří už dříve měli potíže splácet, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji.
Za loňský rok zaznamenala nejvyšší procentní nárůst v počtu exekucí oblast východních Čech. Tamějších 41 810 nových řízení oproti 36 099 v roce 2020 představuje nárůst o 15,8 procenta. Na severní Moravě naopak změna z předloňských 73 485 exekucí na loňských 73 230 představuje pokles o 0,3 procenta. V oblasti jižních Čech jde o nárůst 12,8 procenta, na jižní Moravě 11,1 procenta, v západních Čechách 9,6 procenta, ve středních Čechách 8 procent. Nejnižší nárůsty pak připadají severním Čechám s 5,3 procenta a Praze s 2,7 procenta.
Už před rokem experti upozorňovali, že následky koronavirové krize se na exekucích teprve ukáží. Uvedená čísla naznačují, že už se tak děje. Přestože meziročně poklesl počet lidí v exekuci o osm tisíc, celkový počet exekučních řízení se vyšplhal z 4,33 na 4,58 milionu. Počet osob, které mají deset a více exekucí, se zvýšil ze 157 tisíc na 168 tisíc. „Znamená to, že lidé, kteří už dříve měli potíže splácet, se do dluhových pastí dostávají ještě hlouběji,“ komentuje data za Institut prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
V souvislosti s energetickou krizí, vysokou inflací a rostoucími úrokovými sazbami, které výrazně zdraží i stávající hypotéky, je podle Hábla důležité rychle přijmout opatření, která negativní dopady zmírní. Jedná se například o zjednodušení administrativy spojené s žádáním o příspěvek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc nebo o zohlednění exekučních srážek při výpočtu nároku na sociální podporu. K řešení by podle Hábla přispělo i odstranění bariér u vstupu do procesu oddlužení a přijetí evropské směrnice, která zkrátí dobu oddlužení na tři roky. „Vysoký počet osob v exekucích má dalekosáhlé ekonomické a sociální dopady. Čím dříve dostaneme tyto lidi z pastí exekucí, tím dříve maximalizujeme jejich ekonomický potenciál, a to prospěje ve výsledku celé společnosti,“ říká Hábl a dodává, že ke zlepšení situace by přispělo i zavedení principu „jeden dlužník, jeden exekutor“, čímž by se výrazně snížily náklady exekučních řízení.